V posledních letech se setkáváme s častějším výskytem teplých zim, kdy průměrná teplota v zimních měsících (prosinec až únor) je nadnormální a v nižších i středních polohách je obvykle doprovázena jen velmi krátkým výskytem sněhové pokrývky. Např. průměrná teplota v zimě 2019/2020 byla v ČR 2,0 °C, což je o 3,3 °C více ve srovnání s normálem 1981-2010. I letošní zima byla teplotně nadnormální (prosinec 2021 o 1,4 °C, leden 2022 o 2,0 °C a únor 2022 předběžně o 3 °C nad normálem). Přitom počet mrazivých dní je během zimy minimální, má klesající tendenci a ozimy v takových zimách přezimují bez většího poškození mrazem. Rostliny však během teplých zim stále pokračují v růstu a po ukončení jarovizace (obvykle do konce prosince) u nich probíhá postupná diferenciace květních orgánů. Přechod z vegetativní do reprodukční fáze u nich nastává již ke konci zimy a na počátku jarního období. I letos již můžeme na počátku března pozorovat porosty pšenice ve vývojové fázi dvojitých hrbolku na vzrostném vrcholu, tj. na počátku diferenciace klásků. Jedná se zejména o velmi rané výsevy. Takové rostliny pak dříve vstupují do růstových fází, kdy výrazně klesá jejich odolnost k mrazu a navíc jejich rychle se vyvíjející reprodukční orgány mohou již být poškozeny běžně se vyskytujícími mrazy v jarním období.
Z vlastních pozorování a publikovaných údajů pro ozimou pšenici (podobně to platí i pro ostatní ozimé obilniny) jsme již dříve uvedli tabulku s citlivostí jednotlivých fází vývoje rostlin k mrazu (Agromanuál 2020, viz dále tabulka 1). Poškození obilnin mrazem v době jarní vegetace je jevem, který se pravidelně vyskytuje například v jižních oblastech Austrálie nebo ve středních státech USA jako je např. Minnesota, Nebraska, Kansas. U nás jsme často pozorovali mrazové poškození listů ozimů, které se zkroutily a zežloutly po březnových nebo dubnových mrazech a jen občas se objevilo i mrazové vybělení klasů po květnových mrazech. Po posledních zimách se však frekvence těchto poškození zvyšuje a v některých lokalitách se dokonce objevují i zmrzlé a odumírající vrcholy jednotlivých odnoží u obilnin a pomrzlá a hnědnoucí poupata u řepek již během dubna. Často se jedná o růstově a vývojově pokročilé rostliny díky kombinaci teplé zimy a/nebo raného výsevu.
Tabulka 1. Růstové fáze pšenice, jejich citlivost na mrazy a projevy poškození mrazem u pšenice.
V tabulce 1 je přehledně uváděna nejen zvyšující se citlivost rostlin k mrazu s růstovou a vývojovou fází rostlin pšenice, ale i možný dopad na výnosy. Uvedené teploty (mrazy) by musely trvat alespoň dvě hodiny, aby citlivá pletiva rostlin dostatečně promrzla. Nejcitlivější k mrazu jsou rostliny v době těsně před kvetením a v době kvetení. Stačí pak výskyt ranních teplot kolem 0 °C, aby došlo k nevratnému poškození diferencujících se květů a vývoji sterilních klasů či lat. V dalším pokračování se zaměříme na možná rizika výskytu poškození ozimů abiotickými stresy během jara.
Výsledky řešení projektu NAZV QK1910269 a QK1910338.
Ilja Tom Prášil*, Jana Musilová, Jiří Hermuth, Klára Kosová, Pavel Vítámvás, Miroslav Klíma,
*autor pro korespondenci: prasil@nullvurv.cz
