Mezinárodní projekty

Hodnocení dynamiky DOC a DON ve vztahu k biogeochemickým koloběhům prvků a látek v česko-bavorském příhraničí v různých ekosystémech
Projekt č. BYCZ01-145
Doba trvání: 2024–2027
Řešitel za VÚRV, v.v.i.: Ing. Eva Kunzová, CSc.
Cílem společného projektu bud vyhodnotit charakter půdní organické hmoty (SOM) a vliv faktorů prostředí v rozdílných ekosystémech na procesy transformace DOC a DON mezi pevnými částicemi a půdním roztokem ve vztahu k biogeochemickým koloběhům živin a rizikových prvků v česko-bavorském příhraničí. Více zde

Projekt v rámci Islandsko-lichtenštejnsko-norských fondů
Projekt č. TO01000295: Zdravé ovoce v měnících se klimatických podmínkách: vývoj nových biotechnologických postupů diagnostiky virů, studium vektorů, ozdravování a bezpečného uchovávání jahodníku a maliníku
Poskytovatel: Projekt je podporován z Islandsko-lichtenštejnsko-norských fondů prostřednictvím grantů EEA a Technologické agentury České republiky (TAČR)

Doba trvání řešení: 01.01.2021–30.04.2024
Řešitel za VÚRV: RNDr. Alois Bilavčík, Ph.D.
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Výše podpory celkem na projekt: € 1,430,000
Další účastníci projektu: Jan Holub s.r.o./ Norwegian Institute of Bioeconomy Research (NIBIO)/ Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o./ Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

Cílem projektu je zvýšit produkční potenciál drobného ovoce v měnících se klimatických podmínkách pěstováním vysoce kvalitních matečných rostlin testovaných na viry, zlepšit diagnostiku virů, provést studii hmyzích vektorů, a lépe ochránit cenné rostliny v genofondech a jejich zdravotní stav. Více zde…

Projekt v rámci spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko
Projekt č. 322: Rychlé a přesné stanovení obsahu uhlíku, dusíku a rizikových prvků v půdě pomocí techniky NIRS.
Doba trvání: 2021–2022
Řešitel za VÚRV, v.v.i.: Ing. Eva Kunzová, CSc.
Cílem společného projektu bude vyvinout a ověřit (validovat) kalibrační rovnice pro měření obsahu uhlíku, dusíku a rizikových prvků v půdě pomocí blízké infračervené spektroskopie (NIRS) v České republice a ve východním Bavorsku.
Více zde…

Projekt v rámci spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko
Projekt č. 220: Dopad zemědělské činnosti na kvalitu půdy a znečištění životního prostředí kontaminanty v česko-bavorském pohraničí
Doba trvání: 2018–2022
Řešitel za VÚRV, v.v.i.: dr. Ing. Pavel Čermák
Cílem společného projektu je detailní popis dynamiky změn půdních parametrů ve vybraných lokalitách. Jsou sledovány faktory, které mají zásadní vliv na kvalitu půdy a na životní prostředí celkově.
Více zde…

Mezinárodní projekt
SMARTPROTECT
Doba řešení: 2020–2022
Název projektu: SMART agriculture for innovative vegetable crop PROTECTion: harnessing advanced methodologies and technologies
Řešitel za VÚRV, v.v.i.: doc. RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc.
Představení projektu: …

Projekt v rámci programu H2020
AGENT
Doba řešení:
Název projektu: Activated GEnebank NeTwork
Řešitel za VÚRV, v.v.i.: Ing. Vojtěch Holubec, CSc.
Představení projektu: …

Projekt v rámci programu H2020
ECOBREED
Doba řešení: 2018–2022
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. se od 1. května 2018 podílí na řešení mezinárodního projektu Horizon2020. Do projektu je zapojeno 25 partnerů z 15 zemí (EU, Srbska, Číny a USA). Partnery jsou výzkumné ústavy, univerzity i malé a střední podniky. Doba trvání je 60 měsíců. Projekt je financován výzkumným a inovativním programem Evropské unie a koordinován Dr. Vladimirem Megličem ze Slovinského výzkumného zemědělského ústavu (www.kis.si)
Projekt bude rozvíjet:

metody, strategie a infrastruktury pro ekologické šlechtění,
odrůdy se zvýšenou odolností proti biotickým a abiotickým stresům, efektivnějším využíváním živin a vyšší kvalitou,
metody pro výrobu vysoce kvalitního ekologického osiva.

