Pěstování meziplodin a eliminace škod způsobených hrabošem na polních plodinách


07.09.2020

Meziplodiny, zelené úhory, ochranné pásy a biopásy jsou v poslední době diskutovány v souvislosti s kalamitním výskytem hraboše polního. Porosty meziplodin mohou po sklizni obilnin poskytovat pro hraboše úkryt a zdroj potravy před jeho migrací do okolních polních plodin včetně zasetých ozimů. Meziplodiny mají značný význam nejen z hlediska diversity v zemědělské krajině, ale jsou i významným zdrojem organických látek v půdě, snižují její prohřívání v letním období, zlepšují půdní strukturu a vsakování vody ze srážek, omezují vodní a větrnou erozi, snižují znečištění vod nitráty apod. Omezení jejich pěstování nebo předčasné zaorání do půdy v důsledku přemnožení hraboše přináší značné škody. Přitom je možné tomu předcházet včasnou regulací výskytu hraboše polního.

Meziplodiny jako zdroj organických látek v půdě
Největší přínos meziplodin jako zdroje organických látek v půdě nastává při jejich přímém setí do strniště bezprostředně po sklizni a zapravení do půdy před zimou při nízkých teplotách, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám uhlíku (emise CO2), nebo jejich ponechání do jara. Jestliže je před setím meziplodin půda hlouběji kypřena (ztráta vody a uhlíku – viz předcházející článek ke zpracování půdy) a rostliny nestačí před zaoráním do půdy vytvořit dostatečné množství biomasy, může být konečná bilance uhlíku neutrální nebo i záporná, a to zejména u meziplodin s nižším poměrem C : N (např. luskoviny)...

Celý článek najdete zde.

Více o půdní organické hmotě a zpracování půdy se dozvíte a praktickou ukázku stroje Terrier uvidíte na Dni otevřených dveřích demofarmy Družstvo Vysočina v Janovicích, dne 10. září 2020. 

Všechny aktuality

Message
zavřít