V prvním období s celodenními mrazy od 6. do 11. ledna 2024 byla většina porostů ozimů beze sněhu, viz článek Současná mrazová vlna a rizika poškození ozimů (stav k 11. 1. 2024). Naproti tomu druhé mrazivé období od 17. do 21. 1. 2024 bylo na většině území doprovázeno sněhovou pokrývkou, někde jen velmi nízkou (1 až 2 cm). I v tomto druhém období přízemní minimální teploty vzduchu klesaly pod -14 °C, v místech se sněhem i k -20 °C. Minimální přízemní teploty vzduchu se měří 5 cm nad povrchem, v případě sněhové pokrývky těsně nad ní. Obvykle se uvádí minimální teplota vzduchu, která je měřená v meteorologické budce ve výšce 2 m; od ní se minimální přízemní teploty vzduchu mohou lišit o několik desetin až po několik stupňů C, především v závislosti na povětrnostních podmínkách (např. bezvětří, s nebo beze sněhu), druhu povrchu (např. holá půda, slabě zapojené porosty ozimů nebo hustý trávník) a konfiguraci terénu.
Další podstatný rozdíl druhého období celodenních mrazů 17. až 21 ledna 2024, spočívá v hloubce promrznutí půdy. Během prvního období docházelo postupně na polích k promrzání půdy až do hloubky 10-20 cm. Tato hloubka promrznutí se obvykle udržela až do zmíněné druhé lednové vlny mrazů, kdy při slabé vrstvě sněhu docházelo k dalšímu rychlému promrznutí půdy.
Po první vlně mrazů, při které voda v rostlinách zmrzla, došlo k postupnému roztáti ledu v nadzemních částech rostlin v důsledku působení odpoledních teplot nad bodem mrazu. Během druhé vlny mrazů, voda v nadzemních částech rostlin opět zmrzla. Led se v rostlinách ozimů vytváří v mezibuněčných prostorách (= ochrana vnitřních částí buňky před ledem) při poklesu teplot pod -3 až -5 °C. V takovém případě rostliny ztmavnou, a to díky nahrazení vzduchu v mezibuněčných prostorách ledem (viz foto 1 až 4). Při postupném tání se voda z roztátého ledu vrací zpět do buněk a pletiva rostlin zesvětlí. Pokud však teplota mrazu překročila kritickou teplotu, dochází k porušení membrán a pletiva zůstanou tmavá i po roztátí ledu v důsledku smísení vody s obsahem mrtvých buněk. Kritická teplota mrazu je výrazně odlišná u různých částí rostlin, různého stupně předchozího otužení rostlin a různých odrůd. I na jednom poli můžeme pak pozorovat rostliny s mrazem poškozenými nadzemními částmi nebo naopak s částmi, které přežily zmrznutí vody a jsou světlejší. Takový stav můžeme očekávat u našich porostů ozimů po odeznění druhé lednové vlny mrazů. Tam, kde k takovým škodám mohlo dojít (málo sněhu, silné přízemní mrazy) doporučujeme po roztátí sněhu prohlédnout porosty a zjistit v jakém rozsahu došlo k odumření nadzemních částí (porovnat rozsah tmavých a změklých versus světlých částí rostlin v porostu). Pokud se jedná o větší počet poškozených rostlin, je vhodné některé vyrýpnout a prohlédnout. U řepek nejlépe rozříznutím stonku, u obilnin odnožovacích uzlů. O tom do jaké míry rostliny odumřou nebo mohou zregenerovat se lze přesvědčit uložením odebraných rostlin do nádob s vodou ponechané v teplé místnosti. O metodě rostlinných torz a o tom k jakému stupni poškození rostlin ozimů došlo v letošním lednu, uvedeme v dalším pokračování.
Ilja Tom Prášil za výzkumný tým Biologie stresu a biotechnologie šlechtění rostlin
Foto: Porosty ozimé pšenice a řepky se zmrzlou vodou v rostlinách v době holomrazů (ITPrášil)