Aktivity se zaměřují na čtyři plodiny, tj. pšenici (setou – Triticum aestivum L. a tvrdou – T. durum L.), brambor (Solanum tuberosum L.), sóju (Glycine max (L.) Merr.) a pohanku obecnou (Fagopyrum esculentum Moench.).
Během následujících pěti let budou účastníci projektu u vybraných plodin:

identifikovat genetickou a fenotypovou variabilitu v morfologických znacích, toleranci/resistenci vůči abiotickým/biotickým stresům a obsahy vybraných nutričních látek, které lze použít v ekologickém šlechtění,
vyhodnocovat potenciál genetické variability pro lepší využívání živin,
vyhodnocovat potenciál zvýšení konkurenceschopnosti vůči plevelům,
optimalizovat produkci a množení osiva prostřednictvím vylepšené agrotechniky a protokolů pro ošetřování osiva,
rozvíjet účinné šlechtitelské programy, které jsou zaměřeny na spolupráci se zemědělci, vč. pre-breedingu,
rozvíjet vzdělávací programy v genomických technikách, participačním šlechtění apod.

Výsledky řešení budou poskytovány všem zainteresovaným stranám i dalším uživatelům.

Projekt v rámci programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020
ENZEDRA Bílá místa rolnické historie: Místní užitkové a okrasné rostliny jako cesta ke zvyšování druhové rozmanitosti.
Doba trvání projektu: 2018–2020

Pěstování původních užitkových rostlin regionu i se způsobem jejich využití doznalo ve víru historických událostí na obou stranách Česko – Saské hranice značné újmy. Informace o užitkových rostlinách, které nezmizely s odsunem Němců, byly definitivně ztraceny při kolektivizaci zavedením nových zemědělských odrůd a směrů. Přesto byly původní užitkové rostliny od nepaměti v tomto regionu pěstované přizpůsobeny zdejším klimatickým podmínkám, půdní úrodnosti, délce vegetační doby, způsobům sklizně. Reminiscence původních užitkových rostlin a jejich případné znovuzavedení do kultury je rovněž nezanedbatelným faktorem zvyšujícím i regionální biodiverzitu.
Nevyužíváním původních užitkových rostlin se ztrácí velké množství genetické různorodosti, kterou bychom mohly někdy v budoucnu nutně potřebovat. Přestože tyto původní druhy nedosahují uspokojivých výnosů a mají další negativní vlastnosti, neměly bychom je jednoduše zapomenout, ale usilovat o obnovu zdrojů informací s popisem jejich vlastností a pokud to bude možné i o jejich zavedení do kultury.
Hlavním cílem, který si tento projekt klade je sumarizace informací o regionálních užitkových rostlinách vyjma dřevin, které jsou řešeny v samostatných projektech. Nalezení genetických zdrojů původních v regionu pěstovaných užitkových rostlin nebo jejich nejpodobnějších ekvivalentů. Založení demonstračních ploch a vytvoření jednotné genetické banky původních regionálních užitkových rostlin sloužící, jako zdroj pro zájemce o extenzivní odrůdy a kultivary pro rozšíření druhové pestrosti a jednak jako zdroj genů pro případná další šlechtění.

Projekt v rámci programu CZ PL „Překračujeme hranice 2014–2020“
Biomasa travních porostů jako obnovitelný zdroj energie – Biodiverzita-Biomasa-Bioplyn
Projekt CZ.114.120/0.0/0.0/16_026/0001092
Doba trvání projektu: 2017–2021
Hlavním cílem projektu s akronymem „Grass Gas“ je zahájení spolupráce organizací zabývajících se ekologií, managementem a produkčními ukazateli travních ekosystémů. Projekt je zaměřen na výzkum potenciálu výroby bioplynu z travní biomasy luk Sudet s ohledem na jejich druhovou bohatost, využití a charakteristiku stanovišť. Výsledky přispějí ke správnému hospodaření, ochraně klimatu a stanovišť Natura 2000 a zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti regionů s nízkou produktivitou.
Projektoví partneři:
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Universytet Wrocławski
Sudeckie Towarzystwo Przyrodnicze

