Problémy s výskytem klasových fuzarióz v roce 2020


11.08.2020

Jana Chrpová a Jana Palicová (VÚRV, v.v.i.)

V letošním roce se zemědělci, zvláště v některých oblastech, setkávají po delší době s různě silným napadením porostů patogeny z rodu Fusarium.
Fuzariózy klasu jsou nejvýznamnější klasovou chorobou pšenice. Vzhledem k tomu, že některé druhy rodu Fusarium jsou producenty mykotoxinů, dochází u napadeného zrna nejen k redukci výnosů, ale i ke snížení hygienické kvality zrna. Nejvíce rozšířen je deoxynivalenol (DON). Významným mykotoxinem je rovněž zearalenon (ZEA) a jeho deriváty. Zearalenon vykazuje estrogenní účinky, při konzumaci kontaminovaných krmiv dochází u chovaných zvířat k projevům hyperestrogenismu, které vedou k poruchám plodnosti. Zearalenon může přecházet i do mléka určeného pro lidskou výživu. Je známo, že k akumulaci ZEA dochází později, zejména v závěru vegetace; dalším rizikem u napadeného zrna může být nárůst obsahu během uskladnění. ZEA se tvoří u většiny druhů při optimální teplotě 12–18 °C. Nařízením komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006 je stanoven pro nezpracované obiloviny kromě pšenice tvrdé, ovsa a kukuřice limit pro deoxynivalenol 1,25 mg/kg a pro zearalenon 0,1 mg/kg.

V rámci monitoringu z tzv. pozorovacích bodů prováděného ve spolupráci ÚKZÚZ a VÚRV, v.v.i. bylo v posledních letech (2014–2019) pozorováno relativně nízké napadení porostů, v roce 2015 dokonce nebyly v rámci tohoto monitoringu zjištěny žádné vzorky s nadlimitním obsahem DON (>1,25 mg/kg). I v tomto období však byly vzorky s nadlimitní hodnotou DON v některých okresech detekovány pravidelně (Jeseník, Opava, Znojmo) a bylo zjištěno, že výskyt nadlimitních hodnot se může přesunout do výše položených okresů (např. Žďár nad Sázavou, Třebíč, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí).

V roce 2020 po suchém dubnu následoval deštivý květen a srážky na většině území přicházely i v červnu a v červenci. Srážky způsobily vysokou vlhkost vzduchu i porostů, tedy podmínky vhodné pro infekci a šíření patogenu. Časté srážky však také bránily aplikaci fungicidní ochrany do klasu ve správném termínu. Aplikace fungicidu by měla proběhnout od počátku kvetení – BBCH 61 do konce kvetení – BBCH 69. Vhodnější je aplikace fungicidu na počátku kvetení (do fáze 65). K infekci klasů dochází během kvetení a fuzáriové mykotoxiny jsou produkovány velmi záhy, již 36 hodin po infekci. Pozdější aplikace fungicidů ztrácí na účinnosti. Tyto skutečnosti se podepsaly na napadení porostů.

V rámci šetření provedených pracovníky ÚKZÚZ byl zjištěn výskyt klasových fuzarióz na mnoha lokalitách v ČR v nadmořské výšce od 206 m (okres Kroměříž) až po 646 m nad mořem v okrese Tábor. Zvláště silné napadení bylo zjištěno na některých lokalitách v okresech Znojmo, Karviná a Chrudim, kde se jednalo o extrémní výskyt a v okrese Prostějov, kde byl zjištěn škodlivý výskyt. Více informací je na webových stránkách ÚKZÚZ. Kompletní informace o výskytu klasových fuzarióz a akumulaci mykotoxinů v zrnu pšenice v roce 2020 však zatím k dispozici nejsou.

Komplexní přístup k ochraně porostů
Jediným možným řešením, jak eliminovat riziko napadení patogeny z rodu Fusarium, je dodržování souboru opatření známých jako tzv. zásady správné zemědělské praxe. Ty zahrnují střídání plodin, správné ošetření půdy po sklizni i před setím a racionální aplikaci hnojiv a pesticidů. Opatření aplikovaná samostatně nemají na ochranu před tímto patogenem dostačující účinek, vždy je nutné praktikovat soubor několika opatření. Cílená fungicidní ochrana spolu s pěstováním odrůd s vyšším stupněm rezistence představuje nejúčinnější ochranné opatření. Tato dvě opatření by měla být aplikována vždy, když je pšenice pěstována bezorebně nebo po předplodině kukuřici.

