Výzkumný tým 01: Integrovaná výživa rostlin

 
Vedoucí týmu: Ing. Pavel Růžek, CSc.
 
Pracovní pozice a specializace: samostatný vědecký pracovník, výživa rostlin, pěstební technologie

Rámec a cíle výzkumu v týmu:
Integrovaná výživa rostlin je založena na optimálním využití živin z různých zdrojů (půda, předplodina + posklizňové zbytky, hnojiva) rostlinami v návaznosti na působení dalších agrotechnických opatření (zpracování půdy, zakládání porostů polních plodin apod.). Problematika výživy a hnojení rostlin je řešena jako součást pěstebních technologií vedoucích k trvale udržitelné a stabilní zemědělské produkci za příznivých a nepříznivých podmínek a při předpokládaných změnách klimatu. Hlavním cílem řešení je zefektivnit využívání živin z přírodních zdrojů a z hnojiv pěstovanými rostlinami pro požadované výnosové a kvalitativní parametry produkce při minimalizaci nepříznivých vlivů na okolní prostředí. Jsou studovány různé způsoby aplikace hnojiv (plošná, lokální, zonální apod.) v kombinaci se zpracováním půdy, a to jak z hlediska využití živin rostlinami (izotopové techniky), tak i vlivu způsobu hnojení na sekvestraci uhlíku a živin v půdě, emise CO2, NH3, NOx a stabilitu půdních agregátů, infiltraci vody ze srážek do půdy, diverzitu půdních mikroorganismů apod. V návaznosti na získané výsledky jsou vyvíjeny a ověřovány nové technologické postupy při zakládání porostů zemědělských plodin a jejich hnojení. S využitím diagnostických metod chemického a biologického stavu půd a inovativních postupů v hnojení rostlin jsou optimalizovány systémy výživy rostlin, které jsou integrovány do dlouhodobě udržitelných systémů hospodaření na půdě při různé úrovni vstupů.

Specifikace činností:

Výzkum
  • hodnocení živin z různých zdrojů (půda, předplodina + posklizňové zbytky, organická, statková a minerální hnojiva) a jejich uplatnění při tvorbě a stabilitě výnosů a kvality produkce v dlouhodobých polních pokusech na různých stanovištích a při různé úrovni agrotechniky (ekologický systém hospodaření, různé technologie zpracování půdy, různá intenzita hnojení statkovými a minerálními hnojivy)
  • optimální využití živin z posklizňových zbytků a hnojiv rostlinami při různém zpracování půdy a hnojení (použití izotopových technik)
  • alternativní zdroje živin a jejich uplatnění ve výživě rostlin (zejména v systémech hospodaření na půdě s nízkými vstupy)
  • stabilita výnosů a kvality produkce v systémech s intenzivními vstupy s aplikací minerálních hnojiv při příznivých a nepříznivých podmínkách prostředí včetně vlivu abiotických stresů vyplývajících ze změn klimatu
  • analýza výživného stavu půd a rostlin při různé úrovni vstupů s využitím stávajících a inovovaných diagnostických metod
  • zjišťování diversity a aktivity půdních mikroorganismů s využitím molekulárních a biochemických metod při různé intenzitě zpracování půdy a hnojení
  • identifikace rizikových agrotechnických opatření, která mohou negativně ovlivňovat kvalitu půdy, vody a ovzduší, stabilitu výnosů a kvalitu produkce pěstovaných plodin
  • využití chemických a biologických prostředků a agrotechnických opatření pro regulaci přeměn a pohybu živin v půdě s cílem zvýšit využití živin rostlinami a omezit nepříznivé vlivy na okolní prostředí, zejména kvalitu vod a ovzduší
  • vývoj a ověřování nových hnojiv s regulovaným uvolňováním živin, prostředků pro zlepšení účinnosti minerálních hnojiv a nových technologických postupů ve výživě rostlin šetrných k životnímu prostředí
  • inovace technologií zpracování půdy, zakládání porostů polních plodin a jejich hnojení s cílem zlepšit vlastnosti půdy včetně zvýšení sekvestrace uhlíku, omezení eroze a zvýšení zadržení srážkové vody v půdě
  • integrace inovovaných agrotechnických postupů do pěstebních technologií
     
