Ozimé řepky a obilniny vstupovaly do zimy 2020/21 v rozdílném růstovém stavu. Ozimy seté v agrotechnické lhůtě stačily do konce listopadu dobře narůst, řepky vytvořily dostatečné přízemní listové růžice a obilniny se dostaly do fáze počátku odnožování. Problémy byly se založením porostů zejména na východě Čech a na Moravě, kde říjnové deště a přemokřené půdy omezily včasné setí a vzejití. Uvádí se, že asi třetina všech porostů ozimů byla v horším stavu.
Na začátku prosince se tedy vyskytovaly rostliny ozimé pšenice jak ve fází plného odnožování, tak porosty s jedním či třemi listy. Teplotně nadnormální prosinec umožnil další růst a vývoj rostlin ozimů. Kolísání teplot v prosinci vedlo jen k průměrnému nárůstu mrazuvzdornosti ozimů. Na pracovišti VÚRV, v Praze Ruzyni jsme pomocí laboratorních mrazových testů odebraných rostlin z pole v první dekádě prosince zjistili průměrnou úroveň mrazuvzdornosti pšenic a ječmenů (LT50 pšenic kolem -15 oC a ječmenů -13 °C). I když se sníh v prosinci na našich polích vyskytoval jen sporadicky, nedošlo k poklesu, ani výraznějšímu nárůstu odolnosti ozimů do konce prosince. Na počátku ledna jsme mohli potvrdit udržení průměrné mrazuvzdornosti testovaných rostlin pšenic a ječmenů. Přitom je třeba připomenout, že vzhledem k předchozím teplým zimám se v našem sortimentu pěstovaných pšenic, vyskytuje hodně odrůd s nízkou nebo velmi nízkou odolností k mrazu (přehledně Prášil a Musilová 2020, Úroda 10, 24-26).
Od druhé pentády ledna postupně padal sníh na celém území ČR a tak před koncem druhé dekády ledna při příchodu mrazivého vzduchu ze severu byly porosty ozimů většinou chráněny pod sněhem. Nejnižší přízemní teploty vzduchu nad sněhem, až kolem -20 oC, se vyskytovaly na severní Moravě a Slezsku. V oblastech s nižší či nesouvislou vrstvou sněhu ve střední a jižní Moravě či severo-západních níže položených částech Čech byl pokles teplot menší, jen kolem -10 až -12 oC. Teplota půdy, do té doby nezmrzlá, začala postupně klesat. Promrznutí půdy však nedosáhlo větších hloubek a ani minimální teploty půdy se nepřiblížily ke kritickým teplotám rostlin ozimů. Jen v některých oblastech lze očekávat větší poškození starších listů řepek. Na druhé straně větší vrstva sněhu napadla v krajích Vysočina a Jihočeském na téměř nezmrzlou půdu. Pokud se tam na některých místech sníh udrží delší dobu, může dojít k vyčerpání rostlin a jejich napadení plísní sněžnou. Citlivější jsou tritikale, žita a obecně více narostlé rostliny. Situaci budeme sledovat a včas Vás upozorníme na případná rizika poškození přezimujících porostů ozimů.
RNDr. Ilja Tom Prášil, CSc., Ing. Jana Musilová
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha