Teplé zimy a poškození ozimů mrazy v březnu

předchozí zprávě (4. 3. 2022) jsme uvedli důsledky teplých zim pro růst a vývoj ozimů a přehled citlivosti obilnin k jarním mrazům. Zima 2021/2022 byla podle ČHMU hodnocena jako čtvrtá až pátá nejteplejší zima od roku 1961. To se projevilo ve vývoji ozimů, který probíhal i přes sušší období po celou zimu. V první dekádě března 2022 nízké teploty zpomalily vývoj ozimů a sucho i nárůst biomasy. Pro březen jsou v posledních několika letech typická období s působením ranních mrazů v přízemní vrstvě vzduchu až k -10 °C a odpolední zvýšení teplot vzduchu o několik stupňů nad 0 °C. To může vést ke specifickému poškození částí rostlin ozimů.

Na rozdíl od zimy, kdy vymrznutí a poškození mrazem přezimujících porostů je spojeno s promrznutím půdy a poškozením odnožovacího uzlu a kořenů u obilnin nebo kořenové a hypokotylové části řepek, jsou tyto jarní mrazy spojené především s poškozením nadzemních částí. Pokud jsou rostliny ozimů v březnu ve fázi přízemní růžice a uvedené citlivé části rostlin jsou uloženy v půdě, tak následky ranních mrazů nejsou pro rostliny letální a po oteplení dojde obvykle k jejich regeneraci. Může však dojít ke zpomalení růstu a vývoje rostlin a projevit se to snížením výnosového potenciálu.

Jedním z důsledku souběžného působení ranních mrazů a intenzivního slunečního záření je vznik tzv. fotooxidačního poškození zelených částí. To se bezprostředně projeví zežloutnutím špiček a vrchních částí listů u obilnin (foto 1) a ztrátou turgoru a postupným usycháním okrajů listů u řepek (foto 2). Po oteplení se takové porosty obvykle postupně zotaví a poškozené listy jsou nahrazeny nově se tvořícími zelenými listy.

Foto 1 a 2: Mrazové poškození ozimů ranními mrazy na počátku jarní vegetace

V současnosti jsou některé porosty nevyrovnané a méně narostlé v důsledku působení sucha během vzcházení a v zimě. Při střídání teplot pod a nad bodem mrazu může u slabě narostlých rostlin dojít k přetrhání části kořenů či vytažení částí rostlin na povrch při vertikálních pohybech půdy. Takové rostliny buď uschnou nebo pomrznou a proto se doporučuje tyto porosty uválet.

Podobné problémy mohou nastat u časně setých jařin, kdy po teplém období a jejich vzejití následuje náhlé snížení přízemních teplot pod bod mrazu. U vzcházejících listů jarních obilnin se to může projevit zvlněním či vybělením částí prvních listů a zpožděním jejich jarního růstu.

Výsledky řešení projektu NAZV QK1910269 a QK1910338.

Ilja Tom Prášil*, Jana Musilová, Jiří Hermuth, Klára Kosová, Pavel Vítámvás, Miroslav Klíma, Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i., Praha-Ruzyně.

*autor pro korespondenci: prasil@nullvurv.cz

Kategorie aktuality, porosty.
Počet zobrazení: 181