Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu





Mikroorganismy   

    Mikroorganismy jsou významné pro mnoho oblastí lidského života a mohou být výrazným pomocníkem při řešení takových světových problémů, jako je zdraví, výživa, životní prostředí a chudoba světové populace (Pointing, Hyde 2001; Sugawara a kol., 1999; Wrigley a kol., 2000). Představují většinový podíl světové biodiverzity a díky využití v řadě odvětví průmyslu a zemědělství mají i značnou ekonomickou hodnotu a tato hodnota neustále stoupá. Jsou nepostradatelnou součástí ekosystémů a koloběhu prvků v přírodě, rozkládají rostlinné a živočišné zbytky v půdě, čímž uvolňují základní živiny pro růst rostlin. Především půdní mikroorganismy vytvářejí vzájemně výhodné vazby (symbiózu) s kořeny rostlin, čímž podporují jejich růst - např. vztah vikvovitých rostlin a hlízkových bakterií nebo řady rostlin s mykorrhizními houbami.
    Pro lidstvo mají mikroorganismy i přímý užitek jako producenti látek pro výrobu léků, bioagens v boji s patogeny a škůdci nebo pro odbourávání ekologické zátěže a odpadů. Pro setrvalé využití celosvětové mikrobiální diverzity pro dobro lidstva je klíčové její zachování, identifikace, charakterizace a zachování možnosti snadné dostupnosti.

Mikrobiální diverzita   

    Bezpečné setrvalé zachování mikrobiální diverzity má základní význam pro lidské zdraví. Potenciál pro nalezení nových antibiotik, zvláště v dnešní době kdy dochází ke snižování účinnosti dosud využívaných antibiotik, nebo nalezení organismů pro průmyslové využití je zde obrovský. Pro nalezení takových produktů jsou však zapotřebí dlouhodobé jisté investice do lidských zdrojů a technologií. Sbírky mikroorganismů hrají významnou roli v poskytování biologického materiálu pro další výzkum a vývoj, ale i pedagogickou činnost či laboratorní diagnostiku. V souvislosti s bioinformatickým přístupem ke studiu a třídění organismů (genomika, proteomika, atd.) je nutná i postupná revize položek, což klade značné nároky na vědce a vlastní sbírky.
    Vedle mikroorganismů prospěšných lidskému zdraví hrají důležitou roli při studiu biodiverzity také patogenní mikroorganismy, ať již rostlinné, zvířecí nebo lidské. Jejich uchování hraje důležitou roli v ochraně zdraví lidstva a rostlin, neboť slouží mimo referenčního srovnání také k výrobě očkovacích látek nebo ke šlechtění rostlin na rezistenci vůči nim.
 

 Sbírka

    Uchovávání kmenů drobných živočichů hospodářského významu, tj. zejména hmyzu, roztočů a nematod, v trvalých chovech umožňuje poznání mechanismů jejich patogeneze, rezistence k pesticidům či populační dynamiky, a jako takové má potenciálně velký význam pro rostlinnou výrobu.  
  Žádná jednotlivá sbírka nemůže zahrnout zástupce všech mikroorganismů, jednotlivé sbírky nabízejí spíše zástupce vybraných skupin s podobnými nároky. Širší koordinace pro široké sdílení informací mezi sbírkami a výhod z nich plynoucích stále chybí. Světové oblasti bohaté na biodiverzitu mají málo takových zařízení pro ex situ uchovávání zdrojů, které by byly v souladu s požadavky Úmluvy o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity – CBD) a které by jim umožnily čerpat výhody plynoucí z místního potenciálu mikroorganismů. Biodiverzita v České republice sice není tak velká jako zemí v tropických oblastech, ale v oblasti mikroorganismů je velmi málo prozkoumaná. Její velikost je veřejností podceňována a také je dosud nedoceněná pro svůj potenciál ve využití v biotechnologiích. Biodiverzitě mikroorganismů je také v porovnání s rostlinami nebo živočichy věnována mnohonásobně menší pozornost. Světové organizace sbírek mikroorganismů, jako je WFCC (World Federation for Culture Collections) a ECCO (European Culture Collection Organisation), sdružují značné množství sbírek, koordinují činnost sbírek a poskytují informace a technologie usnadňující další pokrok v této významné oblasti.
   

Legislativa

    Konvence o biologické rozmanitosti stanovuje přístupy ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů z jejich využívání, k čemuž dávají základ právě sbírky. Cílem CBD je totiž zachování biodiverzity, udržitelný rozvoj genetických zdrojů a rovné a vzájemně prospěšné sdílení výsledných přínosů. Česká republika jako signatář CBD je povinna implementovat tyto zásady do své legislativy. Sbírky jsou proto organizovány na národní úrovni za účelem efektivního naplňování cílů CBD a pro zjednodušení přístupu ke genetickým zdrojům zejména pro výzkum a vývoj. To si klade za cíl Národní program vyhlašovaný Ministerstvem zemědělství ČR. (podle Smith D, 2003: Culture collections over the world. Int Microbiol 6: 95-100.)


czech version | english version Kontakt