Výskyt chorob rostlin významně ovlivňují povětrnostní podmínky v daném ročníku. Dlouhý teplý podzim 2022 a mírná zima, vytvořily optimální podmínky pro rozvoj stéblolamu (Oculimacula spp.) u obilnin. Teploty kolem 10 °C a dostatečná vlhkost podporují produkci spor Oculimacula spp. a jejich šíření. Vysoké napadení ozimé pšenice a ječmene bylo letos zjištěno v okresech Benešov, Havlíčkův Brod, Kutná Hora, Praha-východ, Rakovník. V některých případech se na bázích stébel již koncem března masivně vyskytovaly typické skvrny ve tvaru oka, které pronikaly až na stéblo. Dále byl stéblolam zjištěn v okresech Hradec Králové, Chomutov, Jindřichův Hradec, Louny, Svitavy a Třebíč.
V roce 2023 bylo ve VÚRV zpracováno celkem 82 vzorků chorob pat stébel obilnin (70 x pšenice, 10 x ječmen, 1 x žito a 1 x tritikale). Odrůdy ozimé pšenice nesoucí gen rezistence ke stéblolamu Pch1 bývají vždy prokazatelně méně napadeny stéblolamem než odrůdy bez tohoto genu. Z celkových 70 vzorků ozimé pšenice však pouze 5 z nich tvořily odrůdy s genem Pch1 (4 x Illusion a 1 x Rebell), v nichž nebyli vůbec původci stéblolamu zjištěni.
Vyšší teploty během zimy a následné chladné a poměrně vlhké jaro vytvořily vhodné podmínky pro šíření rzi plevové (Puccinia striiformis) u pšenice. Epidemickému výskytu rzi plevové napomohlo rozšíření nových ras z genetické skupiny PstS10 (Amboise, Kalmar a Benchmark). V souvislosti s tím došlo ke skokové změně úrovně odolnosti některých odrůd pšenice ozimé (Asory, Campesino, Frisky, Genius, LG Dita, LG Mocca, LG Mondial, Mercedes, RGT Sacramento a RGT Telemark). V současné populaci rzi plevové se v menší míře stále ještě vyskytují i další rasy, které v ČR způsobily epidemii v letech 2013–2016. Vegetační sezóna byla příznivá také pro rozvoj a šíření rzi pšeničné (Puccinia triticina), přestože její nástup v jarním období přišel vlivem nízkých teplot později. K jejímu šíření došlo počátkem července, vzhledem k silnému napadení rzí plevovou a opakovaným vysokým teplotám však docházelo v napadených porostech k rychlejšímu zasychání listů, a tedy k zpomalení šíření patogena.
Jako každoročně byl v letošním roce zaznamenán u pšenice výskyt listových skvrnitostí (graf). Nejvíce zastoupeným patogenem v ČR i v ostatních evropských státech je v současné době braničnatka pšeničná (Zymoseptoria tritici). V suchých ročnících výjimečně převažuje DTR (Pyrenophora tritici-repentis), která se snadno šíří větrem pomocí konidií vyrůstajících volně na listech. Braničnatka plevová (Phaeosphaeria nodorum) se vyskytuje nejméně. V roce 2023 převažovala braničnatka pšeničná, která se vyskytovala v 51 % vzorků listových skvrnitostí analyzovaných ve VÚRV, zatímco DTR a braničnatka plevová pouze v 6 % vzorků.
Začátek jarní vegetace přinesl na většině území dostatek srážek. Dostatečná vlhkost na začátku jara je příznivá pro tvorbu inokula patogenů z rodu Fusarium na zbytcích rostlin na povrchu půdy, kde přezimují. Pro napadení klasů a následný rozvoj infekce jsou příznivé vyšší teploty a vyšší relativní vlhkost nebo srážky v období 10, popř. 20 dnů před kvetením a v období bezprostředně po infekci. Měsíce květen a červen 2023 však byly srážkově podnormální, a tak se vhodné podmínky pro rozvoj infekce a akumulaci mykotoxinů v zrnu v tomto roce nevytvořily.
Po teplém a srážkově spíše podnormálním červnu a srážkově normálním červenci následoval srážkově silně nadnormální srpen. Kvalita pšenice, která byla sklizena před první vlnou srážek (přibližně do 3. 8.), měla velmi dobrou objemovou hmotnost i číslo poklesu. Kvalita s ohledem na tyto parametry byla u pšenice sklizené po srážkách výrazně horší, na pozdě sklizených porostech se objevovaly ve větší míře obilné černě (Alternaria spp., Cladosporium spp., Stemphylium spp.).
Září 2023 bylo mimořádně teplé a na srážky chudé. Také říjen byl teplý a srážkově byl normální. Nejvíce srážek v porovnání s normálem 1991–2020 spadlo v krajích Ústeckém, Libereckém, Moravskoslezském a Zlínském. Nejméně srážek v porovnání s normálem spadlo v krajích Vysočina, Jihočeském, Jihomoravském a Pardubickém. Na některých lokalitách s minimálními srážkami došlo ke vzcházení ozimů až v 2. polovině října. Zvláště v nerovném terénu bylo vzcházení často mezerovité. Již v průběhu listopadu jsme se letos setkali v porostech ozimé pšenice s napadením rzí pšeničnou. Hraniční teplota pro přežití mycelia rzi pšeničné i plevové je -6 °C po dobu 6 dní. Za těchto okolností mycelium na listech nepřežívá a nástup infekce na jaře je zpožděný. O nástupu infekce na jaře tedy významně rozhoduje průběh počasí během zimy. Také o rozvoji napadení stéblolamem rozhodne průběh počasí během zimy a časného jara. Pokud by se opakovala zima s delším obdobím, kdy se teploty budou pohybovat mezi 5–10 °C, hrozí riziko rozvoje stéblolamu ve větší míře. Ošetření fungicidy je doporučeno provést na jaře začátkem sloupkování (BBCH 30–32) při více než 15% napadení hlavních odnoží. V průběhu letošního velmi teplého podzimu také došlo k silnému náletu přenašečů viróz (BYDV – mšice, WDV – křísek polní) na vzcházející porosty obilnin. Riziko závažného nakažení porostů zvyšuje časný termín výsevu, snížený výsevek, jižní a jihozápadní expozice pozemku. Vysoká škodlivost viróz souvisí i s abiotickými stresy (holomrazy, sucho během jarní vegetace).
Ing. Jana Chrpová, CSc.
Mgr. Jana Palicová, Ph.D.
Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D.
výzkumný tým Genetika a šlechtitelské metody