Zveřejňujeme verzi s doplněným orientačním výpočtem bilance organické hmoty („v3“) dle návrhu Ekoplatby. Výpočet využívá stejné údaje jako při bilanci N. V novém listu „Bilance OH“ je třeba doplnit kombinaci organického hnojení ke slámě, pěstování meziplodin, zpracování půdy atd. Bilance je jedním z kritérií pro projekty Demonstračních farem 2022.
Model vychází z návrhu pro Ekoplatbu od roku 2023, viz návrh Strategického plánu odeslaný dne 28. 1. 2022 Evropské komisi k připomínkování. Požadavek Ekoplatby na orné půdě je uveden od str. 206 návrhu Strategického plánu.
Pro vyzkoušení v praxi byl do excelu pro výpočet bilance N vložen zjednodušený model pro orientační výpočet bilance organické hmoty. V tomto výpočtu jsou vedlejší rostlinné produkty použité ke hnojení (sláma, chrást) a zaseté meziplodiny hodnoceny za kalendářní rok 2021, tedy v návaznosti na údaje o plodinách z Jednotné žádosti 2021. Pro Ekoplatbu by však z důvodů včasného vykazování, kontroly a hlavně pro možnost včasného vyplacení dotace bylo vhodnější započítat veškeré vstupy organické hmoty, včetně zapravené slámy, řepného chrástu i zeleného hnojení za období hospodářského roku. To by byl drobný rozdíl proti bilanci dusíku, kde se sláma a chrást nehodnotí z hlediska vstupů (=hnojení), ale z hlediska výstupů, tedy exportu živin ve vedlejším produktu… Základní model pro Ekoplatbu se všemi podrobnostmi najdete zde.
Pokud jste již bilanci N vypočetli ve starší verzi („v2“) a máte zájem o doplnění bilance organické hmoty, pošlete vyplněný soubor na „klir@nullvurv.cz“, nový list Vám doplníme…
Bilance živin a organické hmoty, jakož i související témata (legislativa hnojiv, dotace 2022, …) jsou náplní nových webinářů (leden–únor 2022), které v rámci PRV pořádá ZS ČR, ale jsou samozřejmě určeny pro všechny zemědělce. Pozvánku si můžete otevřít nebo stáhnout zde (na akci je nutné se předem přihlásit a vybrat si tak vhodný termín).
Verze ke stažení (soubor se většinou otevře v prohlížeči, ale nejde vyplňovat, je tedy nutné kliknout na tlačítko „Stáhnout soubor„; při vyplňování údajů používejte, prosím, desetinnou čárku, nikoliv desetinnou tečku; v listech nepřetahujte buňky myší):
Verze ke stažení pro hospodářský rok hnojení 2020/2021 a sklizňový rok 2021:
- zjednodušená verze („RUGT“, 6. 2. 2022) – pouze pro plochy, na které se počítá bilance dusíku, tedy ornou půdu (kultury R, G, U; mimo jahod, okrasných rostlin, skleníků, fóliovníků a pařenišť) a trvalé travní porosty (T)
- kompletní verze („komplet“, 4. 3. 2022) – navíc zahrnuje plochy, na které se bilance nepočítá, tedy jahody, okrasné rostliny, skleníky, fóliovníky, pařeniště, chmelnice (C), vinice (V), sady (S), rychle rostoucí dřeviny (D) a školky (K)
Soubory jsou stále stejné, ve dříve zveřejněných verzích, ale dne 30. 5. 2023 byly pro jednodušší orientaci přejmenovány na „Bilance_N_2020-21_RUGT“ a „Bilance_N_2020-21_komplet“.
Rozdíl mezi oběma verzemi je pouze v tom, že u kompletní verze se do výkazu ČSÚ „Zem 6-01“ generuje celková spotřeba hnojiv, a to i za plochy, na které se nepočítá bilance. U zjednodušené verze je spotřeba hnojiv převedená do výkazu ČSÚ i do bilance stejná.
