Na pšenici se u nás vyskytují celkem tři druhy snětí mazlavých:
- mazlavá sněť pšeničná (Tilletia caries, syn. Tilletia tritici),
- mazlavá sněť hladká (Tilletia laevis, syn. Tilletia foetida) a
- sněť zakrslá (Tilletia controversa).
V napadených klasech se místo obilek tvoří hálky sněti.
K rozhodujícím faktorům pro výskyt snětí mazlavých patří přítomnost inokula. U sněti zakrslé pochází infekce z půdy, u mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké především z povrchu obilek. Infekce pocházející z půdy je sice typická pro sněť zakrslou, ale může k ní dojít i u mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké.
Důležitou roli pro výskyt hrají povětrnostní podmínky, zejména v době klíčení teliospor a infekce vzcházejících nebo v případě sněti zakrslé mladých rostlin. Při 15 °C trvá klíčení Tilletia caries 4–5 dnů, při 5 °C 10–14 dnů. Tilletia controversa vyžaduje pro vyklíčení teliospor 3–6 týdnů a teploty v rozmezí -2 °C až 15 °C, optimum je 3–8 °C.
Ve VÚRV, v.v.i. v Praze-Ruzyni probíhají dlouhodobě pokusy s umělou inokulací odrůd a linií pšenice sněťmi mazlavými. Za projev náchylné reakce je považováno napadení přesahující 10 % klasů. Jako náchylná kontrola je používána odrůda Heines VII, která nenese žádné popsané geny rezistence k mazlavým snětím. Ze srovnání úrovně napadení této odrůdy mazlavou snětí pšeničnou a mazlavou snětí hladkou v posledních 5 letech vyplývá, že v roce 2017 bylo v našich pokusech v Ruzyni mimořádně nízké napadení (5 %), v roce 2018 spíše nižší (36 %) a v následujících letech nastaly podmínky vhodnější pro rozvoj sněti (2019: 47 %, 2020: 53 %, 2021: 54 %).
Výskyt sněti zakrslé závisí více na podmínkách prostředí, proto u něj dochází v jednotlivých letech k výraznějšímu kolísání. Ideální podmínky pro rozvoj napadení snětí zakrslou nastávají v oblastech s dlouhodobou sněhovou pokrývkou. Nejvyšší napadení jsme v našich pokusech na náchylné odrůdě Heines VII zaznamenali v roce 2017 (18 %). Roky 2018–2021 patřily v Ruzyni k rokům s nízkou infekcí, kdy náchylná odrůda dokonce nepřesáhla ani 10% hranici napadení.
Základem ochrany proti mazlavým snětím je prevence, spočívající v moření osiva a používání zdravého uznaného osiva. V ekologickém zemědělství zahrnují opatření ke snížení výskytu mazlavých snětí analýzy osiva, čištění osiva, ošetřování osiva prostředky registrovanými pro ekologické zemědělství a používání odrůd s nižší náchylností. Odolnou reakci k testovanému inokulu mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké prokázaly v pokusných letech 2020 i 2021 naše odrůdy AF Oxana a Genius a odrůdy ze Společného katalogu odrůd Graziaro, Tilliko a Tillstop.
RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D.
výzkumný tým Genetika a šlechtitelské metody
VÚRV, v.v.i.
Články k této problematice jsou průběžně řazeny do poradenské rubriky Monitoring chorob obilnin.