Projekt v rámci OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“,
výzva „Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků“
Rozvoj moderních metod výzkumu pro snížení chemizace životního prostředí a přizpůsobení zemědělství změně klimatu
Doba řešení: 1. 5. 2018 – 31. 12. 2019
Projekt je cílen na podporu mobility vědeckých pracovníků v progresivně se rozvíjejících oblastech zemědělského výzkumu, souvisejících se změnou klimatu a zvyšujícími se nároky na kvalitu potravin a životního prostředí. Využití zkušeností zahraničních pracovišť k zavedení a koordinaci analytických metod, sběru, hodnocení a interpretace dat a vzájemné propojenosti vědeckých pracovníků povede k získání kvalitních výsledků a akceleraci výzkumu v naší instituci. Projekt podpoří profesní růst výzkumných pracovníků, zlepší zapojení instituce do mezinárodní vědecké komunity a akceleruje tvorbu výsledků základního a aplikovaného výzkumu.

Projekt v rámci programu H2020
program Udržitelná potravinová bezpečnost – pružná a efektivní z hlediska zdrojů
Breeding for Resilient, Efficient and Sustainable Organic Vegetable Production
Doba řešení: od 2018
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. se od 1. května 2018 podílí na řešení mezinárodního projektu Horizon2020 s akronymem BRESOV. Projektu se účastní 22 výzkumných organizací nebo producentů z EU, Švýcarska, Čínské lidové republiky, Jižní Koreje a Tuniska. Doba trvání je projektu je plánována 48 měsíců. Projekt je financován výzkumným a inovativním programem Evropské unie. Koordinátorem projektu je prof. Ferdinando Branca, University Catania, Sicílie, Itálie
Projekt se zabývá naléhavou potřebou poskytnout odrůdy zelenin, které jsou odolné vůči změně klimatu, a jsou vhodné pro ekologickou produkci. V tomto projektu bude využita genetická variabilita brukvovitých, fazolí a rajčat pro zvýšenou produktivitu s využitím nejnovějších poznatků o struktuře a funkci genomu odrůd a genetických zdrojů. Tato práce bude podporována aktivní účastí zemědělců, poradenských služeb, výzkumných ústavů a společností a zpracovatelů potravin z různých geografických / klimatických oblastí v Evropě a mimo EU. Výběr linií pro tyto tři druhy budou prováděny v systémech organického hospodaření s využitím rotace plodin. Nové kultivary budou vybrány podle schopnosti růst pod závlahou, vystavené odlišným teplotám a dostupnosti dusíku, za stresu, testována bude odolnost vůči některým škůdcům a chorobám, požadované vlastnosti kvality produktu, jako je chuť nebo vizuální dojem. Bude uplatněn inovativní přístup, kde budou vlastnosti rostlin spojovány s kořenovou zónou, kořenovým růstem a architekturu, která může být lepší interakcí s organickou půdou a jejími mikroorganismy. Plánovaný přístup zajistí využití dostupných genetických zdrojů a šlechtitelských linií v kombinaci s nejlepšími postupy řízení v zemědělském podniku. Uvedený projekt je model pro zlepšení výroby nových osiv a využití postupu i pro zlepšení jiných plodin.

Projekt v rámci programu H2020
RustWatch
Doba řešení: od 2018
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. se podílí od 1. května 2018 na řešení mezinárodního projektu Horizon2020. Projektu se účastní 24 výzkumných organizací z celé Evropy. Doba trvání je 48 měsíců. Projekt je financován výzkumným a inovativním programem Evropské unie a je veden pod akronymem RustWatch. Koordinátorem projektu je prof. Mogens Støvring Hovmøller z Aarhus University, Dept. of Agroecology (Dánsko).
Cíle projektu:
– Zvýšení efektivity monitorování rzí v souvislosti se šlechtěním rostlin, agrochemickým průmyslem, zemědělským poradenstvím a registrací nových odrůd obilnin.
– Zajištění odolnosti elitních evropských odrůd a šlechtitelských linií pšenice v terénních studiích v Evropě a Himálajské oblasti Pákistánu (centrum diverzity rzi plevové), pro šlechtění na trvanlivost rezistence ke rzem.
– Vývoj společných postupů pro určování ras rzí a jejich molekulární genotypizaci, rozšíření ověřených metod používaných národními diagnostickými laboratořemi.
– Validace preventivních a kontrolních doporučení ve spolupráci s hlavními uživateli a koncovými uživateli (zemědělci).
– Pořádání praktických workshopů a školení v oblasti hodnocení chorob, odběru vzorků, analýzy a využití metod a služeb vytvořených v rámci projektu, sdílení informací.
– Vytvoření nového systému včasného varování před epidemiemi rzí v Evropě.