Program současně počítá i orientační bilanci fosforu a draslíku, výsledky najdete v listu „Protokol – bilance“ (sloupce P a Q). Situace v hospodaření s fosforem není příznivá – dle výsledků AZZP se stále zvyšuje zastoupení půd s nízkou zásobou přístupného P. Na více než polovině výměry orné půdy je potřeba navracet nejen odebraný fosfor, ale ještě přidávat na zpětnou obnovu půdní zásoby. Proto je nutné této důležité a dnes již „strategické“ živině věnovat zvýšenou pozornost. A s výjimkou půd s vysokou a velmi vysokou zásobou P vracet alespoň to, co z půdy odvezeme. Výsledek bilance fosforu najdete v buňce P11 (pro ornou půdu P20). Pokud má zápornou hodnotu, tak odvážíte více, než jste do půdy dodali. A jeho vynásobením (bez znaménka mínus) výměrou půdy (buňka M4, pro ornou půdu M13) a koeficientem 2,293 zjistíte roční potřebu nákupu dalšího fosforu (v kg P2O5), pro dosažení vyrovnané bilance na celkové zemědělské nebo alespoň jen orné půdě závodu. Pro dodání „levných“ živin do půdy je vhodné využít např. upravené kaly, vedle dusíku mají totiž i velmi zajímavý obsah fosforu (5–8 % P2O5, tedy 50–80 kg P2O5/t sušiny).
Dotazy a odpovědi (4. 12. 2021):
- Dotaz: „Jak souvisí bilance N s přípravou nové společné zemědělské politiky EU?“
Odpověď: Hodnoty bilancí N a P za jednotlivé státy EU jsou závazným parametrem strategie Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork, F2F). Úniky živin, které se mají v rámci Zelené dohody (Green Deal) snižovat jsou vyvolány právě bilančními přebytky, hlavně dusíku. Zajímavé informace najdete v aktuální zprávě o uplatnění nitrátové směrnice v EU za období 2016–2019 (stručná zpráva v češtině a názorný prohlížeč výsledků) a naší prezentaci. Česká republika totiž v tomto hodnocení nedopadla dobře a proto byla pro zlepšení hospodaření s dusíkem zavedena povinná bilance N. - Dotaz: „Jak přepočítat výsledky z laboratorního rozboru na kg N/t hnojiva?“
Odpověď: Ve většině laboratorních protokolů, které obdržíte, jsou výsledky z naměřených hodnot (např. mg N, P, K/kg sušiny nebo % N, P, K ve 100% sušině) již na konci protokolu přepočteny na % N, P2O5, K2O ve hnojivu. Pak už stačí tyto přepočtené hodnoty jen vynásobit deseti a máte hodnoty v kg/t, které využijete do evidence hnojení i výpočtu bilance (pozor – u upravených kalů se jejich spotřeba i obsah živin uvádí pouze ve 100% sušině). Nebo jsou výsledky již uvedeny přímo v kg živin na 1 t hnojiva. Pokud v protokolu přepočet na hnojivo nenajdete, vynásobte naměřené laboratorní číselné hodnoty obsahů živin v sušině stanovenou hodnotou obsahu sušiny a upravte jednotky, např.:
74 800 (mg N/kg suš.) x 6,6 (% suš.) / 100 000 = 4,9 kg N/t nebo
7,48 (% N v suš.) x 6,6 (% suš.) / 10 = 4,9 kg N/t
Přepočet z prvků na oxidy: P2O5 = P x 2,293; K2O = K x 1,204; MgO = Mg x 1,66; CaO = Ca x 1,40 - Dotaz: „Kam uvést „dočasně nezpůsobilé plochy“?“
Odpověď: Tyto plochy s nulovou sklizní se uvedou do řádku č. 78, stejně jako úhory. - Dotaz: „Jak odlišit víceleté jetele? Proč se do bilance započítávají jiné hodnoty než pro odpočet N z limitu plodiny následující po jeteli?“
Odpověď: Pokud byly letos sklízeny porosty jetelů ve 2., příp. dalším užitkovém roce (přičemž rok založení je „rok nula“), nezapomeňte uvést jejich výměru do buňky D8 – na tuto plochu se pak počítá větší přívod dusíku symbiotickou fixací N (240 kg N/ha). Všechny porosty jetele se samozřejmě uvedou do řádku 54 a právě na základě porovnání výměr v řádcích 54 a 8 se vypočítá různý přívod dusíku fixací N (80 nebo 240 kg N/ha). Pokud byl jetel sklizen na semeno, uvedou se navíc tyto hektary do řádku 57 („… z toho…“), a pro ně se již žádná fixace N nepočítá… Podobně u vojtěšky.
