Rozdíly v porostech ozimů poškozených mrazy a vliv hnojení dusíkem


10.04.2020

Mrazy na konci března a začátku dubna, kdy teploty nad povrchem půdy klesaly až pod -10 °C měly nepříznivý vliv na většinu porostů ozimů, a to zejména v kombinaci s intenzivním slunečním zářením a s denními teplotami, které na slunci dosahovaly 15 °C i více. Kromě odrůdových rozdílů měl na poškození rostlin vliv jejich vývojový, zdravotní a výživný stav, včetně hnojení dusíkem. Na regeneraci rostlin je optimální chladnější a deštivé počasí, které však v současné době kromě krátkodobého ochlazení nemůžeme bohužel očekávat. Proto musíme podstatně více uvažovat o každém vstupu, protože i dobře míněná aplikace různých stimulátorů a regulátorů růstu, listových hnojiv apod. může u poškozených porostů při současném průběhu povětrnosti (sluneční záření, teplé dny, mrazivé noci, minimum srážek) ovlivnit jejich přirozenou regenerační a autoregulační schopnost, popř. podpořit další tvorbu odnoží a nepříznivé zahuštění porostu před nastupujícím suchým obdobím. Pomrzlé porosty můžeme ještě více poškodit aplikací kapalných hnojiv (DAM, SAM, koncentrovanější roztoky močoviny) a herbicidů (největší riziko v kombinaci s DAM apod.). Při každém postřiku bychom neměli zapomínat na aplikační okna, kdy například na začátku 3. a 5. kolejového řádku necháme 20–40 m bez aplikace. Větší pozornost je třeba po letošní zimě bez promrznutí půdy věnovat také její povrchové struktuře, která sehrává rozhodující roli při vsakování vody ze srážek a přístupu vzduchu ke kořenům, což může mít významný vliv na růst kořenů, zdravotní a výživný stav rostlin.

Hnojení dusíkem a poškození porostů řepky mrazy
Nejvíce poškozené mrazy jsou porosty ozimé řepky a ječmene, u kterých jsme se často snažili již během února podpořit jarní regeneraci vyšší dávkou rychle působícího dusíku. Před mrazy již byla velká část porostů řepky přihnojena dvěma dávkami dusíku, a to i v chladnějších oblastech a po hnojení přišly v letošním roce srážky, které podpořily využití dusíku z hnojiv rostlinami. Přitom z našich víceletých výsledků pokusů na různých stanovištích s hnojivy značenými izotopem 15N vyplývá, že nejrychleji je rostlinami řepky přijímána nitrátová (ledková) forma dusíku, kterou rostliny využijí do fáze butonizace až 70 % z aplikované dávky N. Přitom na autoregulační systém rostlin působí přijaté nitráty atypicky, protože v celém evolučním vývoji (bez minerálních dusíkatých hnojiv) se s nimi setkávaly až v pozdější době za vyšších teplot po mineralizaci a následné nitrifikaci dusíku z půdní organické hmoty. Rostliny nitráty při teplotách půdy nad 5 °C většinou dobře přijímají a na rozdíl od amonného iontu rychle translokují do nadzemní části, kde podporují dlouživý růst a v listech je větší obsah vody, což se u některých odrůd projevuje mimo jiné „krabatěním“ listů (letos dost typické). Proto jsme pro letošní časné hnojení na rozdíl od jiných odborníků doporučovali spíše pomaleji působící hnojiva na bázi močoviny (viz články na www.vurv.cz ze dne 21.02.2020 a 03.03.2020, v Zemědělském týdeníku i jinde), která je na rozdíl od amonné formy dusíku v půdě po srážkách dobře pohyblivá obdobně jako nitrátová forma, ale na rozdíl od ní pomaleji přijímána kořeny (většinou až po prohřátí půdy a přeměně na amonnou formu).
V našich polních pokusech na stanovišti v Lukavci u Pacova bylo největší poškození rostlin řepky mrazem po aplikaci 80 + 80 kg N v LAV a 80 kg N v LAV + 50 kg N postřikem v DAM. Přitom porost hnojený v 1. dávce 100 kg N v DAM pomocí aplikačních trubic ve vzdálenosti 25 cm s následným přihnojením 60 kg N v DASA výraznější poškození nevykazoval, neboť dusík působil pozvolněji. Z odebraných poškozených a nepoškozených vrcholových částí rostlin řepky vyplývá, že u poškozených rostlin byla vyšší koncentrace dusíku. V příštím období se ukáže, zda vyšší obsah dusíku zjištěný v poškozených rostlinách podpoří jejich rychlejší regeneraci. K ještě většímu poškození rostlin mrazy po aplikaci vyšších dávek dusíku by mohlo dojít, kdyby po zimě nezůstaly poměrně velké vegetující přízemní listy, pod kterými bylo nižší využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami. Například více než 1 měsíc po hnojení 60 kg N v LAD jsme zjistili v horní vrstvičce půdy (0–2 cm, bez kořenů) pod přízemními listy řepky vysoký obsah amonného dusíku (70 mg/kg půdy) + 13 mg N/kg v nitrátové formě, zatímco v místech nezakrytých listy byly tyto obsahy jen 8, resp. 6 mg N/kg půdy. S tímto dusíkem můžeme v letošním roce počítat v pozdějších fázích jarní vegetace rostlin. Proto je také letos, obdobně jako ve většině let, v našich podmínkách málo vypovídající korekce dávek dusíku v průběhu vegetace na základě stavu nadzemní části rostlin (N-tester, analýzy rostlin a další), protože především v sušších letech zůstává dusík z aplikovaných hnojiv (nejvíce s amonnou formou N a s inhibitory nitrifikace : síran amonný, DASA, Ensin, Alzon apod.) delší dobu (do konce dubna i déle) v proschlé povrchové vrstvičce půdy, kde nejsou aktivní kořeny rostlin. Při rozhazování větších granulí hnojiv na velké vzdálenosti zůstává u silných dobře zapojených porostů větší část granulí pod listy a účinnost hnojení je pak nižší (zejména u granulí s nižší rozpustností). Z tohoto hlediska jsou vhodnější pneumatická rozmetadla hnojiv. Doporučení hnojení na základě aktuálního výživného stavu rostlin bez současného odběru a rozboru půdy pak může vést k přehnojování dusíkem, který pak nacházíme ve zvýšeném obsahu zbytkového N v půdě po sklizni (viz články na www.vurv.cz ze dne 21.02.2020 a 03.03.2020 k zásobě N v půdě – grafy obsahu nitrátů v půdě po různých plodinách).