Projekt v rámci programu H2020
Soil Care for Profitable and Sustainable Crop Production in Europe
Doba řešení: 2016–2021
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. se podílí na řešení mezinárodního projektu jako jeden z 28 členů konsorcia. Projekt je financován výzkumným a inovativním programem Evropské unie Horizon 2020 jako projekt číslo 67/7407 pod projektovým vedením Arantza Uriarte Iraola. Koordinátorem projektu je Rudi Hessel z Wageningen Environmental Research.
Evropská rostlinná produkce čelí v současnosti výzvám zůstat konkurenceschopnou, při současném snižování dopadů na životní prostředí. V současné době jsou výnosové úrovně v některých pěstebních systémech udržovány jen pomocí rostoucích vstupů (např. živinami a pesticidy) a technologií, které maskují pokles výnosnosti jako důsledek snižující se kvality půdy. Tento nárůst vstupů může snižovat ziskovost zemědělské výroby v důsledku stoupajících nákladů, při současné negativním vlivu na životní prostředí. Zlepšování stavu půd je nezbytné pro rozbití negativní spirály půdní degradace, zvyšování vstupů a nákladů a poškozování životního prostředí. Cílem řešeného projektu je stanovit potenciál půdu zlepšujících pěstebních systémů a otestovat pěstební systémy, které mají pozitivní dopady na rentabilitu a udržitelnost zemědělské produkce v Evropě. V rámci projektu budou půdu zlepšující pěstební systémy testovány na 16 evropských výzkumných stanovištích v různých půdně-klimatických podmínkách. Více o projektu naleznete zde.

Projekt v rámci programu SCOPES
Improving the knowledge-base and infrastructure to enhance the efficiency of nutrient use in agriculture and reduce the negative impact of agriculture on the environment
Doba řešení: 2016–2021
Program SCOPES (FNSNF IZ74Z0 160486) běží od roku 1990 a je spolufinancován Švýcarskou agenturou pro vědu a spolupráci (SCD). Jeho hlavním cílem je vytvářet kvalitní a potenciální spolupráci pro vědecký výzkum napříč Evropou, se zařazením západního Balkánu, jižního Kavkazu, střední Asie, Moldávie a Ukrajiny, nových členských států EU, Ruska a Kazachstánu. Projekt předpokládá přínos pro sdružené organizace v oblasti výzkumu, předávání zkušeností ve výzkumu a vzdělávacím systému a transferu nových znalostí pro rozšíření poradenských služeb v rámci zemědělského sektoru. Projektu se účastní 5 výzkumných organizací ze Švýcarska, České republiky (VÚRV, v. v. i.), Albánie, Srbska a Ázerbajdžánu.
Projekt koordinuje Dr. Sokrat Sinaj, Agroscope. VÚRV, v. v. i. zde působí jako prostředník spojující švýcarskou organizaci a partnery z východní Evropy. Další informace naleznete zde.

Projekty v rámci 7. rámcového programu EU
HealthyMinorCereals
Doba řešení: 2013–2018
Název projektu: „Integrovaný přístup k zajištění širokého genetického základu, odolnosti ke stresu, vhodné agrotechniky a potravinářského zpracování minoritních obilovin s cílem jejich širšího využití pro lidskou výživu v Evropě“ (projekt koordinován z VÚRV, v. v. i.)
Na projektu spolupracuje šestnáct partnerů z deseti států Evropské unie a tzv. asociovaných států EU. Mezi partnery jsou výzkumné organizace, univerzity i malé a střední podniky z České republiky, Estonska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Řecka, Švýcarska, Turecka a Velká Británie. Cílem projektu je podpořit pěstování vybraných druhů obilnin, které jsou v současné době v Evropě označovány za “minoritní”, vzhledem ke své malé rozloze pěstování. Jedná se o pšenici špaldu, jednozrnku, dvouzrnku, oves a žito. Rozpočet projektu je 6,5 milionů €.
Veškeré informace k projektu jsou k nalezení na webové stránce projektu (odkaz v nadpisu), kde jsou i odkazy na „Newsletter“, který řešitelé pravidelně publikují.