Rozdíl mezi započtením celkového přívodu N fixací do bilance a zápočtem dusíku využitelného první následující plodinou v plánech hnojení / limitech N je na podobném metodickém principu jako zápočet celkového N např. ze hnoje, kejdy, digestátu, kompostu i upravených kalů (pro bilance) a účinného N pro první plodinu (30, 60 nebo 70 % z celkového N pro plán hnojení / limit N). - Dotaz: „Jaké škody lze uznat pro odpočet neovlivnitelných ztrát?“
Odpověď: V nařízení vlády č. 262/2012 Sb. (vysvětlivky k tabulkám č. 1 až 4 v příloze č. 5) jsou uvedeny výrazy „nezaviněné snížení výnosů“ a „výnos plodin v nepříznivých podmínkách konkrétního hospodářského roku“. Je to tedy na individuálním posouzení, určité je dobré mít dobré zdůvodnění a potřebnou dokumentaci (zápis o poškození, foto, video, snímky z dronu nebo satelitu, zápis do vlastní evidence výnosů, doklad z váhy, dokumenty k pojistné události apod.). V nařízení vlády je rovněž uvedeno, že se u škod započte jen snížení výnosů o min. 30 % proti průměrným výnosům v závodě za posledních 5 let. - Dotaz: „Jak s cukrovkou, která je ještě na hromadách? V jaké čistotě se uvádějí sklizně různých plodin?“
Odpověď: U cukrovky teď udělejte odhad a pak to v excelu kdykoliv upřesněte, až dostanete výsledky z cukrovaru. Bilance se nikam neposílá, případná kontrola je jen na místě.
Z hlediska odvozu živin z pole hodnotíme naturální, tedy hrubé výnosy.
U okopanin, zejména cukrovky samozřejmě odečtete nečistoty, hlavně zeminu (stejný požadavek je pro bilanci i ČSÚ: „Čistá hmotnost po srážce na nečistoty“). Výnos cukrovky se nepřepočítává podle cukernatosti (ale to ani pro ČSÚ). U obilnin, luskovin a olejnin (požadavek pro bilanci: „Sklizeň obilovin, luskovin a olejnin ve standardní vlhkosti“) však pro bilanci hodnotíme i „zadinu“ apod. (v ní je přece také dusík odvezený z pole). Proti údajům do Zem 6-01 (požadavek ČSÚ: „Sklizeň obilovin, luskovin a olejnin ve standardní vlhkosti a čistotě“) tak můžete do bilance výnos o nějaké procento zvýšit, tedy vrátit na hodnoty před čištěním. Podobně u brambor, i ve vytříděných zelených, malých nebo poškozených hlízách je obsažen dusík odvezený z pole. - Dotaz: „Máme různé rozbory digestátu i fugátu digestátu – zvlášť pro podzim 2020 a jaro 2021, jak to zapsat?“
Odpověď: Pro spotřebu při podzimní aplikaci 2020 použijte řádky 52 nebo 53 (od sloupce N vložte hodnoty vlastního rozboru). Pro jarní hnojení 2021 si založte jakoby nové hnojivo (od řádku 56), třeba „digestát jaro 2021“ a tam uveďte spotřebu i obsahy sušiny a živin (od sloupce N). Pokud by se takový případ týkal kejdy nebo jiného statkového hnojiva, tak pro další varianty nebo sezóny a různé obsahy živin provizorně použijte „univerzální“ řádky 31, 34 nebo 37 (vysvětlení pak uveďte do nějakého vlastního komentáře k bilanci).
