Riziko poškození polních plodin vegetačními mrazy

Současné noční mrazy mohou poškodit kvetoucí stromy, zejména meruňky, ale v menší míře i některé polní plodiny, např. ozimou řepku. Nejvíce ohrožené jsou silné až přerostlé porosty řepky ve fázi prodlužovacího růstu, které byly po zimě přihnojeny vyšší dávkou dusíku v ledkové formě a kde po hnojení přišly efektivní  srážky (min. 5 mm).

Poškození stonků řepky

V noci z 18. na 19. 3. 2024 klesly před ránem teploty vzduchu ve 2 m v místech bez oblačnosti pod -4 °C, v údolích i pod -5 °C, což je kritické zejména pro kvetoucí meruňky. V přízemní vrstvě vzduchu klesaly teploty i pod -7 °C, což může způsobit popraskání stonků ozimé řepky a následné riziko většího napadení chorobami. U nás v Praze-Ruzyni (automatická meteostanice) byla dnes v ranních hodinách nejnižší teplota vzduchu ve 2 m -4,1 °C a v přízemní vrstvě -6,6 °C. Porost řepky je slabý, s odumřelými spodními listy po zimních mrazech a dusík aplikovaný po 20. únoru v celkové dávce 60–90 kg N/ha se zatím nemohl projevit, protože poslední efektivní srážky, které mohly mobilní dusík (nitrátová nebo močovinová forma) proplavit ke kořenům rostlin byly 17. února 2024.

V loňském roce došlo na začátku dubna v důsledku mrazů pod  -7,0 °C v přízemní vrstvě půdy k popraskání stonků řepky (obr. 1). Z hodnocení variant hnojení řepky dusíkem vyplývá, že nejvíce rostlin poškozených praskáním stonků (54 %, graf 1) bylo po hnojení LAV (30 kg N na podzim a 70 kg N/ha regeneračně po zimě, průměr stonku u krčku 16,8 mm), následovala UREAstabil s 31 % (30 + 70 kg N/ha, průměr 15,9 mm). Po jarní celkové dávce 100 kg N/ha bylo také největší poškození stonků po hnojení LAV (18 % rostlin, průměr stonku 14,7 mm), následoval ALZON neo-N (13 %, 14,8 mm) a UREAstabil (12 %, 16,1 mm).

Na riziko poškození porostů řepky po hnojení ledky po zimě jsme upozorňovali při doporučení hnojení ozimů zveřejněném na webu VÚRV 29. února 2024. Vhledem k nízkému příjmu dusíku rostlinami na začátku jarního růstu jsme doporučovali aplikaci nízkých dávek N (do 40 kg N/ha) při použití ledků. V současné době je mnoho porostů řepky přihnojeno již 2 dávkami dusíku. Příjem nitrátů z půdy po aplikaci hnojiv rostlinami byl na většině našeho území dosud omezen nízkými teplotami půdy (oranžová a červená barva na portálu Agrorisk.cz) a na části území (např. střední a severozápadní Čechy – viz portál Intersucho.cz) také absencí efektivních srážek po hnojení. Například u nás v Ruzyni se denní teplota půdy v hloubce 5 cm v únoru a v březnu většinou pohybovala pod 8 °C a jen v nejteplejších slunečních dnech bez nočních mrazů dosahovala 10 °C, při které jsou již všechny živiny včetně fosforu a síry přijímány rostlinami. Proto by poškození řepky praskáním stonků mělo být nižší než v minulém roce, pokud nepřijdou vegetační mrazy v pozdějším období.

Při předpokládaných změnách klimatu a teplejších zimách se dá očekávat větší riziko vegetačních mrazů, čemuž musíme přizpůsobit technologie pěstování včetně hnojení dusíkem některých polních plodin. Předpovědi k výskytu mrazů pro různé oblasti ČR jsou každodenně aktualizovány spolu s dalšími riziky na portálu Agrorisk.cz.

Výsledek vznikl za podpory projektu MZE-RO0423.

Ing. P. Růžek, CSc., Ing. H. Kusá, Ph.D., Ing. R. Vavera, Ph.D.
Výzkumný tým integrované výživy rostlin
VÚRV, v.v.i., Praha-Ruzyně

Obr. 1: Poškození stonků řepky mrazy na začátku dubna (Ruzyně, 2023)

Graf 1: Podíl poškozených stonků řepky mrazem (Ruzyně, duben 2023)

Var. Hnojení – podzim kg N/ha Hnojení – jaro kg N/ha
1 LAV 30 LAV 70
2 UREAstabil 30 UREAstabil 70
3 LAV 100
4 UREAstabil 100
5 ALZON neo-N 100

 

Kategorie aktuality, porosty.
Počet zobrazení: 200