Další činnosti
  • koordinace mezinárodních dlouhodobých polních pokusů IOSDV (od r. 1983) za ČR, vedení dlouhodobých polních pokusů s různým zpracováním půdy na různých stanovištích (od r. 1995)
  • smluvní výzkum a expertní činnost pro MZe ČR a další veřejné instituce
  • pedagogická činnost na zemědělských universitách (ČZU, JU, MENDELU)
  • odborné vedení bakalářských, diplomových a disertačních prací
  • organizování odborných seminářů, workshopů, polních dnů, praktických instruktáží, přednášky pro pracovníky zemědělské praxe a státní správy
  • poradenská a konzultační činnost
  • pracovní činnost zaměřená na tvorbu legislativy v oblasti hnojiv, ochrany vod (nitrátová směrnice) a dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES)
Jiné činnosti (služby)
  • analýzy půd a rostlin, včetně doporučení následného opatření
  • testování nových minerálních hnojiv a prostředků pro zvýšení jejich účinnosti
  • provádění polních srovnávacích pokusů (hnojiva, biologicky aktivní látky, odrůdy apod.)
  • expertní činnost pro firmy
 
 
Další členové týmu:

Ing. Helena Kusá, Ph.D.: samostatný vědecký pracovník - agrochemie a výživa rostlin 
 
Ing. Gabriela Mühlbachová, Ph.D.: samostatný vědecký pracovník - diagnostika chemického a biologického stavu půd, včetně problematiky rizikových prvků
 
Ing. Radek Vavera, Ph.D.: vědecko-výzkumný pracovník - pěstitelské technologie při různé intenzitě vstupů
 
Ing. Martin Káš, Ph.D.: vědecko-výzkumný asistent (postdoktorand) - systémy hospodaření na půdě při různých způsobech hnojení statkovými, organickými a minerálními hnojivy (včetně ekologického zemědělství, koordinace mezinárodních dlouhodobých polních pokusů IOSDV za ČR)
 
Ing. Miroslava Pechová: vedoucí laboratoře analýz půd a rostlin
 
Dana Hejnová: technik, laborant
 
Ing. Kateřina Marková: technik, technolog

Kontakty na pracovníky týmu (telefon, mobil, e-mail) naleznete zde.
 
 
Členové týmu Integrovaná výživa rostlin - zleva nahoře: Helena, Pavel, Dana, Radek, Mirka, Gábina; dole Martin a Katka
 

Nejvýznamnější aktuální výsledky týmu:
 
1. Vědecké publikace:

1.1. Identifikace dlouhodobé kontaminace půd rizikovými prvky při různé úrovni půdní organické hmoty pomocí mikrobiologických testů a vyhodnocení toxicity jednotlivých rizikových prvků
Výsledky z lokality na Příbramsku dlouhodobě kontaminované rizikovými prvky ukázaly význam půdní organické hmoty pro vzájemné vztahy mezi mikrobiálními charakteristikami a rizikovými prvky obsaženými v půdě a také složitost interpretace získaných výsledků. Půdní organická hmota může účinně zabránit identifikaci kontaminace půdy rizikovými prvky pomocí mikrobiálních parametrů, získaná data je třeba vícefaktorově hodnotit statistickými metodami. Kontaminaci půd v přirozených podmínkách daného stanoviště je proto třeba hodnotit komplexně. Jako nejcitlivější parametr pro určení kontaminace půd byla identifikovaná aktivita dehydrogenasy, z prvků obsažených v půdách nejvíce ovlivňoval mikrobiální aktivity zinek, přestože jeho koncentrace v půdě byly v průměru řádově nižší než u olova, který je hlavním kontaminujícím prvkem oblasti. Výsledky byly publikovány v publikaci s vysokým IF.
Citace:
Mühlbachová, G., Sagová-Marečková M., Omelka M., Száková J., Tlustoš P. 2015. The influence of soil organic carbon on interactions between microbial parameters and metal concentrations at a long-term contaminated site. Sci.Tot. Environ, 502: 218–223

