Změny zákona o hnojivech a jeho prováděcích vyhlášek


22.08.2017

Novela zákona o hnojivech

Dne 1. května 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), schválená v lednu 2017 a vydaná pod č. 61/2017 Sb. Novela upravuje některé požadavky na uvádění hnojiv do oběhu, ohlašování vzájemně uznaných hnojiv, vedení registru hnojiv, označování a balení hnojiv, skladování a aplikaci hnojiv i provádění agrochemického zkoušení zemědělských půd.

Pro dosažení souladu s předpisy Evropské unie, konkrétně s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh byly v § 2 písm. i) a j) upraveny definice "pomocné půdní látky" a "pomocného rostlinného přípravku". A to tak, že již nezahrnují přípravky na ochranu rostlin. Obecně se dá říci, že látky, které odpovídají definici přípravků na ochranu rostlin (např. nitrofenoláty) již nemohou být registrovány podle zákona o hnojivech. V praxi to znamená, že podnikatelské subjekty, které mají (dle zákona o hnojivech) dosud platně registrovány pomocné látky spadající pod definici přípravků na ochranu rostlin, si je budou muset nechat povolit podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči. Novela upřesňuje, že do 3 měsíců ode dne nabytí její účinnosti (tedy do konce července 2017) ÚKZÚZ zruší rozhodnutí o registraci hnojiva nebo pomocné látky, pokud obsahují přípravek na ochranu rostlin. Tato hnojiva a pomocné látky však ještě mohou být uváděny do oběhu, avšak nejdéle po dobu 9 měsíců ode dne účinnosti novely, tedy do konce ledna 2018. 

V § 3 byly sledované parametry hnojiv uváděných do oběhu rozšířeny o mikrobiologické činitele. Při aplikaci upravených kalů na zemědělské půdy se uplatňují limitní hodnoty vybraných mikrobiálních parametrů kalů. Při zpracování kalů do organických hnojiv a substrátů se dosud mikrobiální kontaminace při procesu registrace hnojiv nehodnotila, což se jevilo jako disproporce. Navíc, takto zpracované kaly nemají aplikační omezení, například pro použití do zeleniny, případně při hobby využití. Pro ochranu zdraví lidí je tedy žádoucí, aby výrobky z takto rizikového materiálu podléhaly odpovídající kontrole. Nově stanovené limity přípustného mikrobiálního znečištění organických hnojiv a substrátů, při jejichž výrobě byly použity odpady z čistíren odpadních vod uvádí novela vyhlášky č. 474/2000 Sb. (níže).

Důležitou změnou pro zemědělce je nová povinnost vést skladovou evidenci i pro statková hnojiva (hnůj, kejda apod.), podle § 8, odst. 1, písm. d). Dosud se tato povinnost vedení dokladové evidence o příjmu, výdeji a skladovaném množství vztahovala jen na skladování minerálních hnojiv, organických hnojiv (digestát, kompost apod.), organominerálních hnojiv a pomocných látek. Celý odstavec 1 se totiž původně netýkal statkových hnojiv. Na statková hnojiva se ale i nadále nevztahují povinnosti odděleného skladování, označení skladovaných hnojiv nebo pomocných látek čitelným způsobem a zajištění, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami, tedy povinnosti uvedené v odst. 1, písm. a) až c). Hlavním důvodem zavedení povinnosti skladové evidence je umožnění kontroly doby uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich aplikací. Každý zemědělský podnikatel skladující statková hnojiva by tedy nově měl mít:

