Výzkumný tým 15: Molekulární genetika

Vedoucí týmu: RNDr. Mgr. Leona Svobodová, Ph.D.
Pracovní pozice a specializace: vědecký pracovník – populační a vývojová biologie, studium agrobiodiverzity, statistické zpracování dat, vývoj molekulárních markerů
Rámec a cíle výzkumu v týmu:
Činnost týmu je dlouhodobě zaměřena na aplikaci moderních technik molekulární genetiky při plnění klíčových oblastí výzkumu: udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a udržitelné produkce potravin. Tým soustřeďuje svůj zájem zejména do těchto oblastí:
  1. Identifikace a charakterizace druhů a odrůd na úrovni genotypu pro potřeby jejich ochrany a odhalování falšování při produkci potravin;
  2. Studium biodiverzity na úrovni populací hospodářsky využitelných druhů rostlin a jejich patogenů;
  3. Studium genetické podmíněnosti hospodářsky významných znaků na úrovni genomu a transkriptomu;
  4. Vývoj molekulárních markerů pro potřeby šlechtění a dalších oblastí;
  5. Validace nových metod detekce GMO, bezpečnost nakládání s GMO a podpora státní správy při kontrolách dodržování koexistence odlišných způsobů hospodaření.

Součástí týmu je Národní referenční laboratoře pro identifikaci GMO a DNA fingerprinting akreditovaná podle ISO 17025: 2005, která je členem Evropské sítě GMO laboratoří při JRC EC a EU RL podle nařízení EU 882/2004 a 1928/2003.

Do budoucna tým plánuje rozšíření metodických přístupů, které umožní hledání odpovědí na aktuální otázky praxe, prohloubit know-how týmu a rozšířit zejména mezinárodní spolupráci týmu.

Tým spolupracuje s dalšími týmy v rámci VÚRV i s dalšími institucemi především v ČR.


Specifikace činností:
 
Výzkum
  • vývoj a validace metod pro identifikaci druhů, odrůd a komodit
  • analýza populací hospodářsky významných druhů rostlin a patogenů v agroekosystémech na úrovni genotypu
  • studium genů a jejich regulace podmiňující hospodářsky významné znaky, zejména reakce rostlin na stresy, včetně nedostatku živin
  • vývoj molekulárních markerů pro potřeby šlechtění
  • bezpečnost GMO v agroekosystémech a potravním řetězci, jejich vývoj a stanovení
Další činnosti
  • poskytování služeb pro orgány státní správy a státního dozoru (SZPI, ÚKZÚZ, MZe ČR, MŽP, soukromé subjekty)
  • validační studie pro EU-RL při JRC EC Ispra a pro IRMM JRC EC Geel
  • poradní skupina pro MZe ČR – otázky koexistence odlišných způsobů rostlinné výroby, bezpečnost GM, diagnostika GM
  • poradní skupina pro MŽP – bezpečnost GM, diagnostika GM
  • poradní skupina pro ČIŽP
  • školení a poradenství pro orgány státní správy a státního dozoru, zemědělce, potravinářský průmysl
  • charakterizace genetických zdrojů rostlin v rámci Národního programu zachování genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity
  • vedení bakalářských, diplomových a disertačních prací
Jiné činnosti (služby)
  • zakázky pro privátní subjekty
 
Další členové týmu:
doc. RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc.: vedoucí odboru, vedoucí vědecký pracovník – vedoucí Národní referenční laboratoře pro identifikaci GMO a DNA fingerprinting
Ing. Tereza Sovová, Ph.D.: vědecký pracovník, zástupkyně vedoucí týmu – zavádění nových metod a postupů pro identifikaci GMO – mateřská dovolená
Ing. Pavel Svoboda, Ph.D.: asistent výzkumu – bioinformatika a statistické zpracování dat
Ing. Lucia Koláriková: asistent výzkumu (Ph.D. student) – bioinformatika, analýzy transkriptomu
Ing. et Ing. Michaela Jungová, DiS.: asistent výzkumu (Ph.D. student) – studium diverzity, vývoj molekulárních markerů
Ing. Lucie Krajči: odborný pracovník – zástupkyně vedoucí NRL GMO, molekulární diagnostika GMO – mateřská dovolená
Ing. Lenka Drábková:  odborný pracovník – zástupkyně vedoucí NRL GMO, molekulární diagnostika GMO
RNDr. Martina Vojtěchová, Ph.D.: technik-laborant – izolace DNA z rostlin a patogenů, provádění pokusů a analýz, zajištění chodu výzkumné laboratoře
 
