Výzkumný tým 07: Obhospodařování a využívání trvalých travních porostů

Pracovní pozice a specializace:
  • biogeochemické koloběhy prvků v agro-ekosystémech a lesních ekosystémech (uhlík, dusík, živiny – makroprvky, mikroprvky)
  • půdní organická hmota (SOM), frakcionace humusových látek, rozpustný organický uhlík, dusík (DOC, DON), dekompoziční procesy
  • jednoleté a víceleté pícniny na orné půdě, trvale udržitelné hospodaření v travních porostech, trvale udržitelné obhospodařování lesů (TUH), ekologická stabilita, ekologie lesních a krajinných ekosystémů
  • precizní zemědělství (Zemědělství 4.0), blízká infračervená spektroskopie (NIRS), rentgenová fluorescenční spektrometrie (XRF) apod.
Lokalizace týmu:
Výzkumná stanice Jevíčko, K. H. Borovského 461, 569 43 Jevíčko, tel.: +420 461 327 814
Email: ladislav.mensik@nullvurv.cz

Letecký pohled na město Jevíčko, Boskovickou brázdu a pokusy VS Jevíčko /léto 2019/ (foto L. Menšík)


Letecký pohled na zázemí (pracoviště) VS Jevíčko /léto 2019/ (foto L. Menšík)  


Letecký pohled na dlouhodobé pokusy „Za SK“ VS Jevíčko /jaro 2018/ (foto L. Menšík)


Detailní letecký pohled na dlouhodobé pokusy „Za SK“ VS Jevíčko /léto 2019/(foto L.Menšík)

Rámec a cíle výzkumu v týmu:

Výzkumný tým navazuje na zaměření pratotechnického výzkumu orientovaného na louky a pastviny v letech 1967–2015 a směřuje k rozvoji oboru „Pícninářství“ /definice: multidisciplinární obor zabývající se ekologií travních a pícních společenstev, pěstováním, obhospodařování a využívání rostlin pro výrobu objemných krmiv (speciální úsek rostlinné výroby, který má vazby na obnovitelné zdroje energie, přispívá k vyšší kvalitě života člověka a zachování půdní úrodnosti)/ s dominantní úlohou:
(1) základního výzkumu v oblasti pěstování pícnin (jednoleté, víceleté) na orné půdě (jeteloviny – vojtěška, jetel; trávy – travní porosty /TP/ na orné půdě) a trvalých travních porostech (TTP), pro udržení kvality a zdraví půdy (zvyšují úrodnost půdy – chemické a fyzikální vlastnosti půdy, degradace půdy erozí aj.), ve vazbě na chov hospodářských zvířat (přežvýkavců – stravitelnost, predikce nutriční hodnoty a bezpečnost krmiv) v měnících se podmínkách prostředí v oblasti ČR a dále i
(2) aplikací výsledků do provozní praxe (aplikovaný výzkum) se zaměřením na zemědělské společnosti hospodařící v dané oblasti Malé Hané apod.
Důležitou úlohou ve VT má v současné době rozvoj interaktivní statistické analýzy dat (analýza vícerozměrných dat, multikriteriální hodnocení, apod.).
Výzkum je směřován do oblasti Boskovické brázdy (Malá Haná), kde jsou založeny dlouhodobé maloparcelové pokusy, poloprovozní a provozní výzkumné plochy od roku 1986.
Důraz je kladen na uplatnění výsledků v provozní praxi i v časopisech v databázi Web of Science (WoS) resp. SCOPUS.
Spolupráce je realizována s partnery z prvovýroby i výzkumnými organizacemi (univerzity, veřejné výzkumné instituce, apod.) v ČR a zahraničí.
Specifikace činností:
Výzkum
  • výzkum v oblasti pěstování pícnin (jednoleté, víceleté) na orné půdě (intenzivní zemědělské systémy hospodaření /jeteloviny, trávy/, energie pro bioplynové stanice /BPS/, hnojení, sklizeň apod.)
  • výzkum v oblasti biologie, ekologie, pratotechniky a pratoutilizace TTP (rozmanitější pastevní a luční porosty s vysokou kvalitou píce, hnojení, sklizně apod.)
  • výzkum v oblasti kvality a zdraví půdy v porostech pícnin na orné půdě i v TTP (biogeochemické koloběhy prvků, obsah humusu, alokace uhlíku v půdním profilu, humusové látky /HK, FK, HU/, vázání vzdušného dusíku, stav celkových a přístupných živin, vyplavání živin a rizikových látek do spodních vod, zachování dobrých vláhových podmínek, apod.)
  • výzkum v oblasti omezení degradace půdy erozí – vývoj komplexních půdoochranných technologií zakládání širokořádkových plodin (Zea mays L.), včetně zakládání do TP; obnovy TP, včetně inovace bezorebných systémů obnovy TP, které nenaruší protierozní funkci travního drnu a umožní efektivní přísev méně známých druhů rostlin stabilizujících produkci a zvyšujících úrodnost a fyzikální vlastnosti půdy – textura, struktura apod.
  • výzkum v oblasti stravitelnosti, predikce nutričních hodnot a bezpečnosti krmiv (objemná krmiva s vysokou nutriční hodnotou a bez obsahu rizikových látek – kontaminanty, rezidua, mykotoxiny apod.)
  • výzkum v oblasti rozvoje techniky NIRS /blízká infračervená spektroskopie/ (predikce kvality rostlinných produktů, SOM, živiny, rizikové prvky v půdě apod.)
  • výzkum v oblasti biodiverzity (biodiverzita TP, TTP a jejich změny v důsledku intenzivního zemědělského hospodaření v krajině, interakce s přirozenými ekosystémy /les/ – ekologická stabilita krajiny)
  • výzkum v oblasti precizního zemědělství (princip Internetu věcí /IoT/, Zemědělství 4.0)
Další a jiné činnosti (služby)
  • predikce kvality rostlinných produktů s využitím techniky NIRS
  • vedení a hodnocení dlouhodobých polních pokusů

Automatizovaná klimatologická stanice (správcem je pobočka Českého hydrometeorologického ústavu /ČHMÚ/ v Ostravě)


Automatizovaná klimatologická stanice ČHMÚ (pobočka Ostrava) na VS Jevíčko (foto L. Menšík)

Další členové týmu:

Ing. Pavel Nerušil, Ph.D.: vědecký pracovník – pratotechnika, kvalita píce, technika NIRS
Bc. Jana Plisková: vědecká pracovnice – půda, technika NIRS
Pavla Zelníčková: technik ve výzkumu – pratotechnika, technika NIRS
Radek Musil: technik ve výzkumu – pratotechnika
Kontakty na pracovníky týmu (telefon, mobil, e-mail) naleznete zde.
Nejvýznamnější aktuální výsledky týmu:

MDPI AGRONONOMY – Special Issue „Sustainable Management and Utilization of Permanent Grassland“

Trvalé travní porosty (PG) představují v současném multifunkčním zemědělství velmi významnou kulturu, poskytují velmi důležitý zdroj kvalitních krmiv pro hospodářská zvířata nebo i bioplynové stanice, udržují půdní prostředí v trvalém produkčním stavu (management uhlíku, dusíku a živin apod.), spoluvytváří krajinu, zvyšují biodiverzitu a mají další nezastupitelné mimoprodukční funkce.

Podrobnější informace ke Special Issue naleznete zde.

Publikované příspěvky jsou ke stažení zde.


Comparison of the Concentration of Risk Elements in Alluvial Soils Determined by pXRF In Situ, in the Laboratory, and by ICP-OES

Cílem studie bylo porovnat koncentrace rizikových prvků (As, Cu, Mn, Ni, Pb, Zn) v půdě (aluviální území), které byly měřeny pomocí X–ray fluorescence (pXRF analyzátor) in situ /FIELD/ a následně v laboratorních podmínkách /LABORATORY/) a následně byly vypracovány lineární regresní rovnice metodou výstavby regresního modelu regresním pro jednotlivé rizikové prvky na základě porovnání (srovnání) s klasickou laboratorní metodou (ICP-OES). Při měření v FIELD (in situ) pomocí pXRF byla stanovena přesnost měření vyjádřená koeficienty determinace (R2) pro Pb (0.96), Zn (0,92), As (0.72), Mn (0.63), Cu (0.31) a Ni (0 při měření pXRF v laboratorních podmínkách (LABORA-TORY) oproti měření pXRF v polních podmínkách (FIELD) ve vztahu ke standardní laboratorní metodě (ICP-OES). Rizikové prvky olovo (Pb), zinek (Zn) mají nejlepší závislost (těsnost vztahu) a regresní modely jsou excelentní jak pro FIELD tak i LABORATORY (více než R2 = 0.90). Měď (Cu), Mangan (Mn) a Arsen (As) mají horší závislost (těsnost vztahu), ale regresní modely mohou být běžně využitelné v zemědělské praxi, resp. sledování kvality přírodního /životního/ prostředí (monitoring znečištění). Ruční XRF zařízení mohou poskytovat vysoce kvalitní (dostatečně přesné) údaje o koncentracích RP v zemědělských půdách v reálném čase (princip precizního zemědělství – efektivní, přesný a rychlým způsob měření). .01). Při měření v LABORATORY byly stanoveny (R2) pro Pb (0.99), Zn (0,98), Cu a Mn (shodně 0.89), As (0.88) a Ni (0.81). Vyšší závislost (těsnost vztahu) byla prokázána vždy