  • přehled o produkci statkových hnojiv, např. měsíčně či čtvrtletně (lze dokladovat vlastní evidencí zjištěnou vážením nebo výpočtem podle normativů z vyhlášky č. 377/2013 Sb., což je součástí většiny komerčních evidenčních softwarů nebo aplikace EPH v Portálu farmáře)
  • doklady o eventuálním nákupu či prodeji statkových hnojiv, příp. steliva (sláma apod.) 
  • přehled o úpravě statkových hnojiv (separace kejdy) nebo o zpracování statkových hnojiv na organická hnojiva (digestát z BPS, kompost)
  • záznamy o termínech zakládky a rozvezení polních složišť, schválených v havarijním plánu, včetně množství takto uložených tuhých statkových hnojiv (tato povinnost dosud platila jen pro komposty, přičemž jiná organická hnojiva, např. digestát - separát  se na zemědělské půdě ukládat nesmějí)
  • dokladovou evidenci o aktuálním množství statkových hnojiv v jednotlivých skladech i na polních složištích, např. formou skladových karet (příjem, výdej, zůstatek) 
  • evidenci o aplikaci statkových hnojiv (tj. evidence hnojení)

Do § 9, odst. 1 se vkládá věta "Hnojiva, pomocné látky a upravené kaly musí být používány tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod". Jedná se sice o duplicitu s požadavky § 39 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.), ale je to doplněno pro umožnění kontroly této problematiky nejen ze strany ČIŽP, ale i ze strany ÚKZÚZ, který disponuje odborníky v oboru výživy rostlin a hnojení, kvalifikovanými posoudit případné chyby v hospodaření s hnojivy.

Nově byla zavedena ohlašovací povinnost při letecké aplikaci kapalných hnojiv a pomocných látek (§ 9, nový odst. 4). Zemědělští podnikatelé, kteří letecky aplikují kapalná hnojiva nebo pomocné látky na zemědělskou půdu jsou povinni zaslat na ÚKZÚZ nejméně 14 dnů před aplikací hlášení, dle vzoru v příloze č. 4 k novelizované vyhlášce č. 377/2013 Sb.

Do § 10 bylo s ohledem na již probíhající aktivity ÚKZÚZ doplněno provádění monitoringu vstupů do zemědělských půd a dlouhodobých přesných polních pokusů, včetně lyzimetrických pozorování.

K další změně zákona o hnojivech došlo i v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. Tyto změny zavádí novela zákona o hnojivech a řady dalších zákonů, vydaná pod č. 183/2017 Sb. Jedná se zejména o úpravu terminologie (např. pojem "sankce" je nahrazen pojmem "správní trest", pojem "správní delikt" pojmem "přestupek").


Novela vyhlášky o skladování a způsobu používání hnojiv

V červenci 2017 byla vydána novela vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, a to pod č. 229/2017 Sb., s účinností změn od 15. srpna 2017. Platné znění vyhlášky č. 377/2013 Sb., se zapracováním novelizačních úprav (bez vyznačení provedených změn) naleznete zde.

Z hlavních změn vybíráme již dříve avizované zvýšení maximálního obsahu sušiny u technologických vod z 1,0 % na 1,5 % (§ 7 odst. 2). K úpravě limitu došlo na základě vyhodnocení analýz technologických vod v zemědělských podnicích v letech 2013 - 2016. Původní limit 1,0 % sušiny vycházel z analýz před rokem 2013. Zvýšení hodnoty vychází i z obvyklého poměru sušiny a N v technologických vodách z dojíren. Technologické vody vznikají v zemědělské prvovýrobě nejen při chovu hospodářských zvířat, ale třeba i při jednoduchém zpracování rostlinných produktů a jsou využívány pro vlastní potřebu, jako pomocné půdní látky. Musejí být samostatně jímány a skladovány, sklady musí být označeny čitelným způsobem a rovněž musí být vedena skladová evidence (viz § 8, odst. 1 zákona o hnojivech). Technologické vody obsahují nejvýše 1,5 % sušiny a 0,1 % dusíku (1 kg N/t), což musí být kontrole dokladováno rozborem. Metodiku pro používání technologických vod na zemědělské půdě si můžete prohlédnout nebo stáhnout zde.

Na základě požadavku praxe a pro usnadnění evidence hnojení, především u malých zemědělských podniků, které nemají oddělené skladovací kapacity pro hnůj od jednotlivých kategorií skotu byl stanoven normativ obsahu živin pro směsný hnůj od více kategorií skotu (tabulka A v příloze č. 3, hodnota 6,7 kg N/t). V této tabulce byl současně stanoven i normativ obsahu živin pro tuhý digestát.  

