O výskytu pesticidů v této oblasti nyní informuje interaktivní mapa (tisková zpráva VÚRV, v. v. i., 4. 11. 2022).
Výzkum pesticidů byl impulsem pro změny hospodaření v CHKO Moravský kras. Interaktivní mapa nyní informuje o výskytu pesticidů v této oblasti
Pesticidy a jejich koktejly mohou představovat riziko zejména pro společenstva citlivá na znečištění. Pro jejich ochranu je potřeba mít k dispozici data z dlouhodobého a pravidelného monitoringu širokého spektra látek. Taková data nově poskytuje interaktivní mapa, která vznikla jako výsledek projektu řešeného vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a společnosti ALS Czech Republic, s.r.o.
Monitoringu pesticidů v chráněných krajinných oblastech byla donedávna věnována jen malá pozornost. Výzkum vodních zdrojů v CHKO Moravský kras, který probíhal v letech 2018–2021, však potvrdil významné průsaky pesticidů a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných polí do krasového podzemí. Zjištění je zásadní, protože pesticidy mohou mít negativní vliv na různé druhy organismů. Místa jejich aplikace přitom mohou být i daleko za hranicemi CHKO.
V rámci společného projektu Výzkumného ústavu rostlinné výroby a ALS Czech Republic, který v CHKO Moravský kras probíhal v letech 2018–2021, byly každý měsíc monitorovány povrchové, podzemní a skapové vody na téměř 400 pesticidních látek, včetně jejich metabolitů. Ukázalo se, že v CHKO Moravský kras představují velké riziko pro kontaminaci krasového podzemí zejména průsaky pesticidních látek a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných zemědělských pozemků na krasových plošinách. Tyto látky se erozí dostávaly do závrtů a odtud pak přímo do podzemí.
„Je zjevné, že krasové prostředí potřebuje ochranu nejen pod povrchem, ale i na povrchu. Výsledky monitoringu pesticidů byly hlavním argumentem pro změnu zonace na intenzivně obhospodařovaných krasových plošinách. Nyní je I., tedy nejcennější zóna, vymezena nově i nad jeskyněmi a kolem závrtů. Po dohodě se zemědělci tady bylo zatravněno 114 hektarů orné půdy. Toto opatření se projevilo téměř okamžitě snížením koncentrace některých pesticidů a jejich metabolitů ve skapových vodách. Za ztížení zemědělského hospodaření dostávají hospodáři finanční náhradu,“ vysvětluje Marie Kotyzová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Moravský kras.
Riziko může představovat zemědělská činnost nejen přímo v chráněném území, ale i v jeho okolí. „Do budoucna je potřeba se zamýšlet nad velikostí jednotlivých chráněných území, aby byla eliminována rizika kontaminace cizorodými látkami z oblastí za jejich hranicemi. Některá chráněná území jsou totiž dosti malá a představují v podstatě takové menší ostrůvky v krajině intenzivně využívané člověkem,“ říká Tomáš Erban z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Interaktivní mapa, která nyní v rámci projektu vznikla, zobrazuje přehled detekovaných pesticidních látek včetně jejich metabolitů vyskytujících se ve vodních zdrojích v CHKO Moravský kras i to, jakým způsobem se množství těchto pesticidů mění v závislosti na ročním období. Nálezy jednotlivých pesticidů nedosahují sice vysokých hodnot, riziko však představuje celková suma složená ze širokého spektra pesticidů a pomyslný koktejlový efekt.
Mapa je určena zejména odborným pracovníkům zaměřeným na hodnocení rizik pesticidů a dalším odborníkům z oblasti ochrany životního prostředí. Výhodou je i její dostupnost – k informacím o výskytu pesticidů a jejich metabolitů ve vodách může mít přístup široká veřejnost.
Odkaz na mapu:
Mapa je výsledkem projektu č. TH03030178 (Nové metody hodnocení rizik přípravků na ochranu rostlin vůči necílovým půdním organismům: Hodnocení rizik zatížení půdního prostředí xenobiotiky na diverzitu) řešeného v letech 2018–2021, finančně podpořeného Technologickou agenturou České republiky (www.tacr.cz) v rámci programu EPSILON. Účastníci projektu: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., ALS Czech Republic, s.r.o. Realizace projektu na území CHKO Moravský kras ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
V rámci projektu vznikla také Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na půdní živočichy s využitím OMICs přístupu.
Foto: Stanislav Koukal (2x, závrty), Filip Chaloupka (1x, odběr vzorků v jeskyni)