Citace:
Menšík L., Hlisnikovský L., Nerušil P., Kunzová E. 2021. Comparison of the Concentration of Risk Elements in Alluvial Soils Determined by pXRF In Situ, in the Laboratory, and by ICP-OES. Agronomy, 11: 938.

 

The Soil Organic Matter in Connection with Soil Properties and Soil Inputs
Cílem studie bylo pomocí jedno a vícerozměrné lineární regrese komplexně vyhodnotit změny obsahu labilní formy uhlíku (HWEC) a půdního organického uhlíku (SOC) ve vztahu k fyzikálně-chemickým vlastnostem půdy a způsobu obhospodařování půdy (aplikace digestátu, statkových a minerálních hnojiv, posklizňových zbytků apod.) v období 2008–2018 na rozsáhlém souboru dat získaných v provozních podmínkách zemědělských podniků v různých půdně-klimatických podmínkách (68 lokalit) České republiky

Citace:
Voltr V., Menšík L., Hlisnikovský L., Hruška M., Pokorný E., Pospíšilová, L. 2021. The Soil Organic Matter in Connection with Soil Properties and Soil Inputs. Agronomy, 11: 779.

 

Water Erosion Reduction Using Different Soil Tillage Approaches for Maize (Zea mays L.) in the Czech Republic
Cílem studie je vyhodnotit výnosové charakteristiky, kvalitu píce a protierozní účinnost zakládání kukuřice do travních porostů (TP) na orné půdě, určené pro výrobu siláže. Byly testovány varianty: zakládání kukuřice do pásově zpracovaného TP (Strip-Till /ST/) s šířkou kypřeného pásku 15 cm, hloubkou zpracování 20–25 cm; bezorebné přímé /DS/ setí do TP a konvenční orebná technologie (kontrola /CT/) v lokalitách Jevíčko /JEV/ Boskovická brázda a Skoupý /SKO/ Středočeská pahorkatina. Výsledky prokázaly s využitím multikriteriálního hodnocení (PCA, FA), že při zakládání porostů kukuřice do TP pomocí půdoochranných technologií (Strip-Till /ST/) lze dosahovat oproti klasické orební technologii o 15–20 % nižších výnosů, avšak se srovnatelnou kvalitou píce (obsah škrobu, SOH, SNDF) a velmi vysokou protierozní ochranou půdy (ztráta půdy erozí 0,01–0,30 t.ha-1).

Citace:
Menšík L., Kincl D., Nerušil P., Srbek J., Hlisnikovský L., Smutný V. 2021. Water Erosion Reduction Using Different Soil Tillage Approaches for Maize (Zea mays L.) in the Czech Republic. Land 2020, 9, 358.

 