Pro zemědělské podniky, které aplikují na zemědělskou půdu popel ze samostatného spalování biomasy došlo ke změně způsobu evidence aplikace. Nově musí být tato hnojivá látka evidována ve 100% sušině, s limitem aplikace maximálně 2 tuny sušiny/ha za 3 roky (§ 7 odst. 7). Úprava vychází z poznatků z praxe, kdy někteří producenti popelů ze spalování biomasy tento popel vlhčí nebo skrápějí pro snadnější aplikaci a omezení prašnosti.

Dále došlo k omezení používání volně ložených tuhých statkových a organických hnojiv (§ 7, nový odstavec 9), která nesmějí být používána na orné půdě při pěstování zeleniny od výsevu či výsadby do sklizně a v plodících ovocných výsadbách a vinicích jeden měsíc před zahájením sklizně. Důvodem toho omezení byla nutnost zavedení hygienických požadavků při pěstování ovoce a zeleniny a zabránění případné mikrobiální kontaminace.

V návaznosti na novou povinnost zavedenou v zákoně o hnojivech vyhláška zavádí vzor formuláře pro hlášení letecké aplikace kapalných hnojiv a pomocných látek. Nový formulář je uveden v příloze č. 4 (odkaz v novém § 9a), kde nahradil původní tabulku pro výpočet produkce výkalů, moči a účinného dusíku zvířaty. Tato tabulka sloužila jako přechodná pro žadatele o dotace na ošetřování travních porostů podle NV č. 79/2007 Sb. Tím, že tyto původní závazky již byly ukončeny, pozbyla tabulka svůj význam a stejně tak i odstavec 5 v § 9, který byl také z vyhlášky vypuštěn. 


Novela vyhlášky o stanovení požadavků na hnojiva

V červenci 2017 byla rovněž vydána novela vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, a to pod č. 237/2017 Sb., s účinností změn od 3. září 2017. 

V návaznosti na novelu zákona o hnojivech se ve vyhlášce (příloha č. 1, část 2) doplňují přípustná množství mikroorganizmů (Salmonella sp., Escherichia coli, enterokoky) v organických hnojivech a substrátech, při jejichž výrobě byly použity odpady z čistíren odpadních vod. 

Mezi "typová hnojiva" (příloha č. 3) se nově zařazují pevné nebo kapalné směsi hnojiv na bázi stopových živin (nové typy 9.1 a 9.2) a rovněž granulovaná vápenatá a hořečnatovápenatá hnojiva, pokud se granule po rozmíchání ve vodě rozpadnou na částice s velikostním rozdělením odpovídajícím příslušnému typu hnojiva (typy 17.1.1 až 17.2.2). Úpravy ulehčí podnikatelům uvádění těchto hnojiv na trh a zároveň se uvedenou změnou odstranila disproporce s nařízením (ES) č. 2003/2003, o hnojivech, kde jsou tyto výrobky za typová hnojiva již považovány.

Rovněž byla upřesněna terminologie organických hnojiv (příloha č. 3, část Druh hnojiva: 5. Organická a organominerální hnojiva). U hnojiv vzniklých anaerobní fermentací při výrobě bioplynu (výhradně z krmiv a statkových hnojiv) byl jako typové hnojivo doplněn "tuhý digestát", vznikající v bioplynových stanicích kontejnerového typu. Tuhému digestátu byly přiřazeny stejné charakteristiky jako tuhému podílu po separaci digestátu, jehož název byl upřesněn na "digestát - separát" (analogicky k pojmu "digestát - fugát", což je tekutý podíl po separaci digestátu).

Charakteristiky typových hnojiv vznikajících v zemědělských bioplynových stanicích  

Typ hnojivo obsah sušiny minimální obsah celkového dusíku
18.1. e) digestát 3 - 13 % 3,0 kg N/t hnojiva
18.1. f) digestát - fugát pod 3 % 1,0 kg N/t hnojiva
18.1. g) tuhý digestát; digestát - separát nad 13 % 5,0 kg N/t hnojiva

 

Všechny aktuality

Message
zavřít