Dotazy a odpovědi (23. 11. 2021):
- Dotaz: „Kam, prosím, zapsat bylinky?“
Odpověď: Pro většinu léčivých, aromatických a kořeninových rostlin nejsou nastaveny odběrové koeficienty, navíc jich je i více druhů. Pro zjednodušení stačí napsat tyto hektary a sklizeň k nějaké podobné plodině. Např. sklízím semínka, uvedu do řádku 40 „Kmín a další plodiny na semeno“. Sklízím v zeleném stavu, připíši třeba do řádku 53 „Ostatní jednoleté pícniny na zeleno“. Mám údaj v suché hmotě, bylinky přidám do řádku 61 „Trávy na orné půdě“. - Dotaz: „Kam zapsat hnojení a sklizeň chmele? Nejsou tam kolonky.“
Odpověď: Použili jste totiž zjednodušenou verzi RUGT, tedy jen pro kultury na orné půdě (R, U, G) a trvalé travní porosty (T), pro které se počítá bilance. Kdo pěstuje i chmel, víno, ovoce a má tedy další kultury (C, V, S, D, K), musí použít kompletní verzi excelu a hnojiva na tyto kultury, pro které se nepočítá bilance N, oddělit. - Dotaz: „Řádek č. 57 – sklizeň jetelovin na semeno (v ha) a řádek č. 62 – sklizeň trav na semeno (v ha) se mi nezapočítává do celkové plochy plodin.“
Odpověď: To je správně, tyto řádky jsou označeny „z toho“, tedy se ta výměra musí napsat ještě jednou v některém řádku nad tím, i když se třeba nesklidila píce (v přepočtu na seno). Ve vysvětlivce (komentář ve sloupci A) je napsáno, že v řádcích 54–56 nebo 61 se uvede základní plocha včetně semenářských porostů. - Dotaz: „Jak zadat do tabulky sklizeň kukuřice na mačkané zrno?“
Odpověď: V souladu s požadavky ČSÚ na evidenci sklizní (vysvětlivky ve výkazu Zem 6-01, na konci) se sklizeň kukuřice na LKS, CCM apod. uvede do rubriky „Kukuřice na zeleno a na siláž“. V našem excelu je to řádek 42, kde je to ve sloupci A takto uvedeno ve vysvětlivkách (komentář). Sklizeň se přepočte na sušinu 35 % (= vlhkost 65 %), stejně jako u silážní kukuřice. - Dotaz: „Kde najdu vysvětlivky v listu „Plodiny“?“
Odpověď: Vysvětlivky jsou ve sloupci A (červený trojúhelníček v pravém horním rohu buňky). Stačí najet na políčko a otevře se komentář. - Dotaz: „Jak uvádět výnosy trav a jetelovin (zelená hmota, senáž, seno)?“
Odpověď: Sklizeň jetele, vojtěšky, jetelotrav, vojtěškotrav, trav na orné půdě i trvalých travních porostech se uvádí jako součet ze všech sečí a v přepočtu na seno:- jednoduchý přepočet na seno = sklizené množství zelené hmoty vydělte čtyřmi, množství senáže vydělte třemi
- plocha víceletých pícnin = základní výměra, dle LPIS (výměra se nenásobí počtem sečí)
- celková sklizeň = součet sklizní ze všech sečí (po přepočtu na seno)
- průměrný výnos = celková sklizeň ze všech sečí děleno základní plochou víceleté pícniny.
Dotazy a odpovědi (12. 11. 2021):
- Dotaz: „Kam uvést hektary, které nejsou určeny ke sklizni z důvodů dotačních podmínek, např. krmné biopásy (AEKO), ochranné pásy (greening) apod.?“
Odpověď: Pokud tyto plochy (jen hektary, ale s nulovou sklizní) nelze uvést do řádků podle plodin nebo směsí, lze je uvést do řádku č. 78, stejně jako úhory (doplněno do komentáře v buňce A78). - Dotaz: „Jak vkládat údaje o hnojivech, která nejsou v seznamu? Proč jsou dva listy pro vkládání minerálního hnojení?“.
Odpověď: Údaje o množství spotřebovaných hnojiv uvedete do listu „Minerál – přepočet“, hodnoty se automaticky přepočtou na živiny a započtou do bilance. POZOR – pak již ale nepíšete nic do listu „nebo Minerál – živiny“, ten má totiž přednost a anuloval by přepočet v předchozím listu… Název nového minerálního hnojiva napíšete do nepodbarvených buněk (to obecně platí všude). Ale nesmíte zapomenout na uvedení obsahu živin (hmotnostní procenta), tedy při obsahu 30 % N v minerálním hnojivu napíšete do sloupce H hodnotu 30,0. Pokud máte živiny již předem přepočteny ze spotřebovaných hnojiv (zboží), uvedete je jen do listu „nebo Minerál – živiny“. - Připomínka: „U hnojiva DOLOKORN a vápenatých hnojiv je obsah hořčíku a vápníku chybně uveden v přepočtu na MgCO3 a CaCO3, místo na MgO a CaO“.
