Podstatou bilancí je výpočet rozdílu mezi měřitelnými vstupy a výstupy živin do a z půdy. Bilančním rozdílem je buď přebytek, nebo nedostatek. Na rozdíl od dusíku je přebytek fosforu akumulován v půdě, v případě mírného přebytku na úrovni jednotek kg P/ha a na půdách s nižší zásobou přístupného P i bez většího rizika. Bilanční nedostatek však již signalizuje určitý problém – ochuzování půdy o fosfor. Bilance, resp. bilanční odhady jsou tedy pouze orientační a jejich výsledky nelze, zvláště na úrovni zemědělského závodu nebo pozemku hodnotit bez znalostí o stavu zásob přístupných živin v půdě, jejich poměru, rozdělení v různých vrstvách ornice, účinnosti vstupů apod. Např. při vysokých zásobách přístupného fosforu nebo draslíku v půdě lze hospodařit i několik let se zápornou bilancí uvedených živin. Velmi vysoký obsah je nadměrný, další zvyšování tohoto obsahu je nevhodné z ekologického hlediska a hnojení příslušnou živinou je nepřípustné. K tomu je třeba poznamenat, že dlouhodobá akumulace fosforu v půdě představuje větší skutečné riziko pro životní prostředí než množství ročně aplikovaného fosforu nebo hodnota přebytku současné roční bilance.
Situace v hospodaření s fosforem v českém zemědělství není příznivá, a to zejména z ekonomických důvodů i z hlediska nízkých stavů hospodářských zvířat. Výsledek bilančního výpočtu za ČR vykazuje ztrátu, tedy nenahrazené odčerpání z půdy ve výši téměř 48 tis. t fosforu (uvedeno v prvku, tedy P), celkem za 20 let (2001–2020). V průměru činí roční pokles 0,7 kg P/ha využívané zemědělské půdy, což za 20 let představuje 14 kg P/ha.
Celý článek zveřejněný ve sborníku najdete zde, prezentaci z konference zde.
Citace:
Klír J., Wollnerová J. 2021. Bilance P v rostlinné produkci v ČR. In: Sborník z 27. mezinárodní konference „Racionální použití hnojiv“. ČZU, Praha, 2. 12. 2021, ISBN 978-80-213-3147-1, str. 39–44