Bilaterální projekt mezi ČR a Německem – projekt č. 146
Výskyt rizikových prvků a látek v nivních půdách na historických územích těžby rud ve východním Bavorsku a v České republice
Doba řešení: 2017–2019
Řešitelský tým: Hospodaření se živinami v agroekosystémech
Výskyt rizikových prvků a látek v nivních půdách na historických územích těžby rud ve východním Bavorsku a v České republice spadá do Prioritní osy MMR ČR „Zvyšování a obnova biodiverzity a ekosystémových služeb“, protože řeší specifický cíl v oblasti ochrany půdy a tato ochrana je klíčová pro obnovu a stabilizaci druhové rozmanitosti a ekosystémových služeb v současné kulturní krajině hraničního území.
Výzkum bilaterálního projektu mezi ČR a Německem zahrnuje:
– Systematický monitoring výskytu rizikových prvků a látek v nivních půdách na historických územích těžby rud zájmového území v dosud nerealizovatelném rozsahu.
– Vývoj, ověření a validaci nové metody pro stanovení rizikových prvků a látek (mobilní XRF přístroj – rentgen-fluorescenční analyzátor).
Projekt je realizován ve 4 aktivitách:
– Inventarizace a validace dat o rizikových prvcích a látkách v půdě a vodách z předchozích průzkumů a studií.
– Průzkum údolních systémů z hlediska rizikových prvků významných pro ochranu půdy prostřednictvím mobilních XRF analyzátorů.
– Odběr půdních vzorků, stanovení rizikových prvků klasickými laboratorními metodami.
Celkové vyhodnocení získaných dat (hodnocení, verifikaci a validaci dat metod mobilním XRF a laboratorními postupy) a tvorba publikačních výstupů (metodika stanovení rizikových prvků a látek prostřednictvím mobilního XRF přístroje, článek v recenzovaném periodiku, recenzované monografie, konference, informační leták).

Program spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko
Trvale udržitelný management travních porostů pro podporu biodiverzity
Doba řešení: 2016 – 2019
Projektoví partneři: Technische Universität Dresden, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Česká zemědělská univerzita v Praze
Krajinné celky nejsou vázány na správní hranice. Vytvářejí nezávislé prostorové jednotky a proto je důležitý koordinovaný přeshraniční výzkum a management biotopů s travními porosty. Na české i na německé straně regionu existuje problém s poklesem druhové diverzity rostlin na travních porostech v chráněných územích.
Druhově bohaté louky jsou cenné zejména z hlediska zachování genofondu, ale i pro rekreační potenciál a přitažlivost krajiny (cestovní ruch, estetická funkce). Jsou také důležité pro snížení povrchového odtoku vody a odnosu sedimentů pocházejících z orné půdy. Kromě ekosystémových funkcí jsou vyvážená a dlouhodobě vytvořená travní společenstva pro nás nenahraditelným kulturním dědictvím.
Je nutné určit důvody úbytku rostlinných druhů. Ovlivňující faktory jsou komplexní a patří mezi ně jak minulé využití krajiny a obhospodařování, tak i měnící se místní podmínky (přímé dopady lidské činnosti, obohacování živinami, změna klimatu, místní vodní bilance apod.).
Projekt je též zaměřen na vytvoření mezinárodní multidisciplinární pracovní skupiny zabývající se ekologií a managementem travních porostů, která bude tvořit základ dlouhodobé spolupráce odborníků z obou států. Spolupráce a propagační opatření v průběhu projektu povedou k vytvoření přeshraniční sítě osob a institucí, která bude zachována i po ukončení projektu a zajistí další spolupráci.
V rámci projektu budou přizpůsobena opatření a koordinovány postupy tak, aby finanční prostředky přidělené na péči v chráněných územích byly vynakládány účelně a hospodárně.