Odpověď: Díky za upozornění, hodnoty byly opraveny. - Dotaz: „Jak je to se zapravenou slámou nebo zeleným hnojením? Počítá se do bilance?“
Odpověď: Nyní počítáme bilanci z hlediska vstupů celkového N hnojením za hospodářský rok 2020/2021 (1. 7. 2020 – 30. 6. 2021) a výstupů N za sklizňový (kalendářní) rok 2021. V létě/na podzim 2020 zapravená sláma, chrást ani zelené hnojení jsou sice statkovými hnojivy, ale do bilance N se nepočítají! V nařízení vlády č. 262/2012 Sb. je výslovně napsáno, že do vstupů N se uvedou „Statková hnojiva, s výjimkou rostlinných zbytků“ (tab. 2 v příloze č. 5). Ono to ani jinak nelze, protože do evidence hnojení se zapisuje zapravení slámy bez uvedení množství a živin: „Pokud se použijí ke hnojení vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení, tráva, zaznamenávají se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin.“ (§ 9 odst. 2 vyhlášky č. 377/2013 Sb.). Důležitější je však metodické a logické hledisko výpočtu bilance – co dusík odebralo a zůstává na pozemku, není zahrnuto mezi výstupy ani vstupy („vynulování“). - Dotaz: „Jaká je návaznost bilance N na nové povinnosti elektronické evidence hnojení a výnosů? Kam se mají výstupy posílat?“
Odpověď: Nově požadovaná elektronická forma evidence hnojení + evidence výnosů od 1. 1. 2022 je jiná záležitost než bilance dusíku. Jedná se o obecně platný požadavek daný novelizací legislativy hnojiv v roce 2021. Výstup z elektronické evidence hnojení + výnosů za kalendářní rok 2022 se v požadovaném formátu odešle do konce ledna 2023 na ÚKZÚZ. Pokud jde o bilanci N, platí povinnost ji zpracovat do konce roku 2021. Bilance se ale nikam neposílá – případná kontrola ze strany ÚKZÚZ přichází v úvahu jen na místě, s možností od ledna 2022. - Dotaz: „Výpočet nefunguje, co s tím?“
Odpověď: Pošlete, podívám se na to – následně bylo zjištěno, že při zápisu hodnot byla použita desetinná tečka místo desetinné čárky. - Dotaz: „Počítá se bilance i pro podnik, který má jen TTP nebo je v ekologii?“
Odpověď: Ano, bilance se počítá i pro podnik, který má jenom TTP. Bilance pak bude jednoduchá, vyplní se jen sklizeň, v přepočtu na seno (součet za všechny seče v kalendářním roce 2021) a případná aplikace hnojiv. Pokud pasou zvířata, odběr ani přívod živin zvířaty se do bilance N nepočítá. Pokud se přívod výkalů a moči uvede do listu „Organika“, promítne se jen do statistického výkazu Zem 6-01 (statková hnojiva – ostatní). Povinnost bilancování N platí jak pro konvenčně, tak i ekologicky hospodařící subjekty.
Návod a vysvětlivky k vyplnění
Povinnost výpočtu bilance dusíku (N) vyplývá z § 7a nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu a je stanovena poprvé v roce 2021, a to pro zemědělské závody s výměrou nad 30 ha, hospodařící ve zranitelných oblastech (i částečně).