Nejnovější aktuální výsledky týmu:

Analýza transkriptomu zrna ovsa s ohledem na proteiny spojené s onemocněním celiakií

Oves (Avena sativa L.) je považován za zdravou potravinu. Na rozdíl od jiných obilnin má oves vysoký obsah bílkovin, lipidů, vlákniny, antioxidantů a jedinečných avenanthramidů. Otázka, zda jej mohou konzumovat i lidé trpící celiakií, stále není vyřešena. Hlavním cílem této studie bylo extrahovat a sekvenovat geny pro potenciálně škodlivé aveniny, globuliny a inhibitory alfa-amylázy/trypsinu v šesti odrůdách ovsa a stanovit jejich variabilitu sekvenováním nabohacených knihoven pomocí technologie PacBio. Výsledky byly porovnány se sekvencemi genů již přítomných v databázích. Celkem bylo identifikováno a zamapováno na chromozomy 21 genů pro aveniny, 75 genů pro globuliny a 25 genů pro inhibitory α-amylázy/trypsinu. U všech tří genových rodin byly v rámci jednotlivých genů mezi odrůdami ovsa zjištěny pouze marginální sekvenční rozdíly. Aveninové epitopy byly nalezeny ve všech čtyřech typech genů pro aveniny vyskytujících se ve všech odrůdách ovsa testovaných v rámci této studie. Počet genů byl však téměř čtyřikrát nižší než u genů pro globuliny a na proteinové úrovni tvoří pouze 10 % zásobních proteinů. Otázka, zda je oves pro lidi s celiakií bezpečný, je proto otázkou hraničních hodnot. Pro většinu celiaků je oves bezpečnou potravinou, ale vždy bude existovat část populace celiaků, pro které i nízký obsah reaktivních epitopů ovsa bude představovat zdravotní riziko.

Leišová-Svobodová L., Sovová T., Dvořáček V. (2022): Analysis of oat seed transcriptome with regards to proteins involved in celiac disease. Scientific Reports 12: 8660. https://doi.org/10.1038/s41598-022-12711-6

Mapa chromozomů ovsa s lokalizací genů pro aveniny, globuliny a inhibitory α-amylázy/trypsinu

 

Vzpomínka na dobu ledovou nebo superpotravina budoucnosti?
Struktura populací ostružiníku morušky (Rubus chamaemorus), pocházející z Krkonoš, Norska a Špicberk byla zkoumána pomocí analýzy mikrosatelitů (SSR). V souboru 184 analyzovaných vzorků bylo nalezeno 162 rozdílných genotypů. Celková míra genové diverzity byla vysoká (ĥ = 0,463). Rovněž byla nalezena vysoká míra genetické diferenciace populací (FST = 0,45; p < 0,01), která naznačuje, že k toku genů dochází pouze v omezené míře mezi některými populacemi. Analýzou pomocí Bayesovského přístupu bylo identifikováno 6 shluků, které reprezentují 6 genetických populací studovaného souboru dat (Obrázek 1). Vliv těchto genetických populací, z nichž jsou genotypy složeny, se odráží i ve výsledcích shlukové analýzy, analýzy hlavních komponent (PCA) provedené na základě matice genetických vzdáleností a analýzy vícerozměrného škálování (MDS). Hodnota korelačního koeficientu mezi genetickými a geografickými vzdálenostmi jednotlivých lokalit (r = 0,44) naznačuje, že k toku genů mezi populacemi zřejmě dochází i na delší vzdálenosti. Exaktní test diferenciace populací ukázal, že populace ostružiníku morušky z Krkonoš, Norska a Špicberk jsou geneticky diferencované, i když v nich existují jedinci a celé populace sdílející tytéž alely. Tyto výsledky byly potvrzeny statistickou analýzou molekulární variance (AMOVA), kde byla nalezena nejvyšší míra diverzity v rámci populací (70,8 %). Párový test diferenciace populací ukázal, že 87 párů populací (18,7 %) není na úrovni α = 0,99 statisticky významně diferencováno a dochází tedy mezi nimi k toku genů. Z uvedených výsledků vyplývá, že české a norské populace ostružiníku morušky podstupují proces diferenciace populací, který konzervuje unikátní sestavu alel pravděpodobně z původních populací z období poslední doby ledové. Tento proces je však u některých populací přerušován tokem genů z populací současného hlavního výskytu tohoto druhu.

