Populace rzí se vyznačují rychlým vývojem, vznikem nových mutací a schopností přizpůsobení se měnícímu se prostředí. V populaci rzi plevové (Puccinia striiformis) probíhají dynamické změny již od epidemie v roce 2013. Od té doby proběhlo několik epidemických vln, které souvisely se vznikem a šířením nových ras a způsobily na pšenici závažné hospodářské škody. Tyto rasové změny mají dopad na rezistenci odrůd a jejich výnos.
V letošním roce tyto dynamické změny v populaci rzi plevové pokračovaly, brzkému jarnímu šíření napomohla mírná zima. I když teploty měly několik chladných výkyvů, bylo období chladna příliš krátké. K eliminaci mycelia rzi přežívajícího v listech, jsou potřebné nepřetržité teploty mínus 5–6 °C po dobu nejméně pěti dnů.
Rez plevová se jako v předchozích letech vyskytovala ohniskovitě, lokality často od sebe nepříliš vzdálené, byly vystaveny velmi rozdílnému infekčnímu tlaku. U řady odrůd s vysokou úrovní odolnosti došlo k jejímu významnému snížení v důsledku silného infekčního tlaku a šíření nové virulence.
I když šíření nových virulencí nelze predikovat, můžeme se vyhnout rizikovým faktorům. Rizikovými faktory jsou kromě klimatických podmínek, také pozdní setí pšenice, přehnojování dusíkem a pěstování náchylných odrůd.
Základem ochrany je výběr odolných odrůd dle aktuálních výsledků (ÚKZÚZ), ani to však nemusí stačit. Hodnocení odolnosti neposkytuje žádnou záruku trvanlivosti odolnosti, populace patogena se může rychle měnit a mohou se vyvinout nové rasy rzi, které rezistenci překonají, jako se to stalo v posledních letech několikrát. Proto je potřeba i odolné odrůdy kontrolovat a vznikající napadení v jarním období chemicky ošetřit. U neošetřených náchylných odrůd pšenice dochází často ke ztrátám na výnosu větším než 50 %. Kombinace odrůdové odolnosti a dobře načasované fungicidní ochrany jsou však většinou velmi účinné. Rez plevová při silném infekčním tlaku může ovlivnit i kvalitu zrna a jeho další klíčení.
Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D.
výzkumný tým Genetika a šlechtitelské metody