Ochranná opatření během sklizně a po sklizni
V současné době jsou aktuální ochranná opatření během sklizně a po sklizni. Důležité je správné načasování sklizně z hlediska zralosti, počasí apod. Kombajnová sklizeň představuje určitý filtr, pomocí kterého mohou být odstraněna lehká fuzáriová zrna. Již tříděním a čištěním lze v případech vysokého napadení suroviny plísněmi velmi výrazně zredukovat množství mykotoxinů (až o 32 %). Velmi významné je i kvalitní skladování. Po sklizni je třeba udržovat fyzikálně-chemické podmínky na takových úrovních, aby nedocházelo k růstu plísní. Jedná se zejména o kontrolu faktorů, jako jsou vlhkost (u obilnin je žádoucí dosáhnout 14% vlhkosti zrna), teplota, obsah kyslíku v atmosféře (plísně rodu Fusarium rychle odumírají v anaerobním prostředí). Je známo, že ke tvorbě zearalenonu, mykotoxinu s estrogenními účinky, dochází především až v rámci skladování koncem zimy při vlhkosti zrna 22 až 25 % a teplotách 12–18 °C, protože houba, kterou je napadeno zrno, potřebuje období relativně nízkých teplot, aby mohla produkovat biologicky významná množství zearalenonu.

Dekontaminace krmiv
Na dekontaminaci lze pohlížet jako na proces řešící již vzniklou situaci, kdy jsou v krmivu mykotoxiny přítomny. K dekontaminaci krmiv jsou využívány metody fyzikálně chemické. Látka prochází v komplexované podobě organismem, aniž by byla výrazně vstřebána a metabolizována a je vyloučena v prakticky stejné podobě, ve které byla přijata. Mezi hojně využívané sorbenty patří aktivní uhlí, různé syntetické zeolity a jíly či produkty na bázi buněčných stěn kvasinek. Kromě těchto aditiv mohou vázat mykotoxiny i přirozené složky potravy, jako je například vláknina. Účinnost sorbentů a stabilita vzniklých komplexů závisí na druhu mykotoxinu, jeho koncentraci, chemické struktuře apod. Nevýhodou těchto metod je, že podle typu a intenzity použitého fyzikálního faktoru dochází k různému stupni narušení živin a jejich absorpce, čímž se snižuje biologická hodnota krmiva (Herzig, Suchý, 2005: PLÍSNĚ A MYKOTOXINY, PREVENCE JEJICH VZNIKU A DEKONTAMINACE V KRMIVECH, Výzkumný ústav živočišné výroby).

Rezistence odrůd
Klasové fuzariózy působí problémy ve všech obilnářských oblastech světa. Zvláště nebezpečné a devastující onemocnění představují fuzariózy klasu na jihovýchodě a na severovýchodě Číny. Od šedesátých let zde byla vyšlechtěna řada odrůd pšenice se zvýšenou úrovní rezistence k fuzarióze klasu. Navzdory výsledkům dosaženým ve šlechtění došlo v mnoha čínských provinciích v roce 2012 k silné epidemii, za jejíž příčinu bylo označeno kromě teplého a vlhkého počasí v době kvetení pšenice i zvýšené zastoupení "bezorebného" zpracování půdy a nedostatek vysoce produktivních odrůd pšenice s rezistencí k fuzarióze klasu.

Příprava na další výsev – volba odrůdy
Ve VÚRV, v.v.i. je rezistence k fuzarióze klasu hodnocena systematicky ve spolupráci s ÚKZÚZ u novošlechtění zkoušených 2. a 3. rokem ve státních odrůdových zkouškách a u odrůd pšenice doporučených pro pěstování v ČR. Rezistentní odrůdy dosud nebyly vyšlechtěny, a tak je při pěstování současných komerčně využívaných odrůd třeba vždy počítat s určitou mírou rizika spojenou s výskytem klasových fuzarióz. Proto jsou dle ÚKZÚZ (Seznam doporučených odrůd – obilniny a luskoviny) nejlépe hodnocené odrůdy s nízkými obsahy DON v testech označeny jako méně náchylné, odrůdy se středním obsahem DON jako náchylné a odrůdy s vysokou kumulací DON jako velmi náchylné.
Mezi odrůdami však existují velké rozdíly v rezistenci k fuzarióze klasu a ve schopnosti akumulovat mykotoxiny, které je třeba brát v úvahu při výběru odrůd i s ohledem na rizikové faktory. Nejvyšší úroveň rezistence v rámci odrůd registrovaných v ČR byla zjištěna u odrůdy Bakfis, která se však v praxi nerozšířila a je používána jako mírně rezistentní kontrola. Dlouhodobě vykazuje nejvyšší úroveň rezistence při obou typech zkoušení (VÚRV, v.v.i. – umělá infekce F. culmorum; ÚKZÚZ – pěstování po kukuřici s převažujícím původcem F. graminearum) odrůda Dagmar. Vysoká náchylnost k napadení fuzariózami klasů byla zjištěna u odrůd Collector, Futurum a LG Orlice. Více informací o rezistenci odrůd je k dispozici na odkazu zde (str. 56–59).

Všechny aktuality

Message
zavřít