Rizikové prvky v aluviálních půdách na historických územích těžby rud ve východním Bavorsku a v České republice (monografie)
Publikovaná monografie vznikla v rámci česko německé přeshraniční spolupráce (projekt MMR č. 146 „Výskyt rizikových prvků a látek v nivních půdách na historických úze-mích těžby rud ve východním Bavorsku a v České republice“). Cílem výzkumu bylo zmapování (monitoring) obsahů (koncentrací) rizikových prvků v nivních půdách (aluvium řek Mže, Otavy a Wondreb Odravy) na historických územích těžby rud ve východním Bavorsku (BY) a v České republice (CZ) a dále vývoj, ověření a validace nové metody pro rychlé stanovení rizikových prvků v aluviálních půdách prostřednictvím přenosného (mobilního) XRF přístroje. Odběrová místa z okolí řek Mže, Otava a Wondreb Odrava (půdní zákopek, půdní sonda) byly použity pro vývoj kalibračních rovnic a predikci rizikových prvků v půdě pomocí ručního XRF přístroje (cca 112 půdních zákopků /oděry z hloubky 0–30 cm/, 37 půdních sond /odběry z hloubek 0–30; 30–60 a 60+ cm/). Výsledky podrobného monitoringu RP v půdě jsou prezentovány na příkladu dvou řek – Mže a Wondreb Odrava. Výsledky řešení projektu navázaly na dlouhodobou spolupráci česko-bavorských partnerů v oblasti ochrany životního prostředí. Realizovaný přeshraniční výzkum v zájmových územích (řeky Mže, Wondreb Odrava a Otava) umožnil další rozvoj česko-bavorské výzkumné spolupráce.

Citace:
Menšík L., Kunzová E., Hlisnikovský L., Nerušil P., Čermák P., Sáňka M., Geuß U., Schilling B., Hangen E. 2020. Rizikové prvky v aluviálních půdách na historických územích těžby rud ve východním Bavorsku a v České republice: monografie. Pořadí vydání: první. [Praha]: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 118 s. ISBN 978-80-7427-328-5.

 

Produkční, kvalitativní a porostové změny trvalého lučního společenstva ve vztahu k intenzitě využívání a úrovni hnojení v oblasti Malé Hané (monografie)
Publikovaná monografie představuje případovou studii z oblasti Boskovické brázdy (Malé Hané), která je příspěvkem pro zdůvodnění do jaké míry se vlivem různé intenzity obhospodařování trvalého travního porostu /TTP/ (při zachování neměnných podmínek managementu, tj. druh a dávka aplikovaného hnojiva, resp. počet sečí) mění v dlouhodobém horizontu produkce a kvalita píce, ale i botanické složení a stav půdy pod TTP v současných měnících se podmínkách prostředí zemědělské výroby v České republice. Intenzivní (vícesečné) využívání hnojených TTP je dobrým předpokladem pro zajištění dostatečného množství kvalitní objemné píce, využitelné jak ve výkrmu skotu, tak i pro vysoko-užitkové dojnice se zvýšenými nároky na potřebu živin (i v případě méně nepříznivých klimatických podmínek u variant hnojených statkovými a organickými hnojivy). Potvrdily se předpoklady o pozitivním vlivu hnojení statkovými hnojivy (hnůj + močůvka, kejda) na výnosy a kvalitu píce, ale především na stav a kvalitu půdy (udržení, resp. zvýšení půdní úrodnosti) pro současné zemědělské hospodaření v zájmových oblastech, ale i ostatních územích s obdobnými přírodními poměry ve smyslu udržitelného obhospodařování zemědělské půdy v podmínkách ČR, potažmo střední a východní Evropy. Studie potvrdila smysluplnost vícesečného obhospodařování TTP a hnojení statkovými, resp. organickými hnojivy (digestát), z pohledu ekologické stability i ekonomických přínosů, vyjádřených např. potenciální produkcí mléka z jednotky plochy, jako předpokladu udržitelnosti a hospodářské jistoty současné zemědělské výroby v důsledku měnících se podmínek prostředí.

Citace:
Menšík L., Nerušil P. 2019. Produkční, kvalitativní a porostové změny trvalého lučního společenstva ve vztahu k intenzitě využívání a úrovni hnojení v oblasti Malé Hané. Pořadí vydání: první. [Praha]: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 100 s. ISBN 978-80-7427-319-3.


Pěstování kukuřice seté půdoochrannými technologiemi – příkladová studie Boskovická brázda a Středočeská pahorkatina (monografie)
Navrhli jsme systém pěstování kukuřice bez eroze. Případová studie z oblasti Boskovické brázdy a Středočeské pahorkatiny je příspěvkem ke zdůvodnění smysluplnosti, ekologického i ekonomického přínosu pěstování kukuřice půdoochrannými technologiemi pro fungování agroekosystémů v současných měnících se podmínkách prostředí (předpokládaná změna klimatu) zemědělské výroby v České republice. Byl potvrzen předpoklad o pozitivním vlivu zavádění a uplatňování nových agrotechnických postupů (ekologický i ekonomický přínos pěstování kukuřice s využitím půdoochraných technologií) pro zemědělské hospodaření v zájmových oblastech i ostatních územích s obdobnými přírodními poměry ve smyslu udržitelného obhospodařování zemědělské půdy pro podmínky ČR, potažmo střední a východní Evropy.