1.2. Vliv různých technologií zpracování půdy na objemovou hmotnost, obsah organického uhlíku, mikrobiální biomasy a dosažené výnosy pěstovaných plodin
V práci jsou popsány nové výsledky z dlouhodobého polního pokusu po 20 letech různého zpracování půdy. V pokusu jsou sledovány tři způsoby zpracování půdy – konvenční s orbou do 22 cm, minimální zpracování půdy do 10 cm a technologie bez zpracování s ponecháním posklizňových zbytků na povrchu. Byly posouzeny výsledky objemových hmotností, Corg., mikrobiální biomasy a dosažených výnosů ve dvou na sebe navazujících cyklech střídání plodin 2007-2010 a 2011-2014, současně byly vyhodnoceny půdní charakteristiky v celkem třech hloubkách 0-10 cm, 10-20 cm, 20-30 cm. Sledované půdní charakteristiky u konvenčního zpracování byly v půdním profilu 0-30 cm vyrovnané. Minimální zpracování půdy a technologie bez zpracování vedou k akumulaci jak organického uhlíku, tak mikrobiální biomasy v horní vrstvě půdy. Objemová hmotnost půdy se zvýšila u bezorebných technologií, nebyl zjištěn negativní vliv vyšší objemové hmotnosti na půdní charakteristiky. Výnosy plodin byly srovnatelné při použití konvenčního a minimálního zpracování půdy. U technologie bez zpracování byl, zvláště u ozimé pšenice a hrachu, zjištěn nižší výnos. Při bezorebných technologiích zpracování půdy byla lépe uchována vlhkost v půdě, což ale v suchých letech většinou nevedlo k vyšším výnosům.
Citace:
Mühlbachová G., Kusá H., Růžek P. (2015): Soil characteristics and crop yields under different tillage techniques. Plant, Soil, Environ., 61(12): 566-572

1.3. Dostupnost fosforu a draslíku v půdě u dlouhodobého polního pokusu s minerálním a organickým hnojením
V práci je popsán vliv různých způsobů minerálního a organického a jejich kombinací na dostupnost fosforu a draslíku pro pšenici ozimou u dlouhodobého polního pokusu. Dostupnost fosforu a draslíku byla hodnocena na dvou stanovištích (Lukavec u Pacova a Ivanovice na Hané) se dvěma různými typy půd – kambizemí a degradovanou černozemí. Způsob hnojení ovlivnil výnos pšenice ozimé, stejně jako odběr živin rostlinami. Vyšší výnos a současně odběr fosforu a draslíku byl zjištěn při hnojení dusíkem, což negativně ovlivnilo bilanci živin zvláště u úrodnější půdy v Ivanovicích na Hané (degradovaná černozem). Hnojení minerálními dusíkatými hnojivy negativně ovlivnilo zvláště lehce dostupné frakce P a K, které jsou přednostně přijímány rostlinami a jejichž podíl se snižoval oproti výsledkům dosaženým při použití činidla Mehlich 3. V alkalických půdách z lokality Ivanovice na Hané minerální hnojení dusíkem zvyšovalo dostupnost P pro rostliny při současně se snižujícím pH. Výsledky ukazují na nezbytnost dostatečného hnojení živinami na půdách, kde jsou očekávány vyšší výnosy.
Citace :
Káš M., Mühlbachová G., Kusá H., Pechová M. (2016): Soil phosphorus and potassium availability in long-term field experiments with organic and mineral fertilization. Plant Soil and Environment, 62: 558-565

1.4. Využití dusíku rostlinami brambor při aplikaci minerálních hnojiv do různých míst v hrůbku
V letech 2008–2011 byla v maloparcelkovém polním pokusu na stanovišti ve Valečově ověřována lokální aplikace různých dusíkatých hnojiv k bramborám pěstovaným v technologii odkameňování. Testovaná hnojiva (síran amonný, močovina s inhibitorem nitrifikace a močovina s inhibitorem ureasy) obohacená izotopem 15N byla ručně aplikována v kapalné formě do hrůbku po obou stranách hlíz. S močovinou s inhibitory nitrifikace či ureasy byly založeny také varianty s upraveným hrůbkem (vsakovací žlábek na vrcholu) za účelem zadržení většího množství srážkové vody v hrůbku. Dosažené výsledky byly významně ovlivněny povětrnostními podmínkami ročníku. Nejvyšší průměrné výnosy hlíz a odběry dusíku rostlinami u hnojených variant (73 t/ha a 207 kg N/ha) byly zjištěny ve vlhkém roce 2011 a nejnižší (41 t/ha a 161 kg N/ha) v roce 2008. Využití dusíku z minerálních hnojiv rostlinami se pohybovalo od 42 % (2008) do 70 % (2011). Vsakovací žlábek na vrcholu hrůbku se významně projevil jen v sušším roce 2008, kdy došlo ve srovnání s klasickým hrůbkem k významnému zvýšení využití dusíku rostlinami u močoviny s inhibitorem ureasy z 33 % na 44 % a s inhibitorem nitrifikace ze 40 % na 48 %.
Citace :
Kusá, H., Růžek, P. & Kasal, P. 2012. Vliv aplikace minerálních dusíkatých hnojiv do hrůbku na výnos hlíz a využití dusíku rostlinami brambor. Vědecké práce : (Scientific Studies Potato Research Institute Havlíčkův Brod.), 20: 101-112.