- Hospodářský rok pro spotřebu hnojiv je v souladu se statistickým zjišťováním ČSÚ stanoven na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku. Pro letošní výpočet bilance se tedy započítá hnojení za období 1. 7. 2020 – 30. 6. 2021. Jedná se o celkovou spotřebu hnojiv, bez ohledu na to, jestli byla aplikována k plodinám, meziplodinám nebo na podporu rozkladu slámy. Statková hnojiva rostlinného původu (sláma, chrást, zelené hnojení, …) vyprodukovaná a navracená zpět na konkrétním pozemku se do vstupů logicky nezapočítávají, neboť nejsou uvedena ani ve výstupech. Ke stejnému období hospodářského roku se vztahují i limity přívodu dusíku k plodinám podle § 7. Je tam uvedena připomínka, že při nižších dosahovaných výnosech je třeba hnojení snížit, právě s ohledem na následnou bilanci N. Mezi hodnocením přívodu N ke konkrétní plodině na pozemku a bilancováním na úrovni celého závodu je však metodický rozdíl. Do přívodu N k plodině se započítává v případě organického hnojení pouze část N, tedy tzv. účinný dusík, využitelný první plodinou. Avšak pro účely bilance se započítá celkový N obsažený ve statkových a organických hnojivech, příp. upravených kalech, tedy jak je zapsán do evidence hnojení. Předpokládá se totiž jeho částečné využití i dalšími plodinami, ve více letech. Pro nevyužitý dusík hlavně z organického hnojení (ztráty, příp. akumulace v půdě při zvyšování obsahu půdní organické hmoty) je nastavena hodnota „povoleného“ bilančního přebytku.
- Se vstupy dusíku se v bilanci porovnává odvoz N v rostlinných produktech sklizených v kalendářním roce, ve kterém hospodářský rok končí. Pro letošní bilanci se tedy hodnotí sklizeň plodin v celém kalendářním roce 2021.
- Základní výměry plodin a plocha zemědělské půdy se použijí z Jednotné žádosti (JŽ) podané v roce 2021. Plocha využívané půdy se tedy vztahuje ke květnu 2021. Sklizeň se hodnotí u všech plodin (případně sklizených meziplodin), tedy i při pěstování více plodin po sobě (dříve sklizené nebo následně pěstované plodiny logicky nemohou být v JŽ uvedeny). Z JŽ 2021 se rovněž použijí výměry plodin vázajících vzdušný dusík, pro výpočet přívodu dusíku symbiotickou fixací N.
Podrobnosti uvádí metodika „Hospodaření ve zranitelných oblastech – 5. akční program nitrátové směrnice“ (kapitola k bilanci dusíku začíná na str. 56).
Vzhledem k tomu, že opatření akčního programu se nevztahují na pěstování plodin ani na používání a skladování hnojiv pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví (§ 4, odst. 3), nezapočítají se tyto pozemky, plodiny ani hnojiva do bilance dusíku. Do bilance se nezapočítávají ani některé plodiny (jahody, …) a kultury (chmelnice, vinice, sady, …), limit 30 ha pro povinnost počítat bilanci se tedy hodnotí až po odečtení jejich ploch.
Povinnost zpracování první bilance N je stanovena do 31. 12. 2021. Tudíž v lednu 2022 již může kontrolní organizace ÚKZÚZ tento výpočet požadovat.
Základní podmínkou nitrátové směrnice, stanovenou v nařízení vlády č. 262/2012 Sb. je, že hodnota bilance N (bilanční přebytek) nesmí za 3 po sobě následující hospodářské roky v průměru překročit 70 kg N/ha zemědělské půdy obchodního závodu. Hodnoty bilance a jejich porovnání s limitem (70 kg N/ha) budou kontrolovány až od ledna 2024, jako prostý průměr výsledků bilancí za 3 předchozí hospodářské roky.
Pro výpočet bilance N jsou potřeba následující údaje:
- Výměry pěstovaných plodin – z Jednotné žádosti (JŽ) podané ve sklizňovém roce (list „Plodiny“, přičemž případné poškození porostů se zaznamená do listu „Ztráty“). Pro bilanci za hospodářský rok 2020/2021 to budou údaje z Jednotné žádosti podané v roce 2021. Uvedou se ale i plochy a sklizně jiných plodin (v celém roce 2021), v JŽ neuvedených (pěstování více plodin po sobě, typicky u zeleniny, ale i u krycích plodin, sklizených meziplodin apod.). Názvy plodin a jejich řazení zhruba odpovídá výkazům ČSÚ pro rok 2021 „Osev 3-01“ a „Zem 6-01“. Vysvětlivky jsou uvedeny ve sloupci A. V příštím roce již budou využity jednotné číselníky plodin pro výkazy MZe a ČSÚ, které se nyní připravují. Součástí číselníků bude i možnost nastavení užitkových směrů pěstování, sklizňových produktů, obsahu sušiny apod.
