Teplá zima způsobila urychlení růstu a vývoje rostlin řepek téměř o 3 až 4 týdny. Už během dubna se většina porostů řepek dostala do fáze kvetení, která je nejcitlivější k mrazům. A právě v tu dobu, od 18. do 26. dubna 2024, se postupně vyskytovaly ranní mrazíky v jednotlivých regionech ČR. Podle ČHMÚ byly v některých oblastech pěstování řepek minimální teploty vzduchu do -5 až -7 °C. Po několika dnech bylo možno pozorovat první známky poškození jednotlivých rostlin řepek (obr. 1). Nejcitlivější k mrazu byly rozvinuté květy a tvořící se nejmladší šešule řepky. Naopak odolnost k mrazu narostlých šešulí byla větší. Mrazem poškozené květy vybledly, nejmladší šešule zežloutly a postupně odpadaly. Většinou se zachovaly květní pupeny a starší šešule. Po týdnu tak bylo možné rozeznat rozvíjející se květy ve vrcholech květenství (obr. 2) a později i růst spodních šešulí. Po dvou týdnech byla dobře viditelná část, kde došlo k zmrznutí a opadu poškozených částí květenství a naopak růst šešulí nad a pod touto částí (obr. 3 a 4). Vzhledem k délce kvetení řepek 20 až 30 dnů a jejich silné kompenzační schopnosti začaly postupně kvést vedlejší větve, někde se objevovaly i nové větvě s květy. Byly vidět i zmrzlé části větví řepek, z nichž některé postupně obnovily růst při zachování pokroucených starších částí větví (obr. 5). Každopádně v částech květenství zasažených mrazem budou šešule se semeny chybět. Odhadujeme okolo 10 až 20% poškozených šešulí u porostů zasažených mrazem, které jsme hodnotili. Je třeba sledovat i vývoj semen v jednotlivých patrech šešulí, scvrklá a zahnědlá drobná semena se obvykle dále nevyvíjejí. Zhoršení stavu mrazem poškozených řepek nastává po delším výskytu sucha.
Rozsah poškození rostlin řepek závisel nejen na fázi vývoje květenství, ale rovněž na poloze pozemku a proudění vzduchu. Více poškozené byly řepky v nižších částech pozemku, na okrajích porostů či v pásech, kde stékal a hromadil se studený vzduch. V rámci jednoho honu je možné pozorovat lokality s různým stupněm poškození rostlin.
Obrázek 1 až 3: Stvoly řepek 4, 7 a 16 den po mrazech (foto I.T. Prášil)
Obrázek 4: Řepky po regeneraci, šipky ukazují část poškozenou mrazem (foto I.T. Prášil)
Obrázek 5: Řepky s pokroucenými lodyhami po mrazu (foto I.T. Prášil)
Ilja Tom Prášil
a kolektiv výzkumného týmu VÚRV, v.v.i. Biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění