Růst a vývoj porostů ozimů na přelomu roku 2022/2023

Celkově příznivý podzim pro růst a vývoj porostů ozimů byl v druhé dekádě prosince 2022 vystřídán mrazivými dny, se souvislou sněhovou pokrývkou po celém území ČR. V tomto období, kdy teploty v nížinách klesaly pod -15 °C, však byly porosty ozimých obilnin chráněny sněhovou pokrývkou. V případě řepky olejky bylo u některých rannějších a zároveň časněji setých hybridních odrůd pozorováno výraznější mrazové poškození starších listů, nikoliv mladších listů a vrcholu. Podle Agrorisku bylo v tomto období signalizováno nízké riziko poškození rostlin mrazem zejména v některých oblastech západních a jižních částí Čech a Českomoravské vrchoviny.

Poslední dekáda prosince 2022 byla naproti tomu extrémně teplá, maximální teploty vzduchu překračovaly +16 °C a padaly teplotní rekordy. Většina sněhu rychle tála a teplotně nadnormální období pokračovalo i v první dekádě ledna 2023. Sníh v tu dobu na polích už plně roztál a porosty ozimů obnovily růst a vývoj rostlin. Intenzivně probíhá růst kořenové soustavy. Takový stav rostlin, navíc doprovázený vyšší vlhkostí vzduchu, se stává vhodným prostředím pro rozvoj chorob i napadení škůdci (více v Rostlinolékařském portálu nebo v aktualitách na Agrorisku).

Obrázek 1: Habitus rostlin ozimé pšenice Megan ke dni 10. 1. 2023, vyseté 9. 9., 29. 9. a 20. 10. 2022 na polích ve VÚRV Praha-Ruzyně (zleva doprava)

Na našem pracovišti ve VÚRV Praha-Ruzyně pravidelně hodnotíme růstové fáze obilnin podle Zadokse ( = BBCH) a vývoj (diferenciaci) vrcholu podle Waddingtona. Na obrázku 1 uvádíme současný habitus (10. 1. 2023) ozimé pšenice Megan vyseté ve třech termínech: 9. 9. 2022 (časný výsev), 29. 9. 2022 (výsev v agrotechnické lhůtě) a 20. 10. 2022 (pozdní výsev). Vidíme velký počet odnoží u rostlin z časného výsevu, fázi plného odnožování u rostlin druhého výsevu a počátek odnožování rostlin u pozdního výsevu. Podobné zjištění máme u dalších odrůd pšenice a ječmenů z několika lokalit. Můžeme shrnout, že na počátku ledna rostliny ozimých obilnin, tedy i z pozdních říjnových výsevů, byly ve fázi odnožování (BBCH 21 až 29) a tvořily přízemní růžici. Rovněž u řepek naprostá většina porostů i v nižších polohách nadále setrvávala ve fázi přisedlé listové růžice a nevykazovala známky vybíhání (stav ke konci první dekády ledna). Jen výjimečně některé porosty řepek z rannějších výsevů dosahovaly výšky kolem 50 cm a byly na počátku fáze prodlužování stonku.

Ve vývoji vrcholu pšenic byly na našem pracovišti zjištěny daleko větší rozdíly. Zatímco vrchol hlavní odnože u rostlin z časných výsevů se přiblížil fázi přechodu z vegetační do reprodukční etapy (začátek diferenciace klásků), vrcholy rostlin z agrotechnických termínů výsevu byly v pokročilé vegetační fázi (prodlužování vrcholu) a u pozdního výsevu zůstaly v počáteční vegetační etapě (krátký, kulovitý vrchol). Sledované ozimé ječmeny byly v silně odnoženém stavu a hlavní vrchol již přešel do reprodukční fáze, podobně jako u některých přerostlých rostlin řepky.

Stupeň vývoje vrcholu hraje významnou úlohu v citlivosti odnoží k mrazu. Přechod diferenciace vrcholu do reprodukční fáze (u obilnin do tzv. fáze dvojitých hrbolků, kdy se zakládají klásky) je spojen se sníženou schopností otužit se při novém poklesu teplot. V současnosti s obnoveným růstem a vývojem rostlin rychle klesá odolnost ozimů k mrazu. Větší vymrznutí vývojově pokročilých odnoží a rostlin může nastat v případě výskytu holomrazů s teplotami pod -20 °C; poškození listů a některých části rostlin mrazem, pokud by teploty rychle klesly a pohybovaly se kolem -16 až -18 °C.

Na druhé straně, pokud by teplé počasí dále pokračovalo, je nutné počítat s rychlejším nástupem pokročilých fází vývoje rostlin v předjaří a na jaře. Rostliny se tak mohou dostat dříve do fází citlivějších k jarním mrazům, zejména u časných výsevů (přehled citlivosti růstových fází pšenice k jarním mrazům viz Prášil a kol. 2022, AGRObase Zpravodaj, březen 2022, 16–17).

K tomu je třeba dodat, že ozimé plodiny mají dva základní mechanismy, které jim umožňují přežit zimy a regenerovat. Je to schopnost vytvářet méně vyvinuté postranní odnože (obilniny) či postranní pupeny (řepka), které mohou nahradit poškozené nebo odumřelé hlavní a vývojově pokročilé odnože a části rostlin. Druhý mechanismus zahrnuje jarovizační požadavek a citlivost na dlouhý den. Jarovizační požadavek ozimů je většinou uspokojen do konce prosince. Citlivost na dlouhý den znamená, že rostliny jsou vývojově brzděny a zůstávají delší dobu ve vegetační fázi na krátkém dnu, který panuje v zimě. Větší citlivost k dlouhému dni mají obecně pšenice oproti ječmenům a řepce. Jde o dědičně založené vlastnosti, které jsou odrůdově rozdílné.

Ať bude další vývoj počasí jakýkoliv, je nutné již nyní u ozimů počítat s větším nárůstem biomasy rostlin, včetně kořenů, rychlejším vývojem rostlin a s tím spojenou jejich větší citlivostí k nízkým teplotám.

Podpořeno projekty MZe NAZV QK1910338 a MZE-RO0423

Ilja Tom Prášil, Jana Musilová, Marie Coufová, Mirek Klíma, Klára Kosová, Pavel Vítámvás
Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha-Ruzyně

 

Kategorie aktuality, porosty.
Počet zobrazení: 602