Obrázek 1: Mapa studovaných lokalit ostružiníku morušky s výsledky analýzy struktury populací

Přínosy:
Jedná se hlavně o přínos pro management ochrany tohoto u nás kriticky ohroženého druhu. Pro kolegy z Norska, kde je ostružiník moruška ekonomicky důležitou plodinou, je cenná informace o míře variability populací v Norsku, která umožňuje šlechtění nových odrůd.

Citace:
Leišová-Svobodová, L., Phillips, J., Martinussen, I., Holubec, V. 2018. Genetic differentiation of Rubus chamaemorus populations in the Czech Republic and Norway after the last glacial period. Ecology and Evolution, 8: 5701-5711.

 

První krok v testování ovocných marmelád
Extrakce DNA je důležitým krokem PCR analýzy speciálně u vzorků potravin, kde může být DNA degradována a může obsahovat látky inhibující PCR. V této studii byly testovány tři protokoly pro extrakci DNA – dvě komerční soupravy: DNeasy® Plant Mini Kit a NucleoSpin®Food a protokol založený na použití detergentu CTAB na extrakci DNA z komerčně dostupných ovocných marmelád (Obrázek 2). Čtrnáct marmelád s různým obsahem ovoce, cukru a dalších aditiv byla extrahována DNA vždy ve třech opakováních. Koncentrace a kvalita DNA byla ověřena spektrofotometricky a elektroforeticky v agarózovém gelu. Následně byla DNA testována pomocí PCR amplifikací kódující sekvence pro tRNA-Leu (Obrázek 3). Vzorky DNA extrahované pomocí NucleoSpin® Food kitu nebyly amplifikovatelné v osmi případech. Vzorky DNA extrahované pomocí detergentu CTAB nebyly kvantifikovatelné. Pouze DNeasy® Plant Mini Kit poskytoval amplifikovatelné vzorky DNA v dostatečné koncentraci a kvalitě.

Obrázek 2: Vzorky ovocných marmelád
Obrázek 3: Elektroforetogram PCR amplifikace sekvence tRNA-Leu
Přínosy:
Výsledky jsou přínosem pro všechny laboratoře, které potřebují extrahovat DNA ze vzorků potravin, zejména z ovocných marmelád.
Citace:
Sovová, T., Křížová, B., Ovesná, J. 2018. Determining the optimal method for DNA isolation from fruit jams. Czech J. Food Sci., 36: 126-132.
Řešené projekty:

Národní
  • MZe RO0418 DKRVO:
    Záměr 15: Analýza genomu pro hodnocení agrobiodiverzity
    Záměr 30: Zajištění kvality vstupních surovin a potravin na trhu s využitím molekulárních metod a biotechnologických postupů
  • GAČR 20-14649S: Pulzní elektrické pole jako inovativní nástroj snižující výskyt mikromycet rodu Fusarium a mykotoxinů v řetězci ječmen-slad-pivo
  • NAZV QK1810102: Vývoj perspektivních genotypů ovsa s nízkou celiakální reaktivitou a vysokou nutriční kvalitou
  • NAZV QK1910197: Strategie minimalizace dopadu sucha na udržitelnou produkci a sladovnickou kvalitu ječmene
  • NAZV QK1910476: Zvýšení výnosů a kvality produkce česneku výběrem suchovzdorných a chladuvzdorných klonů na základě molekulárně genetické analýzy
  • TAČR Národní centrum kompetence č. TN01000062: Biotechnologické centrum pro genotypování rostlin
  • Praha – pól růstu ČR

Mezinárodní

  • H2020 BRESOV
  • H2020 SmartAgri
  • H2020 AGENT – Activated Genebank Network


Seznam vybraných publikací:

Články v impaktovaných časopisech

  • Jungová M., Asare M.O., Jurasová V., Hejcman M. (2022): Distribution of micro- (Fe, Zn, Cu, and Mn) and risk (Al, As, Cr, Ni, Pb, and Cd) elements in the organs of Rumex alpinus L. in the Alps and Krkonoše Mountains. Plant and Soil 477:553-575. https:// doi. org/ 10. 1007/ s11104- 022- 05440-2
  • Leišová-Svobodová L., Sovová T., Dvořáček V. (2022): Analysis of oat seed transcriptome with regards to proteins involved in celiac disease. Scientific Reports 12: 8660. https://doi.org/10.1038/s41598-022-12711-6
  • Sedlák J., Leišová-Svobodová L., Martinussen I., Holubec V. (2022): Genetic differentiation between Czech and Norwegian raspberry populations: new options for breeding. Euphytica 218: 36. https://doi.org/10.1007/s10681-022-02988-z
  • Ovesná J., Hrbek V., Svoboda P., Pianta V., Kučera L., Hajšlová J., Milella L. (2021): Microsatellite fingerprinting and metabolite profiling for the geographical authentication of commercial green teas. Journal of Food Composition and analysis 101: 103981. doi: 10.1016/j.jfca.2021.103981.
  • Vašek, J., Čílová, D., Melounová, M., Svoboda, P., Zdeňková, K., Čermáková, E., & Ovesná, J. (2021): OpiumPlex is a novel microsatellite system for profiling opium poppy (Papaver somniferum L.). Scientific reports 11(1): 1-15.
  • Hlozáková T. K., Gálová Z., Šliková S., Leišová-Svobodová L., Beinhauer J., Dyčka F., Šebela M., Zetochová E., Gregová E. (2021): Molecular characterization of novel x-type HMW glutenin subunit 1B x 6.5 in wheat. Plants 10:2108. https://doi.org/10.3390/plants10102108
  • Janovská, D., Jágr, M., Svoboda, P., Dvořáček, V., Meglič, V., & Hlásná Čepková, P. (2021): Breeding Buckwheat for Nutritional Quality in the Czech Republic. Plants-Basel, 10(7): 1262. Holubec V., Dvořáček V., Leišová-Svobodová L., Ercisli S. (2021): Morphological, genetic and biochemical evaluation of Dasypyrum villosum (L.) P. Candargy in the genebank collection. Agronomy 11: 1316. doi: 10.3390/agronomy11071316 Q2 IF 3,417
  • Martinková Z., Honěk A., Pekár S., Leišová-Svobodová L. (2020): Geographic differentiation of adaptive phenological traits of barnyard grass populations (Echinochloa crus-galli). Weed Science 69: 353-361. doi: 10.1017/wsc.2021.11
  • Leišová-Svobodová L., Kissling P. (2021): The European species of Ribes subg. Ribes: population genetic testing of classical systematics. Plant Systematics and Evolution 307: 41. doi: 10.1007/s00606-021-01763-2
  • Leišová Svobodová L., Chrpová J., Hermuth J., Dotlačil L. (2020): Quo vadis wheat breeding: a case study in Central Europe. Euphytica 216:9.
  • Leišová Svobodová L., Psota V., Stočes Š., Vácha P., Kučera L. (2020): Comparative de novo transcriptome analysis of barley varieties with different malting qualities. Functional & Integrative Genomics 20(6):801-812.
  • Sovová T., Křížová B., Kučera L., Ovesná J. (2020): Detecting soybean and milk in diary and soy products with post-PCR high resolution melting assays. Czech Journal of Food Sciences 38(4):209-214.
  • Svoboda P., Vašek J., Vejl P., Ovesná J. (2020): Genetic features of Czech blue poppy (Papaver somniferum L.) revealed by DNA polymorphism. Czech Journal of Food Sciences 38(3):198-202.
  • M., Hrbek V., Jiru M., Ovesná J., Hajšlová J. (2020): Variability in S-alk(en)yl-L-cysteine sulfoxides in garlic within a seven-month period determined by a liquid chromatografy – tandem mass spektrometry method. Plant Foods for Human Nutrition75(3):376-382.
  • Vašek J., Čílová D., Melounová M., Svoboda P., Vejl P., Štikarová R., Vostrý L., Kuchtová P., Ovesná J. (2020): New EST-SSR markers for individual genotyping of opium poppy cultivars (Papaver somniferum L.). Plants-Basel 9:1.
  • Holubec V., Leišová Svobodová L. (2020): Morphological and molecular status of Daphne wolongensis C.D. Brickell et B. Mathew as GeneticResource for Horticulture. Agronomy-Basel 10:11.
  • Kosová K., Leišová Svobodová L., Dvořáček V. (2020): Oat as a safe alternative to Triticeae cereals for people suffering from celiac disease? A review. Plant Foods for Human Nutrition 75(2):131-141.
  • Cejnar P., Kučková Š., Šantrůček J., Glasa M., Komínek P., Mihálik D., Slavíková L., Leišová Svobodová L., Smirnová T., Hynek R., Kumar J., Ryšánek P. (2020): Efficient confirmation of plant viral proteins and identification of specific viral strains by nanoLC-ESI-Q-TOF using single-leaf-tissue samples. Pathogens 9:11.
  • Faltusová, Z., Pavel, J., Vaculová, K., Chrpová, J. & Ovesná, J. 2018. Identification of suitable reference gene for quantitative transcription analysis (RT-qPCR) of Fusarium culmorum genes in infected barley plants. Journal of Cereal Science, 79: 418-423.
  • Hrbek, V., Rektorisová, M., Chmelařová, H., Ovesná, J. & Hajšlová, J. 2018. Authenticity assessment of garlic using a metabolomic approach based on high resolution mass spectrometry. Journal of Food Composition and Analysis, 67: 19-28.
  • Janská, A., Svoboda, P., Spiwok, V., Kučera, L. & Ovesná, J. 2018. The dehydration stress of couch grass is associated with its lipid metabolism, the induction of transporters and the re-programming of development coordinated by ABA. BMC Genomics, 19
  • Mitrová, K., Svoboda, P., Milella, L. & Ovesná, J. 2018. Alliinase and cysteine synthase transcription in developing garlic (Allium sativum L.) over time. Food Chemistry, 251: 103-109.
  • Leišová-Svobodová L., Michel S., Tamm I., Chourová M., Janovská D., Grausgruber H. (2019): Diversity and pre-breeding for local adaptation in oat (Avena sativa L.) Sustainability 11, 6950.
  • Matušinsky P., Leišová Svobodová L., Svačinová I., Havis N., Hess M., Tvarůžek L. (2019): Population genetic structure of Microdochium majus and Microdochium nivale associated with foot rot of cereals in the Czech Republic and reaction to penthiopyrad. European Journal of Plant Pathology 155: 1-12.
  • Leišová-Svobodová L., Phillips J., Martinussen I., Holubec V. (2018): Genetic differentiation of Rubus chamaemorus populations in the Czech Republic and Norway after the last glacial period. Ecology and Evolution 8: 5701-5711.
  • Holubec V., Leišová-Svobodová L., Matějovič M. (2019): Spontaneous hybridisation within Aegilops collection and biobanking of CWR. Genetic Resources and Crop Evolution 66(2): 311-319.
  • Holubec V., Smekalova T., Leisova-Svobodova L. (2019): Morphological and molecular evaluation of the Far East fruit genetic resources of Lonicera caerulea L. Genetic Resources and Crop Evolution 66(1): 121-141.