Citace:
Menšík L., Kincl D., Nerušil P., Srbek J., Kabelka D., Herout M., Jurka M., Šedek A., Horký T., Vach M. 2018. Pěstování kukuřice seté půdoochrannými technologiemi – příkladová studie Boskovická brázda a Středočeská pahorkatina. VÚRV, v.v.i. a VÚMOP, v.v.i., 102 s. ISBN 978-80-7427-288-2.

 

Řešené projekty:

Seznam publikací za rok 2020:

Článek v impaktovém časopise v databázi WoS (Jimp)
  1. Hlisnikovský L, Menšík L., Kunzová E. 2020. The Development of Winter Wheat Yield and Quality under Different Fertilizer Regimes and Soil-Climatic Conditions in the Czech Republic. Agronomy, 10: 1160. https://doi.org/10.3390/agronomy10081160
  2. Hlisnikovský L., Vach M., Abrhám Z., Menšík L., Kunzová E. 2020. The effect of mineral fertilisers and farmyard manure on grain and straw yield, quality and economical parameters of winter wheat. Plant, Soil and Environment, 66(6): 249–256. https://doi.org/10.17221/60/2020-PSE
  3. Horáková E., Pospíšilová L., Vlček V., Menšík L. Changes in the soil’s biological and chemical properties due to the land use. Soil and Water Research 2020, 228–236. doi:10.17221/44/2019-swr
  4. Menšík L., Kincl D., Nerušil P., Srbek J., Hlisnikovský L., Smutný V. 2020. Water Erosion Reduction Using Different Soil Tillage Approaches for Maize (Zea mays) in the Czech Republic. Land, 9: 358. https://doi.org/10.3390/land9100358
  5. Pospíšilová L., Horáková E., Fišera M., Jerzykiewicz M., Menšík L. Effect of selected organic materials on soil humic acids chemical properties. Environmetal Research, 187(8), 1–5. https://doi.org/10.1016/j.envres.2020.109663
  6. Pospíšilová L., Uhlík P., Menšík L., Hlisnikovský L., Eichmeier A., HorákovÁ E., Vlček V. 2020. Clay mineralogical composition and chemical properties of Haplic Luvisol developed on loess in the Protected Landscape Area Litovelské Pomoraví. European Journal of Soil Science. 1–15. https://doi.org/10.1111/ejss.13041
  7. Procházková E., Kincl D., Kabelka D., Vopravil J., Nerušil P., Menšík L., Barták V. 2020. The impact of the conservation tillage “maize into grass cover” on reducing the soil loss due to erosion. Soil and Water Research, 15(3): 158–165. https://doi.org/10.17221/25/2019-swr
  8. Syrový T., Vik R., Pretl S., Syrová L., Hamá A., Kubá L., Menšík L. Fully Printed Disposable IoT Soil Moisture Sensors for Precision Agriculture. Chemosensors 8: 1–14. doi:10.3390/chemosensors8040125

Článek v databázi SCOPUS (Jsc)

  1. Hlisnikovský L., Barlog P., Kunzová E., Vach M., Menšík L. Biomass yield of silage maize, fertilizers efficiency and soil properties under different soil-climate conditions and fertilizer treatments. Agronomy Research, 18: 88–99. https://doi.org/https://doi.org/10.15159/ar.20.017
  2. Menšík L., Hlisnikovský L., Holík L., Nerušil P., Kunzová E. 2020. Possibilities of Determination of Risk Elements in Alluvial Agriculture Soils in the Mže and Otava River Basins by X-Ray Fluorescence Spectrometry. Agriculture (Poľnohospodárstvo), 66(1): 15–23.

 

Odborný článek ostatní (Jost)

  1. Kunzová E., Hlisnikovský L., Menšík L. Vliv hnojení statkovými a minerálními hnojivy na výnos a kvalitu pšenice ozimé na stanovištích Ivanovice na Hané a Lukavec v letech 2015–2018. Agromanuál, 15(8):74–76.
  2. Kunzová E., Menšík L., Hlisnikovský L. 2020. Nové metody stanovení rizikových prvků v půdě XRF přístrojem. Úroda, 68(9): 59–61.
  3. Smutný V., Neudert L., Rábek M., Hejduk S., Elzner P., Nerušil P., Menšík L., Šedek A. 2020. Využití podsevových plodin při pěstování kukuřice. Úroda, 68(12): 51–55.

