Rozdíly v růstu a vývoji ozimých obilnin a současné mrazy

Meteorologická zima (prosinec 2023 až únor 2024) byla podle měření ČHMÚ v ČR velmi teplá, o 3,1 °C teplejší než je normál 1991–2020. Teplotně nadnormální byl prosinec 2023, únor 2024 i následující březen 2024. Teplotně normální byl leden, kdy se vyskytla mrazová vlna ke konci první dekády.

Vývoj ozimých obilnin byl ke konci podzimu a během prosince 2023 zbrzděn díky procesu jarovizace, při kterém musí rostliny projít delším obdobím chladu, aby mohly přejít do fáze kvetení. Zároveň u nich došlo k indukci odolnosti vůči mrazu. Jarovizace v našich podmínkách je pro ozimy seté v agrotechnických termínech ukončena nejpozději do konce prosince. Obnovení růstu a vývoje ozimů potom pokračuje vždy, když teploty vystoupí nad 0 °C. Záleží na velikosti a době působení těchto teplot. Hovoří se o teplotním čase a obvykle se vyjadřuje v sumách průměrných teplot vzduchu nad 0 °C nebo 5 °C podle druhu. Tato suma byla od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2024 ve výši 470 °C nad 0 °C na naší stanici v Praze-Ruzyni. Ve srovnání se stejným obdobím v roce 2023 je to letos větší zhruba o sumu 130 °C. Tomu odpovídá i letošní stav růstu ozimů, který je o 3 až 4 týdny dřívější ve srovnání dlouhodobým průměrem. Rostliny ozimů nejen rychle ztratily odolnost k mrazu, ale v současnosti se dříve dostávají do fází citlivějších k jarním mrazům spojeným s pokročilou diferenciací orgánů důležitých pro tvorbu výnosu – tj. částí květenství – klasu.

Svou roli v tempu jarního růstu u některých odrůd obilnin (obecně i některých dalších druhů) hraje rovněž délka fotoperiody, která je v lednu až březnu krátká (tj. pod 13 hodin). Pozdní odrůdy jsou obvykle citlivé na délku fotoperiody (geneticky založeno) a krátký den je zbrzďuje ve vývoji. Letošní nadprůměrné teploty více podporují růst a vývoj raných odrůd necitlivých k fotoperiodě. Rozdíly ve vývoji raných a pozdních odrůd obilnin jsou proto v letošním jaru velmi výrazné. Podle našich měření v první dekádě dubna měly rané odrůdy pšenice často dvě viditelná kolénka (podle stupnice BBCH se jedná o fázi sloupkování 32) a jejich diferenciace klasu pokročila do fáze prodlužování částí semeníku a prašníků, zatímco pozdní odrůdy byly na počátku sloupkování (dle BBCH 30) a teprve se u nich začínaly diferencovat základy kvítků v klase (viz obrázky). Oproti loňskému roku se jedná o fáze pokročilejší, neboť v tu dobu se v roce 2023 rané i pozdní odrůdy pohybovaly do fáze BBCH 30. Podobná situace je ve vývoji ozimých ječmenů, kde zejména dvouřadé odrůdy jsou v pokročilejší fázi než šestiřadé odrůdy. V letošním jaru je proto nejen urychlen růst a vývoj řady ozimů, ale velké rozdíly ve vývoji jsou i mezi odrůdami. Odrůdy se tak dostávají do fází výrazně citlivých k nízkým teplotám, což vzhledem k možnému výskytu ranních mrazů zvyšuje jejich riziko poškození.

Závěr: V letošním jaru by mohlo dojít nejen k dřívějšímu kvetení některých odrůd obilnin, ale i větší citlivosti rostlin k nízkým a vysokým teplotám, případně i delšímu rozložení sklizně.


Obrázky: Diferencující se vrchol pozdní (vlevo) a rané (vpravo) odrůdy pšenice

Ilja Tom Prášil, Jana Musilová, Marika Coufová
a výzkumný tým Biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění

Kategorie aktuality, porosty.
Počet zobrazení: 166