Vysoké obsahy minerálního dusíku v půdě po sklizni plodin v roce 2018


02.10.2018

Časté přísušky spojené s nižším využitím dusíku z aplikovaných hnojiv v letošním roce se projevily vyššími obsahy zbytkového dusíku, převážně nitrátového, v půdě po sklizni většiny polních plodin. V proschlé půdě sice byla nižší mineralizace dusíku a dalších živin v jarním období, což se ale projevilo následným větším uvolněním těchto živin mineralizací z půdní organické hmoty po srpnových srážkách. Ke zvýšení obsahu minerálního dusíku v půdě přispělo také zpravidla neúčinné hnojení N na podporu rozkladu slámy. Proto je v letošním roce třeba při hnojení ozimů vycházet ze stanovení obsahu minerálního dusíku (Nmin) v půdě, popř. obsahu živin v rostlinách (u řepky). Hnojení statkovými a organickými hnojivy k jarním plodinám je třeba posunout do pozdějšího období s nižšími teplotami. U hnojiv s rychle působícím dusíkem (kejda, digestát, fugát apod.) pokud možno také omezit dávku nebo přesunout hnojení do jarního období. Vysoký obsah nitrátového dusíku v půdě před zimou vytváří riziko zbytečných ztrát N z půdy vyplavením, spojených často se znečištěním povrchových a podzemních vod nitráty.

Nevyužitý dusík v půdě po sklizni řepky a pšenice
Ozimá řepka nejlépe využila dusík aplikovaný v minerálních hnojivech během podzimního růstu 2017 s dostatkem srážek a v předjaří, kdy po aplikaci následovaly srážky. Vzhledem k dobrému stavu porostů řepky bylo riziko vyplavení nitrátů mimo dosah kořenů rostlin během zimy a v předjaří velmi nízké. Většina porostů byla na jaře přihnojena dusíkem před pozdním, ale velmi rychlým nástupem jara a časné hnojení mělo příznivý vliv na dosažené výnosy semen a nízký obsah zbytkového (reziduálního) dusíku v půdě po sklizni řepky. Avšak při pozdější aplikaci N-hnojiv s amonnou formou N (DASA, síran amonný, LAV) na konci března a během dubna a při vyšší celkové dávce N (nad 160 kg N/ha v jarním období) jsme zjistili v oblastech s přísušky zvýšené množství reziduálního N v půdě po sklizni.

Na rozdíl od ozimé řepky byla hnojiva k ozimé pšenici a jarním plodinám aplikována většinou později, kdy vzhledem k výraznému oteplení, zvýšenému výparu z povrchu půdy a nedostatku srážek byla část dusíku (zejména amonná forma) z hnojiv koncentrována v proschlé povrchové vrstvičce půdy. V horních 2 cm půdy jsme po přihnojení pšenice na konci března a začátku dubna nacházeli vysoké koncentrace amonné a nitrátové formy N ještě při odběrech v květnu. Přestože v průběhu června přišly očekávané srážky, v oblastech nejvíce postižených jarními přísušky nedokázaly rostliny po zaschnutí listů, redukci odnoží a často také po napadení virózami dusík z půdy efektivně využít.

V prvním grafu je znázorněno množství reziduálního Nmin v půdě (pokusná varianta s orbou) po hnojení ozimé pšenice různými dusíkatými hnojivy v celkové dávce 140 kg N/ha (60 kg N/ha regeneračně a 80 kg N/ha produkčně) na suchém stanovišti v Praze - Ruzyni (2018). V letošním roce jsme vzhledem k přísušku zjistili v půdní vrstvě 0-30 cm větší množství zbytkového dusíku po hnojení LAV a naopak menší množství po aplikaci kapalného hnojiva DAM. Čím později byla hnojiva aplikována, tím byl zjištěn vyšší obsah Nmin v půdě po sklizni.

LAV=ledek amonný s vápencem, Us=UREAstabil, DAM=kapalné hnojivo DAM390

Ve druhém grafu jsou zachyceny vysoké obsahy reziduálního nitrátového dusíku v půdě v Praze - Ruzyni (vrstva 0-30 cm) při sklizni ozimé pšenice (pokusná varianta s minimálním zpracováním půdy) s kvalitativním přihnojením na začátku metání dávkou 60 kg N/ha v různých hnojivech (LAV, UREAstabil, DAM aplikovaný podkladovými tryskami). Po regeneračním a produkčním hnojení dusíkem v celkové dávce 120 kg N/ha byla v letošním roce zjištěna nízká zásoba zbytkového dusíku v půdě, zatímco po aplikaci kvalitativní dávky došlo k významnému zvýšení obsahu nitrátů v půdě. Toto zvýšení mohlo být způsobeno nejen dusíkem aplikovaným v použitých hnojivech, ale i N uvolněným v důsledku mineralizace z půdní organické hmoty. Zejména přítomnost amonné formy dusíku v povrchové vrstvičce půdy podporuje metabolismus mikroorganismů, které získávají potřebnou energii rozkladem organických látek v této biologicky aktivní části půdy, čímž se uvolňuje další dusík a živiny z půdní zásoby.

ZH = základní hnojení LAV 60 + 60 kg N/ha (27.03.2018 a 02.05.2018)

K dalšímu uvolnění dusíku z půdní organické hmoty došlo po srážkách v srpnu na prohřátou půdu. Teplota půdy v povrchové vrstvě překračovala v teplých slunečních dnech 40 °C a na povrchu tmavě zbarvené půdy bez rostlinného pokryvu dosahovala až 50 °C. Při odběrech půd v září jsme běžně zjišťovali v půdní vrstvě 0 – 60 cm více než 100 kg N/ha převážně v nitrátové formě a častější než v minulých letech byly obsahy nad 200 kg N/ha, což vytváří riziko znečištění povrchových a podzemních vod nitráty.

Výsledky byly získány za finanční podpory MZe ČR č. RO0418. Více informací můžete získat na připravovaných již tradičních odborných seminářích, které budou pořádány v listopadu v Ruzyni a v Lukavci – sledujte naše webové stránky

Autoři:
Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Radek Vavera, Ph.D.
VÚRV, v.v.i., výzkumný tým Integrované výživy rostlin

Předchozí článek na téma zpracování půdy, hnojení řepky a aplikace dusíku na podporu rozkladu slámy v podmínkách vysokých teplot a nedostatku srážek, publikovaný na našem webu dne 10.08.2018 naleznete zde.

 

Všechny aktuality

Message
zavřít