Články v neimpaktovaných recenzovaných časopisech

  • Svobodová L. (2019): Šlechtění ječmene na sladovnickou kvalitu pro CHZO České pivo. Agrobase 11:14-15.
  • Leišová-Svobodová L., Holubec V. (2019): Výskyt a genetická variabilita rybízů v Krkonošském národním parku. Bio 6: 12-14.
  • Sovová T. (2019): Šlechtění pomocí editace genomu: příležitost nebo hrozba? Agrobase 11: 34-35.

Certifikované metodiky

  • Kotrbová Kozak A., Svobodová L., Jelínek M., Jágr M., Dvořáček V. (2022): Využití polymorfismu aveninů a analýzy mikrosatelitů pro identifikaci kultivarů ovsa (Avena sativa). Certifikovaná metodika pro praxi, VÚRV, v.v.i., Praha 2022. NmetC
  • Ovesná J., Vašek J., Svoboda P., Vejl P. (2020): Metodika identifikace odrůd máku (Papaver somniferum L.) splňující parametry cechovní normy Český modrý mák pomocí mikrosatelitních markerů. Certifikovaná metodika.
  • Mitrová K., Svobodová L., Ovesná J. (2017): Detekce pěti virů česneku kuchyňského metodou SYBR Green real-time PCR. Certifikovaná metodika, Praha, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., ISBN 978-80-7427-236-3.
  • Ovesná J., Drábková L., Kučera L. (2017): Metodika pro rozlišení rýže (Oryza sativa L.) typu Basmati pomocí délkového polymorfismu mikrosatelitů. Certifikovaná metodika, Praha, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., ISBN 978-80-7427-239-4.
  • Sedláček T., Svobodová-Leišová L., Psota V., Matušinsky P. (2017): Šlechtění jarního ječmene na kvalitu pro výrobu CHZO „České pivo“ a rezistenci vůči hlavním houbovým chorobám. Certifikovaná metodika, MDS, Brno, ISBN 978-80-7392-272-6.
  • Ovesná, J., Kučera, L., Sovová, T., Mitrová, K. & Pouchová, V. 2016. Metodika vzorkování GM rostlin při jejich nezáměrném výskytu v životním prostředí, Praha, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 169 pp. ISBN 978-80-7427-230-1.
  • Mitrová, K. & Ovesná, J. 2015. Použití metody analýzy mikrosatelitů pro charakterizaci odrůd cibule, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha, 17 pp. ISBN 978-80-7427-196-0.
  • Mitrová, K., Ovesná, J. & Svobodová, L. 2015. Použití metody analýzy mikrosatelitů pro charakterizaci odrůd česneku, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha, 17 pp. ISBN 978-80-7427-195-3.