Poškození porostů ozimů mrazy a slunečním zářením
Nejvíce byly poškozeny mrazy porosty řepky v pokročilejším vývojovém stádiu (obr. 1). Na obrázku 2 jsou dvě odrůdy řepky, z nichž ta vlevo byla více poškozena mrazy. Na prostřední pěšince je zachyceno poškození povrchové struktury půdy po aplikaci hnojiv s amonnou formou dusíku a zřejmě také s vyšším obsahem draslíku (bude ověřeno rozborem půdy). Obdobně na obrázku 3 jsou zachyceny rostliny řepky poškozené mrazem a povrchová struktura půdy po aplikaci hnojiv LAV a DASA. Uvedených problémů s půdní strukturou v posledních letech přibývá na středních až těžších půdách s bezorebným zpracováním a s vysokým obsahem draslíku v horní vrstvě půdy. Na rozdíl od orby dochází po víceletém používání bezorebných technologií k akumulaci draslíku v horní vrstvě půdy (např. 0–5 cm), což zejména při absenci vápnění zhoršuje poměr jednomocných a dvojmocných kationtů a tím stabilitu půdních agregátů. Z našich dlouhodobých pokusů s různým zpracováním půdy vyplývá, že u bezorebných technologií při průměrném obsahu draslíku v půdní vrstvě 0–30 cm 200–250 mg K/kg suché půdy (podle Mehlich III) může být v povrchové vrstvě půdy 0–5 cm více než 400 mg K/kg půdy. U těchto půd pak může být riziková jak dobrá, tak i vysoká zásoba draslíku v půdě dle pravidelně prováděných AZP z orniční vrstvy půdy. Špatná povrchová struktura půdy zhoršuje vsakování vody ze srážek ke kořenům rostlin, urychluje její povrchový odtok a zároveň zhoršuje provzdušnění půdy, což může mít nepříznivý vliv na růst a zdravotní stav kořenů. Ke zhoršení provzdušnění a infiltrační schopnosti těchto půd s vyšším zastoupením jílových minerálů přispívá aplikace hnojiv s amonnou formou dusíku a někdy doporučovaná aplikace kieseritu do porostů na povrch půdy bez zapravení. Při výskytu těchto problémů je nutné zjistit důvod špatné struktury půdy (nízký obsah Corg, absence vápnění, vysoký obsah K, nevhodný poměr jednomocných a dvojmocných kationtů apod.) a podniknout co nejdříve odpovídající opatření, bez nichž není dosavadní systém hospodaření na půdě trvale udržitelný (větší snížení výnosů v době sucha, nárůst chorob kořenů rostlin a pat stébel, problémy se vzcházením řepky a postupně i dalších plodin, eroze apod.).
Také některé porosty ozimé pšenice byly poškozené mrazem (obr. 4) a následným intenzivním slunečním zářením (obr. 5). RNDr. Prášil uvádí, že při souběžném působení ranních mrazů a intenzivního slunečního záření se jedná o tzv. fotooxidační poškození fotosyntetického aparátu listů obilnin a jeho následkem je zežloutnutí špiček a vrchních částí listů. Toto poškození připomíná popálení porostu po postřiku kapalným hnojivem DAM nebo roztokem močoviny, jestliže po aplikaci bylo intenzivní sluneční záření. Někteří zemědělci mají u takto poškozených porostů podezření na napadení virózami, u kterých však je větší nevyrovnanost porostu (obr. 6) a při virové zakrslosti pšenice (WDV) je navíc častější výskyt hnízd s již odumřelými nebo silně degradovanými rostlinami se začervenalými krátkými listy, které jsou nejvíce rozšířeny u kolejových řádků a v řidších místech porostu.
Porosty obilnin a řepky poškozené mrazem by neměly být přihnojovány kapalnými hnojivy (např. DAM, SAM apod.). Když už nelze použít jiné hnojivo, měla by být zvolena nižší dávka dusíku (např. u ozimé pšenice do 50 kg N/ha) aplikovaná na suché listy v době bez nočních mrazů, při nižší intenzitě slunečního záření (např. k večeru) a vyvarovat se kombinace s herbicidy. Obdobně jako u řepky má výběr vhodného dusíkatého hnojiva při hnojení ozimé pšenice u některých půd vliv na jejich povrchovou strukturu (obr. 7) a následné vsakování vody ze srážek. U porostů obilnin je možné nepříznivý stav povrchu půdy zlepšit ošetřením plecími branami, které přispívá také k lepšímu a rychlejšímu využití živin z hnojiv aplikovaných na povrch půdy včetně omezení ztrát únikem amoniaku po aplikaci močoviny. 

Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D. a Ing. Radek Vavera, Ph.D.
VÚRV, v.v.i., výzkumný tým Integrované výživy rostlin
 


Obr. 1: Silně poškozené rostliny řepky v pokročilejší fázi růstu (foto Růžek)


Obr. 2: Dvě odrůdy řepky, vlevo více poškozená mrazy (foto Růžek)


Obr. 3: Rostliny řepky poškozené mrazy a vliv hnojení na povrchovou strukturu půdy (foto Růžek)


Obr. 4: Rostliny ozimé pšenice silně poškozené mrazem (foto Růžek)


Obr. 5: Porost ozimé pšenice poškozený mrazem a slunečním zářením (foto Růžek)


Obr. 6: Porost ozimé pšenice poškozený mrazem s výskytem viróz (foto Růžek)


Obr. 7: Vliv hnojení DASA (vpravo) a močovinou na povrchovou strukturu půdy (foto Růžek)
 

 

Všechny aktuality

Message
zavřít