1.5. Výnosy a kvalita zrna odrůd ozimé pšenice při různé intenzitě zpracování půdy, hnojení a ochrany rostlin
Na dvou pokusných stanovištích v ČR (Praha – Ruzyně, Chrášťany u Rakovníka) byly realizovány čtyřleté pokusy se 13 odrůdami ozimé pšenice (Akteur, Bardotka, Barroko, Baryton, Biscay, Cubus, Darwin, Eurofit, Florett, Globus, Ilias, Merrito, Rheia). Byly porovnávány dva různé systémy hospodaření: konvenční s orbou a minimalizace se zpracováním půdy do hloubky 8-10 cm, ve dvou úrovních intenzity výživy a ochrany rostlin. Byl hodnocen výnos zrna, výnos bílkovin a významné parametry jakosti zrna. Vliv intenzity zpracování půdy na sledované znaky byl obecně nižší než vliv lokality, odrůdy a úrovně vstupů. Obsah bílkovin a mokrého lepku i sedimentační objem podle Zelenyho dosahovaly nejvyšších hodnot při použití konvenčního systému s orbou a vysoké úrovně vstupů, zatímco gluten-index, číslo poklesu a objemová hmotnost nebyly významně ovlivněny systémem pěstování. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím výnos bílkovin byla intenzita pěstování. Minimalizované zpracování půdy spojené s vyšší intenzitou vedlo ke zvýšení výnosů (v průměru o 4,6 %) ve srovnání s konvenčním systémem. Potvrdilo se, že minimalizované zpracování půdy může významně přispět ke stabilizaci produkce zvláště na půdách náchylných k suchu. Zkoušené odrůdy ozimé pšenice se významně neodlišovaly v reakci na tyto pěstitelské systémy a předpokladem pro dobré uplatnění odrůd v různých pěstitelských systémech je jejich vysoká produktivita a adaptabilita různým podmínkám prostředí.
Citace:
Šíp, V., Vavera, R., Chrpová, J., Kusá, H. & Růžek, P. 2013. Winter wheat yield and quality related to tillage practice, input level and environmental conditions. Soil and Tillage Research , 132: 77-85.

2. Aplikované výsledky

2.1. Nový způsob plečkování širokořádkových plodin s přihnojením omezující vodní erozi a zlepšující využití živin z aplikovaných hnojiv
Novost spočívá v originálním řešení pracovní jednotky s nástroji (autorsky chráněno 1 užitným a 3 průmyslovými vzory), které byly vyvinuty ve spolupráci s firmou P&L,s.r.o. Tvar a sled pracovních nástrojů vytváří vhodnou strukturu povrchu půdy a moduluje půdní profil pro optimální pohyb srážkové vody ke kořenům rostlin. Vytvořená hrubá povrchová struktura půdy a akumulační prostor pro vodu v blízkosti kořenů rostlin zvyšuje zadržení srážkové vody, zpomaluje její povrchový odtok a omezuje vodní erozi. Meziřádková kultivace širokořádkových plodin společně s aplikací kapalných hnojiv s regulovaným uvolňováním živin má nejen přínos protierozní, ale zvyšuje také efektivnost hnojení, stabilitu výnosů v jednotlivých letech a odolnost rostlin k abiotickým a biotickým stresům. Originální pracovní nástroje byly použity při konstrukci meziřádkového kypřiče s aplikací hnojiv MeKy12, který je výsledkem řešení projektu TAČR č. TA02021392 a vznikl ve spolupráci s firmou P&L, s. r.o., ČZU a VÚMOP, v.v.i. Na mezinárodním veletrhu zemědělské techniky TECHAGRO 2014 byl odbornou hodnotitelskou komisí nominován na hlavní cenu GRAND PRIX (obr. 1 a 2).
Citace:
Růžek, P. & Šedek, A. 2014. Pracovní jednotka meziřádkového kypřiče. Úřad průmyslového vlastnictví ČR. Užitný vzor. Osvědčení č. 27213.
Růžek, P. & Šedek, A. 2015. Nástroje pro úpravu půdy. Úřad průmyslového vlastnictví ČR. 3 průmyslové vzory. Osvědčení č. 36443.

