Teplá perioda koncem prosince 2023 a na počátku ledna 2024 byla ukončena mrazivou vlnou způsobenou proniknutím ledového arktického vzduchu od severovýchodu. Na přelomu 6. a 7. ledna poklesly teploty pod 0 °C a celodenní mrazy pokračovaly až do druhé dekády ledna. Dne 8. ledna se sníh vyskytoval ve vrstvě 2 až 10 cm v zemědělsky významných oblastech v pásu od severovýchodu (Moravskoslezský kraj) přes část Českomoravské vrchoviny až do oblastí jižních Čech. V ostatních oblastech České republiky sníh většinou chybí nebo byl někde odvát silným větrem. Můžeme proto hovořit o působení holomrazů na většinu porostů ve středních, severozápadních a východních Čechách i částí střední a jižní Moravy. V období od 9. až do 11. ledna dosahovaly přízemní minimální teploty vzduchu -14 až -18 °C, v oblastech se sněhovou pokrývkou kolem -20 °C. Pokles teplot půdy byl vzhledem k jejímu silnému nasycení vodou pozvolný. Např. na polích v Praze-Ruzyni došlo k poklesu teplot pod 0 °C v hloubce 2,5 cm dne 8. 1., v 5 cm 9. 1. a pod 20 cm 11. 1. 2024. To umožnilo dobře zapojeným porostům odolných odrůd ozimů postupné otužování rostlin vůči mrazu, zejména orgánů důležitých pro jejich přežití (odnožovací uzle u obilnin, „krčky“ u řepek).
Za rizikové porosty z hlediska poškození mrazem považujeme slabě odnožené porosty, hlavně ječmenů, porosty napadené virózami během teplého podzimu, a u řepek ty rostliny, u kterých došlo k prodlužování epikotylu a obecně starší listy nadzemních částí. V oblastech beze sněhu, kde teploty opakovaně poklesly pod -16 °C se mohly projevit odrůdové rozdíly v odolnosti vůči mrazu. Týká se to slabě odolných odrůd všech ozimů (řepek, pšenic a ječmenů), včetně přesívkových typů (viz VÚRV uváděné odolnosti odrůd v materiálech ÚKZÚZ). Při větším promrznutí půdy dochází k silnému poškození jemných částí kořenů s následným zpožděním regenerace rostlin. Vzhledem k předchozímu silnému nárůstu biomasy většiny ozimů by zdvihy půdy způsobené zmrznutím vody nemusely vést k větším škodám, na rozdíl od slabě narostlých porostů. Na portálu AGRORISK lze sledovat riziko možného poškození ozimů mrazem v jednotlivých oblastech ČR.
Ilja Tom Prášil za výzkumný tým Biologie stresu a biotechnologie šlechtění rostlin