- Pro výpočet odběru živin se použijí naturální výnosy pěstované plodiny, celkem za zemědělský závod (list „Plodiny“). Sklizeň zrna obilnin a luskovin, jakož i semene olejnin se uvádí v přepočtu na standardní vlhkost, resp. obsah sušiny, podle sloupce R, např. u zrna pšenice je uveden obsah sušiny 86 %, tedy vlhkost 14 % (část textu doplněná 2. 11. 2021). Pokud není k dispozici mostní váha, lze použít kvalifikované odhady výnosu, zejména u objemných krmiv. U jednoletých pícnin sklizených na zeleno je nutné zohlednit skutečný průměrný obsah sušiny a provést korekci výnosu na normativní obsah sušiny (35 % suš. u kukuřice nebo čiroku, 17 % suš. u ostatních jednoletých pícnin). Výnosy trvalých travních porostů a dočasných travních porostů, příp. dalších víceletých pícnin na orné půdě se uvádějí v součtu za všechny seče a hlavně v přepočtu na seno (85 % sušiny). Například, když první seč travního porostu bude sklizena na senáž (12 t/ha) a druhá na seno (2 t/ha), pak se výnos z první seče vydělí třemi a sečte s výnosem druhé seče, výsledkem tedy bude celkový průměrný výnos 6 t/ha (= 12/3 + 2), podle požadavků ČSÚ vyjádřený v seně. Hodnoty z první a z dalších sečí se tedy neprůměrují, ale sčítají. Uvede se i plocha a sklizeň semene trav a jetelovin. Do výpočtu se uvedou plochy sklizeného vedlejšího produktu (sláma) a jeho produkce. Lze použít údaje o skutečné produkci (např. výnos slámy zjištěný podle počtu a hmotnosti balíků) nebo automatický dopočet podle poměru mezi hlavním a vedlejším produktem, dle normativu.
- Údaje o spotřebě minerálních, statkových a organických hnojiv, příp. upravených kalů v hospodářském roce – na základě evidence hnojení, dokladů o nákupu, skladových karet apod. U minerálních hnojiv lze rovněž využít možnost přepočtu ze hnojiv (zboží) na čisté živiny (list „Minerál – přepočet“). Nebo lze rovnou vložit spotřebu minerálních hnojiv již přepočtenou na čisté živiny (list „nebo Minerál – živiny“). Údaje o organickém hnojení se vkládají do listu „Organika“. Důležité je, že na základě údajů o spotřebě všech hnojiv se automaticky vygeneruje výstup do výkazu ČSÚ „Zem 6-01“ – formulář „S03 Spotřeba hnojiv za hospodářský rok 2020/2021“ (list „Hnojiva do Zem 6-01“), což určitě ocení subjekty, na které se tato zpravodajská povinnost vztahuje a která je čeká koncem listopadu.
Výsledek bilance (k tisku nebo zkopírování) najdete v listu „Protokol – bilance“. Program současně počítá i bilanci fosforu a draslíku (v prvcích, tedy v kg P a K, v průměru na 1 ha). Tato bilance je pouze orientační a nelze ji hodnotit bez znalostí o stavu zásob přístupných živin v půdě, jejich poměru, rozdělení v různých vrstvách ornice, účinnosti vstupů apod. Např. při vysokých zásobách přístupného fosforu nebo draslíku v půdě lze hospodařit i několik let se zápornou bilancí uvedených živin. Hodnocení ostatních živin (i pH půdy, množství a kvality půdní organické hmoty apod.) je důležité i z hlediska hospodaření s dusíkem, protože při nevyrovnané výživě rostlin nebo nevhodném stavu půdy se snižují výnosy a odběr dusíku rostlinami, což se projeví ve vyšším bilančním přebytku N, s rizikem vyšších ztrát.
Ing. Jan Klír, CSc., Ing. Jana Wollnerová, Ph.D.
VÚRV, v.v.i.
Kontakt (konzultace, dotazy): Ing. Jan Klír, CSc.