Výskyt klasových fuzarióz včetně akumulace mykotoxinů je ovlivněn podmínkami ročníku a vlivem lokálních klimatických podmínek. Ve střední Evropě jsou nejběžnějšími původci klasových fuzarióz Fusarium graminearum, F. culmorum, F. poae a F. avenaceum. K napadení může dojít v širokém období od objevení se klasu až po plnou zralost. Největší riziko nastává v období kvetení. Zvýšené ohrožení pro výskyt fuzarióz klasu a následnou akumulaci mykotoxinů přináší vlhké jaro a především srážky cca 14 dní před kvetením a 10 dní po odkvětu. Škodlivost klasových fuzarióz spočívá v redukci výnosů, snížení jakosti a především v akumulaci mykotoxinů v zrnu. Nejvíce sledovaným a rozšířeným mykotoxinem je deoxynivalenol (DON). Dalším sledovaným mykotoxinem je zearalenon (ZEA). K akumulaci ZEA dochází později, zejména v závěru vegetace, dalším rizikem u napadeného zrna může být nárůst obsahu ZEA během uskladnění. Nařízením komise (ES) č. 1881/2006 je stanoven pro nezpracované obiloviny kromě pšenice tvrdé, ovsa a kukuřice limit pro deoxynivalenol 1,25 mg/kg a pro zearalenon 0,1 mg/kg.
Ochrana zahrnuje celý komplex opatření: střídání plodin, zpracování půdy a racionální aplikaci hnojiv a pesticidů. Nejúčinnější opatření však představuje cílená fungicidní ochrana spolu s pěstováním odrůd s vyšším stupněm rezistence. Cílená aplikace fungicidu proti klasovým fuzariózám by měla proběhnout od počátku kvetení – BBCH 61 do konce kvetení BBCH 69. Vhodnější je aplikace fungicidu na počátku kvetení (do fáze BBCH 65). K vysoké účinnosti fungicidu přispívá kvalitní pokrytí klasu postřikem. V letech s vysokým výskytem fuzarióz bývá v době kvetení chladnější a vlhké počasí, které nejcitlivější období prodlužuje. Tím se zvyšuje riziko napadení, protože aplikovaný fungicid ztrácí účinnost.
Výskyt klasových fuzarióz
Na základě monitoringu z tzv. pozorovacích bodů prováděného ve spolupráci ÚKZÚZ a VÚRV, v.v.i. v období 2016–2019 bylo zjištěno, že v suchých ročnících, kdy je vývoj patogenů z rodu Fusarium limitován nedostatečnou vlhkostí, se výskyt vzorků s nadlimitním obsahem DON (>1,25 mg/kg) může přesunout do výše položených okresů. K napadení porostů docházelo i v suchých ročnících, bylo však méně časté.
V roce 2020 se zemědělci, zvláště v některých oblastech, setkali po delší době s různě silným napadením porostů patogeny z rodu Fusarium. Celková úroveň kontaminace pšenice ze sklizně 2020 fuzáriovými mykotoxiny DON a ZEA byla výrazně vyšší než v předcházejících 5 letech. Podmínky pro výskyt klasových fuzarióz byly v roce 2020 zprvu nevhodné. Začátek roku a zejména jaro (především duben) byly velmi suché. Změnu přineslo poměrně velké množství srážek v květnu, na většině území srážky přicházely v tomto roce také v červnu a v červenci. V rámci monitoringu bylo ve VÚRV, v.v.i. v roce 2020 analyzováno na přítomnost DON celkem 79 klasových vzorků pšenice ozimé náhodně odebraných pracovníky ÚKZÚZ. Hygienický limit pro obsah DON byl překročen u 7 vzorků, tj. 8,9 %. Nadlimitní vzorky byly v tomto roce zjištěny v okresech Cheb, Chrudim, Karviná, Pardubice, Příbram, Prostějov a Rychnov nad Kněžnou.
V současné době ještě nejsou k dispozici ucelené informace o výskytu klasových fuzarióz na území ČR v roce 2021, ale vzhledem k deštivému počasí lze předpokládat, že v některých oblastech mohou opět nastat problémy s vyšším obsahem mykotoxinů v zrnu. Nepříznivě také působí v letošním roce často se vyskytující polehnutí porostů. Výskyt napadení patogeny z rodu Fusarium v klasech byl již zaznamenán v okresech Benešov, Chrudim, Liberec, Jindřichův Hradec, Karviná, Opava, Písek, Prostějov, Strakonice a Ústí nad Orlicí. Aktuální informace jsou k dispozici na Rostlinolékařském portálu.
Výběr odrůd pro výsev 2021/2022
Rezistentní odrůdy dosud nebyly vyšlechtěny, opakovaně však byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami jak při hodnocení symptomů, tak v akumulaci DON. Jako rizikové se jeví především pěstování náchylných odrůd po kukuřici s minimalizačním zpracováním půdy. Zde je třeba věnovat pozornost informacím o zjištěné odolnosti/náchylnosti odrůd. Aktuálně v rámci souboru odrůd pšenice ozimé doporučených pro pěstování v ČR vykazuje nejvyšší odolnost odrůda Dagmar. Náchylnost byla zjištěna u odrůd Askaban, Collector, Floki, Frisky, Futurum, Gordian, Johnson, KWS Elementary, KWS Silverstone, LG Keramik, LG Orlice, RGT Cesario a Sheriff. Více informací o rezistenci odrůd je k dispozici v publikaci Obilniny 2021 dostupné na webu ÚKZÚZ.
Ing. Jana Chrpová, CSc.
Výzkumný tým Genetika a šlechtitelské metody
Články k této problematice jsou automaticky zařazeny do rubriky Monitoring chorob rostlin.