Zima 2023/2024 – vlhko, zaplavení, holomrazy, nadnormální teploty a ozimy

Letošní zima (prosinec 2023 až únor 2024) je atypická a značně variabilní. Všechny tři měsíce byly teplé, a přitom dost vlhké (teplotně a srážkově nadnormální byl prosinec, leden se blížil k nadnormálním srážkám a únor bude pravděpodobně velmi teplý a srážkově bohatý na vodu). Porosty ozimů vstupovaly do zimy někde přerostlé, někde nevyrovnané v důsledku sucha při podzimním setí. Postupně se vyrovnaly a pokračovaly v růstu.

Poprvé o sobě dala zima vědět na počátku prosince, kdy se objevily první celodenní mrazy, spojené s dostatečnou vrstvou sněhu. Ozimy chráněné vrstvou sněhu si přitom stále udržovaly schopnost otužit vůči mrazu. Po oteplení v druhé půlce prosince 2023 a na počátku ledna 2024, spojené s částečným poklesem odolnosti rostlin, ke konci první dekády ledna přišla další vlna mrazů; tentokrát ve většině oblastí pěstování ozimů beze sněhu. Půdy byly silně nasycené vodou a postupně promrzaly. Na obrázku 1 vidíme průběh lednové teploty v přízemní vrstvě vzduchu a v hloubce půdy od 2 do 20 cm, měřené ve VÚRV v Praze-Ruzyni přímo v poli s porostem (tedy ne pod trávníkem, jak se měří na stanicích ČHMÚ). Vidíme, že k zamrznutí vody v půdě docházelo postupně po silném poklesu teplot vzduchu pod 0 °C z 6. na 7. ledna a to: v hloubce půdy 2 cm 7. ledna, v hloubce 5 cm 8. ledna, v 10 cm 9. ledna a v hloubce 20 cm 11. ledna. Voda v rostlinách přitom zmrzla a nadzemní části ztmavly (foto 1) v důsledku vyplnění mezibuněčných prostor ledem, předtím obsahující vzduch. Po postupném odeznění této vlny mrazů se vyskytla další vlna celodenních mrazů koncem druhé dekády ledna, tentokrát doprovázená slabou vrstvou sněhu. Teploty půdy v hloubce 2 až 10 cm zůstaly celou dobu pod bodem mrazu. Minimální teploty přízemního vzduchu se v lednu dostávaly v některých oblastech pod -16 °C (v Ruzyni k -15 °C), v půdě 2 cm pak pod  -6 °C a to po dobu několika dní. Takové teploty mohou při delším působení způsobit trvalé poškození slabě odolných rostlin a zejména jejich nadzemních částí. Jedná se jak o listy řepek, které zhnědly (foto 2), tak i listy především slabě odolných odrůd obilnin. Přímo odumřelé rostliny jsme zaregistrovali u jarních a přesívkových odrůd, někde i řepek.

V únoru byl již pokles teplot pod 0 °C většinou méně častý, zato kvůli dešťům zůstávaly kolejové řádky a nižší části pozemku zaplavené vodou. Poškození ozimů v zimě závisí na délce trvání zaplavení a teploty. Zatímco při nízké teplotě kolem 2 °C mohou ozimy pod vodou přežít i více než tři týdny, při vyšších teplotách se doba přežití rostlin prudce snižuje a kolem 15 °C jsou to již řádově dny. V závislosti na předchozím poškození rostlin mrazem se jejich citlivost k zaplavení zvyšuje. Oba tyto stresové faktory zimy 2023/2024 (holomrazy a přemokření půdy) pokud přímo nevedly k poškození kritických částí ozimů (odnožovacího uzlu obilnin, „krčku“ řepek), pak poškodily jemné kořeny důležité pro příjem vody a živin k regeneraci rostlin.

O životnosti a regenerační schopnosti rostlin se lze velmi rychle a kdykoliv přesvědčit pomocí metody rostlinných torz. Rostliny se odeberou z různých částí pozemku, u obilnin se sestřihnou kořeny a nadzemní části na 2 až 3 cm kolem odnožovacího uzlu a ponoří se do nádoby s vodu umístěné při pokojové teplotě. Po 3 dnech je již možno rozeznat odumřelé rostliny a po dalších dvou dnech i tvorba nových kořenů u přeživších rostlin (viz foto 3 – kroužky). V našem hodnocení (vzorky ze Středočeského kraje a z odrůdových pokusů VÚRV v Praze-Ruzyni, doplněné o informace z dalších krajů) bylo přežití na podzim setých jarních pšenic od 0 do 80 %, jarních ječmenů od 30 do 90 %, odolné odrůdy ozimé pšenice přežily 100 %, zatímco některé ozimé ječmeny a slabě odolné pšenice kolem 80 %, silně vymrzly odrůdy pšenice tvrdé a některé přesívkové špaldy. Významnou roli hrál vývoj (diferenciace) vzrostného vrcholu. U jarních odrůd byla diferenciace vrcholu hlavní odnože již ve fázi dvojitých hrbolků = diferencovaly se základy jednotlivých klásků. Takové vrcholy většinou zmrzly a záleželo pak na poškození odnožovacích uzlů, nakolik došlo k náhradě hlavního vrcholu postranními vrcholy jednotlivých odnoží, které byly méně diferencované. Svou roli ve vývoji vrcholu hrála i citlivost či necitlivost odrůd k délce fotoperiody. Odrůdy necitlivé k délce dne byly vývojově pokročilejší. Lze předpokládat, že rostliny (odrůdy), které byly více poškozené během zimy, budou potřebovat delší dobu na regeneraci, zvláště kořenové soustavy a dále je třeba počítat s tím, že jejich citlivost k dalším stresům jarního období bude větší (jarní mrazy, sucho, virózy atd.).

Ilja Tom Prášil, Jan Musilová, Klára Kosová, Marie Coufová, Miroslav Klíma, Pavel Vítámvás
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

Obrázek 1. Průběh teplot přízemního vzduchu, teplot půdy v různé hloubce (2 až 20 cm) a výšky sněhu na poli v Ruzyni v lednu 2024

Foto 1. Zmrzlý porost řepek v době lednových holomrazů (foto I. T. Prášil)

Foto 2.  Řepky po lednových mrazech (foto P. Vítámvás)

Foto 3. Metoda regenerace rostlinných torz vzorků obilnin odebraných z pole (foto I. T. Prášil)

 

 

 

 

Kategorie aktuality, porosty.
Počet zobrazení: 316