Obr. 1: Infiltrace simulovaných srážek po kypření půdy.
 
Obr. 2: Meziřádkový kypřič MeKy 12 na mezinárodním veletrhu TECHAGRO 14 
 
2.2. Nová technologie setí směsí kompenzačních odrůd a druhů pěstovaných plodin pro stabilizaci výnosů a kvality produkce
Originální česká technologie byla vyvinuta ve spolupráci s firmou Farmet, a.s. a je založena na paralelním setí dvou různých kompenzačních odrůd (např. Tobak a Annie) nebo druhů (např. řepka a jetel alexandrijský), 2 různých výsevků (např. u hybridní pšenice) a hloubky setí (např. při setí do hrudovité nebo proschlé půdy) při zakládání porostů zemědělských plodin. Cílem uplatnění technologie je zvýšit meziročníkovou stabilitu výnosů a kvality produkce, a to zejména při působení abiotických (mráz, sucho apod.) a biotických stresů (choroby, škůdci apod.). Technologie byla jako součást exponátu „Modulární secí stroj Farmet Falcon 6“ oceněna hlavní cenou GRAND PRIX na mezinárodním veletrhu zemědělské techniky TECHAGRO 2014, kde ve specifikaci předností ve srovnání s konkurencí byla možnost paralelního setí dvou odrůd téže plodiny sudými a lichými secími botkami označena mezinárodní hodnotitelskou komisí jako velmi perspektivní technologie pěstování plodin (obr. 3). V roce 2016 byla technologie oceněna Cenou ředitele VÚRV, v.v.i. za nový poznatek a produkt.
Citace:
Růžek, P., Kusá, H. & Vavera, R. 2014. Nové technologické postupy zakládání porostů zemědělských plodin. Ověřená technologie. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
 
 
Obr. 3: Prezentace setí směsí kompenzačních odrůd na TECHAGRO 2014 za účasti ministra zemědělství ČR M. Jurečky – exponát oceněn hlavní cenou GRAND PRIX


Obr. 4: Směs dvou kompenzačních odrůd ozimé pšenice


Obr. 5: Směs ozimé řepky s inkarnátem
 
2.3. Půdoochranné pakety k sazečům brambor na protierozní úpravu hrůbků a brázd a variabilní aplikací hnojiv
Půdoochranné protierozní pakety k sazečům brambor jsou autorsky chráněny 9 průmyslovými a 1 užitným vzorem. Byly vyvinuty ve spolupráci s firmou P&L, spol. s r.o. v rámci projektů TAČR a MZe ČR a jejich činnost byla ověřena ve spolupráci s VÚB Havlíčkův Brod, s.r.o. a VÚMOP, v.v.i. Půdoochranné pakety aktuálně řeší technologii pro půdoochranné pěstování brambor s odkameněním na mírně svažitých pozemcích, v souladu se závaznými standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES 5). Pakety vytváří nový tvar a velikost hrůbku, který v kombinaci s vymělčením a zúžením nekolejové brázdy, důlkováním a hrázkováním významně zlepšuje zadržení srážkové vody, zpomaluje povrchový odtok a omezuje riziko vodní eroze. To vše přispívá ke zlepšení vláhových podmínek v hrůbcích, k vyššímu využití živin z aplikovaných hnojiv a stabilizaci výnosů hlíz, zejména v sušších letech. V roce 2016 byly ověřeny čtyři půdoochranné pakety v kombinaci s různými sazeči při sázení brambor ve 4 zemědělských podnicích na více než 400 hektarech. Půdoochranné pakety byly v roce 2016 oceněny na mezinárodním veletrhu zemědělské techniky Techagro (nominace na hlavní cenu „Grand Prix“) a agrosalonu Země živitelka (udělení hlavní ceny „Zlatý klas s kytičkou“). V roce 2017 byla technologie oceněna Cenou ředitele VÚRV, v.v.i. za mimořádný aplikovaný výsledek.
Citace:
Růžek, P., Kusá, H., Kasal, P., Kobzová, D., Horký, T., 2015: Inovovaný sazeč brambor s paketem na protierozní úpravu hrůbků a brázd a variabilní aplikací hnojiv. Funkční vzorek, VÚRV Praha
Růžek, P., Kusá, H., Horký, T., Šerejch, Z., 2016: Nástroje na zpracování půdy. Úřad průmyslového vlastnictví ČR. 9 průmyslových vzorů. Osvědčení č. 36766
Růžek, P., Kusá, H., Horký, T., Šerejch, Z., 2017: Pracovní jednotka sazeče brambor. Úřad průmyslového vlastnictví ČR. Užitný vzor. Osvědčení č. 30399
 