 

Odborná kniha (B)

  1. Menšík L., Kunzová E., Hlisnikovský L., Nerušil P., Čermák P., Sáňka M., Geuß U., Schilling B., Hangen E. 2020. Rizikové prvky v aluviálních půdách na historických územích těžby rud ve východním Bavorsku a v České republice: monografie. Pořadí vydání: první. [Praha]: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 118 s. ISBN 978-80-7427-328-5.
  2. Geuß U., Schilling B., Hangen E., Kunzová E., Hlisnikovský L., Menšík L. Bodenschadstoffe in Auenböden historischer Erzabbaugebiete in Ostbayern und Tschechien: monografie. Reihenfolge der Ausgabe: zuerst. [Praha]: Forschungsinstitut für Pflanzenbau, v.v.i., 90 s. ISBN 978-80-7427-329-2.

Užitný vzor (Fuzit)

  1. Syrový T., Pretl S., Vik R., Čengery J., Hamáček A., Menšík L., Kubáč L. 2020. Systém pro měření teploty a vlhkosti vzduchu a půdy s bezdrátovým přenosem dat. Univerzita Pardubice, Západočeská univerzita v Plzni, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Centrum organické chemie. Užitný vzor: CZ 34 562 U1 (Česká republika, Úřad průmyslového vlastnictví), 21 s.
  2. Pretl S., Vik R., Čengery J., Vaněk K., Hamáček A., Syrový T., Menšík L., Kubáč L. 2020 (2021). Měřicí jednotka. Univerzita Pardubice, Západočeská univerzita v Plzni, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Centrum organické chemie. Užitný vzor: PUV 2020-38389 (Česká republika, Úřad průmyslového vlastnictví), 28 s.

 

Technicky realizované výsledky (G)

  1. Vik R., Pretl S., Čengery J., Vaněk K., Hamáček A., Menšík L., Syrový T., Kubáč L. 2020. Senzor pro měření teploty a vlhkosti půdy vybavený vyhodnocovacími a bezdrátovými komunikačními prvky. 22190-FV025-2020. Západočeská univerzita v Plzni, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Univerzita Pardubice, Centrum organické chemie.
  2. Vik R., Pretl S., Čengery J., Běhounek J., Janda M., Hamáček A., Menšík L., Syrový T., Kubáč L. 2020. Senzor pro měření teploty a relativní vlhkosti mikroklimatu vybavený vyhodnocovacími a bezdrátovými komunikačními prvky. 22190-FV026-2020. Západočeská univerzita v Plzni, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Univerzita Pardubice, Centrum organické chemie.

 

Ověřená technologie (Z)

  1. Kincl D., Kabelka D., Čáp P., Srbek J., Petera M., Vopravil J., Khel T., Menšík L., Nerušil P. Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice – účinnost před ztrátou živin vlivem vodní eroze. Ověřená technologie, VÚMOP, v.v.i., č.j. VUMOP/6076/2020, 55 s.
  2. Menšík, L., Kunzová, E., Nerušil, P., Hlisnikovský, L. 2020. Vývoj kalibračních rovnic k predikci obsahu uhlíku, dusíku a rizikových prvků v půdě na půdním typu fluvizem v povodí řeky Ohře pomocí blízké infračervené spektroskopie (NIRS), Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 16 s.

Pořádané konference, semináře (M, W)

  1. Jambor V., Loučka R., Menšík L., Hermut J., Nerušil P. Seminář k aktuálním problémům ve výživě skotu a produkci bioplynu v BPS, zejména v oblasti konzervace objemných krmiv a návaznosti na precizní zemědělství. 30. 1. 2020, Pasohlávky (CZ).
  2. Menšík L., Kunzová E. 2020. Současné hospodaření na zemědělské půdě v měnících se podmínkách prostředí – SOM (půdní organická hmota) /online/. 12. 12. 2020, Praha (CZ).


Úplný přehled publikací členů týmu naleznete 
zde.

______________________________________________
Webová stránka týmu byla aktualizována k 18.05.2021