Užitné vzory

  • Svobodová L., Sovová T., Svoboda P., Koláriková L., Jungová M. (2022): Primery DN7366 pro markerování odolnosti ječmene k suchu. Užitný vzor PUV 2022-39854, číslo zápisu 36219. Fužit
  • Svoboda P., Ovesná J., Sovová T., Jungová M., Koláriková L., Svobodová L., Čermáková E., Zdeňková K. (2022): Sada primerů a sond pro detekci a kvantifikaci genu NADP-dependentní kodeinon reduktázy máku setého prostřednictvím kapkové digitální PCR. Užitný vzor PUV 2022- 39506, číslo zápisu 35865. Fužit
  • Koláriková L., Svoboda P., Ovesná J. (2022): Souprava pro detekci alelomorfismu pro odlišení stupně odolnosti genotypů k síťovité skvrnitosti ječmene pomocí multiplexového uspořádání SSR. Užitný vzor PUV 2022-39812, číslo zápisu 36184. Fužit
  • Svobodová L., Sovová T., Svoboda P., Koláriková L., Jungová M. (2021): Sada primerů a DNA sond EPITOP pro stanovení obsahu proteinů ovsa způsobujících celiakii pomocí multiplex real-time PCR. Užitný vzor PUV 2021-39133, číslo zápisu 35549. Fužit
  • Sovová, T., Svoboda, P., Krajči, L., Ovesná, J. (2021): Plasmidový standard pro multiplexní detekci viru mozaiky květáku a screening GMO, Užitný vzor PUV 2021_11_16, číslo zápisu 35548. Fužit
  • Sovová, T., Svoboda, P., Krajči, L., Ovesná, J. (2021): Plasmidový standard pro multiplexní detekci screeningových elementů GMO v potravinách a krmivech. Užitný vzor PUV 2021_01_19, číslo zápisu 34782. Fužit
  • Ovesná J., Chrpová J., Svoboda P., Koláriková L. (2020): Souprava pro detekci alelomorfismu ječmene (Hordeum vulgare L.) souvisejícího se stupněm odolnosti genotypů k fuzarióze klasu pomocí multiplexové SSR reakce. Fužit 2020-37712.
  • Svobodová L., Sovová T., Svoboda P., Jungová M., Koláriková L. (2020): Sada oligonukleotidů AVEGLO pro selekci genů pro aveniny a globuliny u ovsa. F užit 2020-37275.
  • Svobodová L., Sovová T., Svoboda P., Koláriková L., Jungová M. (2020): Sada markerů sladovnické kvality ječmene. Fužit 2020-37890.
  • Sovová T., Svoboda P., Svobodová L., Ovesná J. (2019): Sada primerů pro určení počtu kopií genu enzymu aliinázy v česneku pomocí digitální PCR, Užitný vzor PUV2019-36203, číslo zápisu 33169.
  • Svoboda J., Svobodová L., Komínek P., Parnica J., Brožová J., Sovová T., Svoboda P. (2019): Kmen viru ZYMV-K pro křížovou ochranu rostlin čeledi Cucurbitaceae, Užitný vzor PUV2019-36823, číslo zápisu 33504.
  • Ovesná, J., Kučera, L. & Pavel, J. (2018): Reakční směs pro detekci variability DNA u konopí setého pomocí PCR.
  • Svobodová L., Sedláček T., Kučera L. (2018): Kodominantní marker sladovnické kvality ječmene pro CHZO České pivo. Užitný vzor, Úřad průmyslového vlastnictví, číslo zápisu 30963.
  • Leišová, L., Svoboda, J., Sovová, T. & Svoboda, P. (2018): Plasmidový standard pro detekci viru CaMV Užitný vzor, číslo zápisu 32407.
  • Svobodová L., Sedláček T. (2017): CAPS marker sladovnické kvality ječmene pro CHZO České pivo. Užitný vzor, Úřad průmyslového vlastnictví, Užitný vzor, číslo zápisu 30241.
  • Svobodová-Leišová, L. & Sedláček, T. 2016. PCR markér sladovnické kvality ječmene pro CHZO České pivo. Užitný vzor číslo zápisu 29790.
  • Mitrová, K. & Ovesná, J. 2015. Reakční směs pro normalizaci genové exprese genů v různých ontogenetických fázích vývoje česneku F – užitný vzor
  • Mitrová, K. & Ovesná, J. 2015. Sady primerů pro stanovení odrůdové pravosti cibule analýzou mikrosatelitů (SSR) F – užitný vzor

Funkční vzorky

  • Vaculová K., Chrpová J., Svoboda P., Koláriková L., Ovesná J. (2020): Nový genetický zdroj ječmene jarního pro potravinářské využití se zvýšenou odolností k fuzarióze klasu charakterizovaný SSR markery. G – Funkční vzorek.
  • Chrpová J., Kosová K., Ovesná J. (2020): Ozimý ječmen se zvýšenou odolností k suchu. G -Funkční vzorek.
  • Chrpová J., Palicová J., Hanzalová A., Ovesná J. (2020): Ozimý ječmen vhodný pro sladovnické využití s rezistencí k významným chorobám ječmene. G – Funkční vzorek.
  • Vaculová K., Kosová K., Vítámvás P., Ovesná J. (2020): Nový genetický zdroj ječmene jarního se zvýšenou odolností vůči suchu. G – Funkční vzorek.
  • Chrpová J., Holubec V., Janovská D., Matějivič M., Palicová j., Hanzalová A., Ovesná J. (2020): Planý ječmen s prokázanou vyšší odolností k fuzarióze klasu a k Pyrenophora teres. G – Funkční vzorek.
  • Leišová, L. 2018. Osivo standardů – souboru odrůd pšenice seté (Triticum aestivum L.) – pro SSR analýzu, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
  • Ovesná, J., Kučera, L., Říha, R. & Hajšlová, J. 2015. Standard panenského konopného oleje, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

Poloprovoz

  • Ovesná, J. & Velát, F. 2016. Poloprovoz – stroj na ořezávání natě česneku 2016 PRG, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Fomex Team, spol. s.r.o.
  • Ovesná, J. 2015. Linka na rozdružování cibulí česneku 2015PRG, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Fomex Team spol. s.r.o., Riegel Josef.

_______________________________________________
Webová stránka týmu byla aktualizována k 26.06.2023