Obr. 6: Protierozní úprava tvaru hrůbků a brázd: vsakovací žlábky na vrcholu hrůbků, důlky a hrázky ve vymělčené nekolejové brázdě
 

Obr. 7: Půdoochranný protierozní paket k sazeči brambor oceněný na mezinárodním veletrhu TECHAGRO 2016 a agrosalonu Země živitelka 2016 (hlavní cena Zlatý klas s kytičkou)
 
2.5. Metodika pro používání technologických vod na zemědělské půdě
V certifikované metodice je vyhodnocena produkce technologických vod ze stájí hospodářských zvířat, zejména dojnic. V metodice je také popsána odpovídající legislativa, podle které se řídí skladování a používání technologických vod. Jsou popsány jednotlivé činnosti, při kterých vznikají technologické vody jako je sanitace a očista dojírny, mléčnice, čekárny, přeháněcích chodeb nebo stájových prostorů po vyskladnění zvířat. Jsou vyhodnoceny charakteristiky technologických vod, zejména obsah sušiny a živin (max. 1,5 % sušiny a 0,1% N), včetně potenciálních rizik vyplývajících z jejich aplikace na zemědělskou půdu. Byl také ověřen vliv technologických vod na růst rostlin a půdní mikrobiální biomasu. Na základě dosažených výsledků lze doporučit na travních porostech jednorázové dávky technologických vod max. 20 t/ha, s možností opakování např. po seči.
Citace:
Mühlbachová G., Svoboda P., Klír J., Vegricht J. 2016. Metodika pro používání technologických vod na zemědělské půdě. Metodika pro praxi. Praha, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., ISBN 978-80-7427-219-6: 39 str.
 
 
 
Řešené projekty:
  • MZE RO0417: Udržitelné systémy a technologie pěstování zemědělských plodin pro zlepšení a zkvalitnění produkce potravin, krmiv a surovin v podmínkách měnícího se klimatu
    Věcná etapa 01: Integrovaná výživa polních plodin jako součást pěstebních technologií (řešitel)
  • TH02010706: Vývoj a inovace strojů pro efektivní technologie podpovrchové aplikace kejdy a digestátu do půdy (2017-2020; řešitel)
  • QJ 1530171: Rozšíření využitelnosti a aktualizace kategorií pro stanovení obsahu přístupných makro a mikroživin v půdě v rámci zajištění trvale udržitelné úrodnosti a produkční schopnosti zemědělských půd (další řešitel – Mühlbachová G. 2015-2018)
  • FNSNF (Švýcarsko) IZ74Z0_160486: Improving the knowledge-base and infrastructure to enhance the efficiency of nutrient use in agriculture and to reduce the negative impact of agriculture on the environment (další řešitel – Mühlbachová G. 2015-2018)
  • 677407: Soil Care for profitable and sustainable crop production in Europe (Horizont 2020; 2016-2021, podíl na řešení)
  • MZe fakt.: Ověřování půdoochranných technologií při pěstování brambor (řešitel, 2016-18)
     

Seznam vybraných publikací a dalších výstupů, zveřejněných v letech 2012 - 2017:

Vědecké publikace
  • Káš M., Mühlbachová G., Kusá H., Pechová M. (2016): Soil phosphorus and potassium availability in long-term field experiments with organic and mineral fertilization. Plant Soil and Environment, 62: 558-565
  • Kusá, H., Růžek, P. & Kasal, P. 2012. Vliv aplikace minerálních dusíkatých hnojiv do hrůbku na výnos hlíz a využití dusíku rostlinami brambor. Vědecké práce : (Scientific Studies Potato Research Institute Havlíčkův Brod.), 20: 101-112.
  • Mühlbachová G., Čermák P., Vavera R., Káš M., Pechová M., Marková K., Kusá H., Růžek P., Hlušek J., Lošák T. (2017): Boron availability and uptake under increasing phosphorus rates in a pot experiment. Plant Soil Environ., 63: 483-490
  • Mühlbachová, G., Čermák, P., Vavera, R., Lošák, T. & Hlušek, J. 2016. The effect of phosphorus applications on changes in the soil content of P and yields of barley biomass. Agriculture & Food, 4: 564-570.
  • Mühlbachova G., Sagová-Marečková M., Omelka M., Száková J., Tlustoš P. 2015. The influence of soil organic carbon on interactions between microbial parameters and metal concentrations at a long-term contaminated site. Sci.Tot. Environ, 502: 218–223
  • Mühlbachová, G., Száková, J., Tlustoš, P. 2012. The heavy metal availability in long-term polluted soils as affected by EDTA and alfalfa meal treatments. Plant, Soil and Environment, 58(12): 551-555.
  • Mühlbachová G., Kusá H., Růžek P. (2015): Soil characteristics and crop yields under different tillage techniques. Plant, Soil, Environ., 61(12): 566-572
  • Růžek, P. & Kusá, H. 2016. Výživa a hnojení v systémech pásového zpracování půdy. In: Brant, V. (ed.). Pásové zpracování půdy (strip tillage) klasické, intenzivní a modifikované. Profi Press s.r.o., Praha 2, pp. 56-60. Kniha byla v roce 2017 oceněna Cenou rektora ČZU v Praze
  • Šíp, V., Vavera, R., Chrpová, J., Kusá, H. & Růžek, P. 2013. Winter wheat yield and quality related to tillage practice, input level and environmental conditions. Soil and Tillage Research , 132: 77-85. 
Aplikované výsledky
  • Kasal, P., Růžek, P., Kusá, H., Kobzová, D. & Svobodová, A. 2016. Metodické postupy k půdoochranným technologiím při pěstování brambor, Havlíčkův Brod, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., 31 pp.
  • Mühlbachová G., Svoboda P., Klír J., Vegricht J. 2016. Metodika pro používání technologických vod na zemědělské půdě. Metodika pro praxi. Praha, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., ISBN 978-80-7427-219-6: 39 str.
  • Růžek, P. & Šedek, A. 2014. Pracovní jednotka meziřádkového kypřiče. Úřad průmyslového vlastnictví ČR. Užitný vzor. Osvědčení č. 27213.
  • Růžek, P., Kusá, H. & Vavera, R. 2014. Nové technologické postupy zakládání porostů zemědělských plodin. Ověřená technologie. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
  • Růžek, P. & Šedek, A. 2015. Nástroje pro úpravu půdy. Úřad průmyslového vlastnictví ČR. 3 průmyslové vzory. Osvědčení č. 36443.
  • Růžek, P., Kusá, H., Kasal, P., Kobzová, D. & Horký, T. 2015. Inovovaný sazeč brambor s paketem na protierozní úpravu hrůbků a brázd a variabilní aplikaci hnojiv. Funkční vzorek, VÚRV, v.v.i.
  • Růžek, P., Kusá, H., Horký, T., Šerejch, Z., 2016: Nástroje na zpracování půdy. Úřad průmyslového vlastnictví ČR. 9 průmyslových vzorů. Osvědčení č. 36766
  • Růžek, P., Kusá, H., Horký, T. & Šerejch, Z. 2017. Pracovní jednotka sazeče brambor Úřad průmyslového vlastnictví ČR. Užitný vzor. Osvědčení č. 30399 
     

Obr. 8 Ceny ředitele VÚRV, v.v.i. udělené členům týmu za aplikované výsledky a publikace 

Úplný přehled publikací a ostatních výsledků (ověřené technologie apod.) členů týmu naleznete zde.
______________________________________________
Webová stránka týmu byla a
ktualizována k 08.12.2017

 

Message
zavřít